Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Příboj na Titanu je největší v létě

Příboj na Titanu je největší v létě

Předpokládaný pohled z pláže na Titanu
Autor: NASA

Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.

Surfaři vyhledávající na Zemi odlehlé a uzavřené lokality, by však neměli být příliš nadšení. Na základě matematického modelování a radarového snímkování jsou zdejší vlny pouze 1,5 cm vysoké a pohybují se rychlostí pouhých 0,7 m/s. K tomu musíme vzít v úvahu, že vlny se nacházejí na povrchu jezera kapalných uhlovodíků – především metanu – jehož teplota je pouhých –180 °C.

Planetologové zaznamenali, že tyto vlny na Titanu ukazují na existenci mnohem aktivnějšího prostředí, než bychom očekávali na studeném měsíci. Astronomové se domnívají, že změny ročních období na Titanu jsou zodpovědné za vznik tohoto vlnění, neboť zde nyní začíná 7 let trvající léto. Podmínky související se změnami ročních období na Titanu vytvářejí vítr, který způsobuje pozorované vlnění.

Levý obrázek je mozaika snímků Titanu, pořízených sondou Cassini v blízkém IR záření. Ve viditelném světle se jezera prozrazují odlesky světla. Vpravo je radarový snímek jezera Kraken Mare. Autor: NASA, Jet Propulsion Laboratory
Levý obrázek je mozaika snímků Titanu, pořízených sondou Cassini v blízkém IR záření. Ve viditelném světle se jezera prozrazují odlesky světla. Vpravo je radarový snímek jezera Kraken Mare.
Autor: NASA, Jet Propulsion Laboratory
Toto vlnění je dalším důkazem aktivního počasí na Titanu, včetně již dříve pozorovaných písečných dun, říčních koryt a pobřežních linií. Avšak toto je první pozorování úkazu aktivního počasí, spíše než tomu je u ostatních jevů. Všechno dohromady ukazuje, že na Titanu je mnohem aktivnější a dynamičtější prostředí, než se doposud soudilo.

Uhlovodíková jezera na Titanu mohou být až 200 metrů hluboká a jsou soustředěna v oblasti kolem severního pólu. Jedno z těchto jezer obsahuje přibližně 9 000 kilometrů kubických kapalného metanu, což je zhruba 40krát více, než činí pozemské zásoby ropy a zemního plynu.

Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě hned po Jupiterově měsíci Ganymed. Oba měsíce jsou větší než planeta Merkur. Titan objevil v roce 1665 Christiaan Huygens.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Titan


8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pás Oriona - popis

ISO1600, 30x10s+33x30s+13x60s+19x120s (total 73 min),bin 1x1

Další informace »