Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordně blízký průlet dnes večer

Rekordně blízký průlet dnes večer

Malá blízkozemní planetka, kterou objevil v pondělí vyhledávací program LINEAR,proletí večer 18. března v zatím nejmenší vzdálenosti, jaká kdy byla při průletechzatnamenána - 43 000 km nad zemským povrchem.

Těleso, které již dostalo předběžné označení 2004 FH má v průměru asi 30 m, bylo následujícínoc po objevu potvrzeno i pozorováním z české Kleti a slovenské Modry.Vzdálenost, ve které proletí (asi 3,4 zemského poloměru) je jen o něco větší nežvýška, v níž se pohybují geostacionární družice (36 000 km) (od tak malého objektu -především díky jeho velké rychlosti se kterou Zemi míjí, nehrozí družicím anivychýlení z dráhy). K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 23:08 středoevropskéhočasu, kdy planetka na obloze bude mít asi 10 magnitudu (bude ovšem rychle slábnout -2 hodiny po průletu bude mít 11 a 5 hod. po průletu klesne na 14 mag.). Pro pozorovatelev České republice bude navíc v okamžiku největšího přiblížení prakticky nepozorovatelná.

Objekty veliké 30 metrů prolétávají v této vzdálenosti v průměru jednou za dva roky,většina z nich ale zůstane nepozorována. Těleso 2004 FH rovněž již v noci ze 17. na 18.března pozoroval fotometricky Peter Kušnirák v Ondřejově. Jeho pozorování ukazují, že tělískopoměrně rychle rotuje s periodou asi 3 minuty, a amplituda světelné křivky je 0,9 magnitudy,což naznačuje, že jeho tvar bude značně protažený (obě hodnoty nejsou u takto malýchplanetek nic neobvyklého).

Díky tak blízkému setkání bude dráha planetky působením Země poměrně výrazně ovlivněna,například sklon dráhy k ekliptice klesne z 3,5 stupně téměř na nulu, velká poloosa dráhyse zvětší z 0,78 AU na 0,82 AU a výstřednost klesne z 0,32 na 0,29. Dráhu tělíska relativněvůči Zemi můžete vidět na přiložených obrázcích.


Dráha planetky 2004 FH v prostoru


Dráha planetky relativně vůči Zemi při nejtěsnějším průletu. Znázorněna je rovněž dráha Měsíce.Zdroj: JPL


Animace, kterou vytvořil Pasquale Tricarico znázorňující pohyb planetky při průletu.Zdroj: Asteroid/Comet Connection




O autorovi

Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Více na jeho stránkách.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »