Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přechod Merkuru přes Slunce – pohled z Marsu

Přechod Merkuru přes Slunce – pohled z Marsu

Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity Autor: NASA
Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity
Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Curiosity, kterou organizace NASA vyslala v roce 2012 na Mars, vyfotografovala planetu Merkur přecházející před kotoučem Slunce. Při pohledu z Marsu byla planeta viditelná jako slabá skvrna pohybující se napříč pozorovatelnou polokoulí Slunce.

Jedná se o první tranzit planety přes Slunce, který byl pozorován z jiného tělesa než ze Země, a také vůbec první zobrazení Merkuru při pohledu z povrchu Marsu. Merkur zaplnil pouze jednu šestinu obrazového bodu (pixelu), protože byl pozorován z tak velké vzdálenosti, že tmavá skvrna neměla jasně zřetelný tvar. Její pozice na Slunci však odpovídala předpokládané dráze na základě provedených výpočtů.

Úkaz zaznamenaný kamerami na palubě pojízdné laboratoře Curiosity si můžete prohlédnout na následujícím odkazu.

„Toto je další potvrzení významu planetárních tranzitů pro historii pozemské astronomie,“ říká Mark Lemmon, Texas A&M University, College Station, člen vědeckého týmu laboratoře Curiosity. „Pozorování přechodů Venuše přes sluneční disk byla využita k určení velikosti Sluneční soustavy, přechody planety Merkur použili astronomové k určení průměru Slunce.“

Přechod Merkuru přes Slunce při pohledu z Marsu Autor: NASA
Přechod Merkuru přes Slunce při pohledu z Marsu
Autor: NASA
Přechod Merkuru zaznamenala dne 3. června 2014 vědecká laboratoř Curiosity, která se nachází uvnitř kráteru Gale na povrchu planety Mars. Kromě „rozmazané skvrny“ představující planetu Merkur vidíme na povrchu Slunce také dvě sluneční skvrny přibližně odpovídající velikosti Země. Tyto skvrny se pohybují pouze v důsledku rotace Slunce – jejich pohyb je tudíž pomalejší než byl pohyb Merkuru.

Mnoho pozorovatelů na Zemi sledovalo přechod planety Venuše přes sluneční kotouč v červnu 2012, což byl poslední přechod Venuše v tomto století. Příští přechod Merkuru přes Slunce pozorovatelný ze Země nastane 9. května 2016. Přechody Merkuru a Venuše jsou z povrchu rudé planety pozorovatelné mnohem častěji než ze Země. Planeta Mars rovněž poskytuje výhodnou pozici pro pozorování přechodů Země přes Slunce. Pokud by se na Marsu nacházeli kosmonauti, měli by v tomto století možnost pozorovat přechod Merkuru přes Slunce (duben 2015), přechod Venuše (srpen 2030) a tranzit Země (listopad 2084).

Jedním z hlavních cílů pojízdně vědecké laboratoře NASA s názvem Curiosity je zhodnotit dávné podmínky na Marsu z hlediska obyvatelnosti a studovat významné změny podmínek marťanského prostředí či možnosti realizování pilotovaných expedic na rudou planetu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »