Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.


Carl Murray, člen výzkumného týmu sondy Cassini, k objevu řekl: „Objevili jsme šedesátý měsíc obíhající planetu Saturn pomocí velmi výkonné širokoúhlé kamery umístěné na Cassini. Prohlížel jsem snímky oblasti blízko Saturnových měsíců Methone a Pallene, a něco mně padlo do oka. [1]“ To něco byl právě měsíček S/2007 S4, který zatím dostal pracovní název Frank. Co o něm už víme? Průměr měsíčku je odhadován na 2 kilometry a obíhá ve vzdálenosti 197 700 kilometrů od Saturnu. Sklon dráhy je pouze 0,1° a perioda oběhu přibližně jeden pozemský den [2]. Velké množství nových informací a zejména fotografií přinese v prosinci 2009 sonda Cassini, která prolétne ve vzdálenosti 11 700 kilometrů od S/2007 S4.

Prvním měsícem, který byl u Saturnu pozorován byl Titan, jenž objevil holandský astronom Christiaan Huygens 25. března 1655. V té době se jednalo teprve o šestý měsíc pozorovaný u planety (první byl náš souputník Měsíc, další čtyři pak Galileovy měsíce planety Jupiter – Io, Europa, Ganymed a Callisto). Titan je se svým průměrem 5 151 km druhým největším měsícem sluneční soustavy a je zahalen hustou atmosférou tvořenou zejména dusíkem a metanem. Dne 14. ledna 2005 vstoupilo do Titanovy atmosféry výzkumné pouzdro Huygens, které bylo evropskou částí velkolepé mezinárodní mise Cassini-Huygens. Přistání přineslo mnoho nových poznatků o složení atmosféry, ale také o útvarech na povrchu Titanu. Před misemi kosmických sond Pioneer a Voyager (na konci 70. let) jsme znali pouze 10 měsíců u planety Saturn. Na konci roku 2000 to bylo již 30 měsíců (z toho 12 objeveno právě v onom roce). Nyní, v polovině roku 2007, je to dvojnásobek, tj. 60 měsíců a toto číslo rozhodně nadále poroste [3].

Systém měsíců a prstenců kolem planety Saturn je velmi složitý a vzájemně provázaný, a ve své podstatě představuje malý model sluneční soustavy. Prstence jsou velmi tenké o šířce ve stovkách metrů a svým vzhledem se podobají povrchu gramofonové desky. Nejvzdálenější prstenec označovaný jako E sahá až do vzdálenosti 483 000 kilometrů. Poprvé útvar (prstenec) kolem Saturnu pozoroval již Galileo Galilei v roce 1610, ale jako první jej správně popsal až Christiaan Huygens. Dnes vypadá struktura prstenců následovně: nejblíže k planetě je prstenec D, následuje prstenec C a prstenec B. Struktura pokračuje Cassiniho dělením a prstencem A, který obsahuje tzv. Enckeho dělení. Poté už můžeme pozorovat vnější prstence F, G a E [zjednodušeno podle 4].

Stejně jako u prstenců, existuje jisté rozdělení i u Saturnových měsíců, které vychází z vlastností jejich oběžných drah.

  • Hlídací (pastýřské) měsíce – zabraňují úniků částic z prstenců stejně jako pastýř zahání ovce do stáda (v angličtině shephard moons). Do této rodiny měsíců patří Pan, Daphnis, Atlas, Prometheus, Pandora a dosud nepojmenované měsíčky S/2004 S4, S/2004 S6 a S/2004 S3.
  • Vnitřní měsíce – jsou soustředěny v prstenci E a patří mezi ně Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Methone, Pellene a zatím nejnovější objevený měsíček S/2007 S4. Poslední tři měsíce jsou tzv. koorbitální (viz dále).
  • Vnější měsíce – se nacházejí za hranicí prstence E a patří zde Rhea, Titan, Hyperion a Iapetus.
  • Koorbitální měsíce – jsou měsíce, které se pohybují na téměř shodných drahách. Do této rodiny měsíce Janus a Epimetheus, které mají stejnou dráhu a vyměňují si navzájem vedoucí pozici. Jiným typem koorbitálních měsíců je rodina Trojanů, což je trojice měsíců, z nichž dva jsou v Lagrangeově libračních bodech L4 a L5 velkého měsíce. Zde patří Tethys a Dione se svými „podřízenými“ měsíci Telesto a Calypso, resp. Polydeuces a Helene.
  • Skupina Inuitů – jsou měsíce pohybující se na drahách s přibližně stejným sklonem (45° až 50°) k rovníku Saturnu. Do této rodiny patří Ijiraq, Kiviuq, Paaliaq, Siarnaq a S/2007 S1.
  • Skupina Norů – jsou měsíce nacházející se ve vzdálenosti 12 – 24 milionů kilometrů od Saturnu se sklonem dráhy 136° až 175° (jedná se o tzv. retrográdní dráhu). Do této rodiny patří měsíce Aegir, Bergelmir, Bestla, Farbauti, Fenrir, Fornjot, Hati, Hyrokkin, Kari, Loge, Mundilfari, Narvi, Phoebe, Skathi, Skoll, Surtur, Suttungr, Thrymr, Ymir, S/2004 S7, S/2004 S12, S/2004 S13, S/2004 S17, S/2006 S1, S/2006 S3, S/2006 S4, S/2006 S6 a dva letos objevené měsíčky S/2007 S2 a S/2007 S3.
  • Skupina Galů – jsou měsíce vzdálené 16 – 19 milionů kilometrů od Saturnu na drahách se sklonem od 35° – 40°. Do této rodiny patří měsíce Albiorix, Bebhionn, Erriapo a Tarvos.
SEZNAM SATURNOVÝCH MĚSÍCŮ [podle 3]
Číslo dle IAU Jméno Předběžné označení Rok objevu Objevitel(é)
I Mimas - 1789 W. Herschel
II Enceladus - 1789 W. Herschel
III Tethys - 1684 G. D. Cassini
IV Dione - 1684 G. D. Cassini
V Rhea - 1672 G. D. Cassini
VI Titan - 1655 C. Huygens
VII Hyperion - 1848 W. Bond, W. Lassell
VIII Iapetus - 1671 G. D. Cassini
IX Phoebe - 1898 W. Pickering
X Janus S/1980 S1 1966 A. Dollfus
XI Epimetheus S/1980 S3 1980 J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith/Voyager 1
XII Helene S/1980 S6 1980 P. Laques, J. Lecacheux
XIII Telesto S/1980 S13 1980 B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain/Voyager 1
XIV Calypso S/1980 S25 1980 D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie
XV Atlas S/1980 S28 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVI Prometheus S/1980 S27 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVII Pandora S/1980 S26 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVIII Pan S/1981 S13 1990 M. Showalter/Voyager 2
XIX Ymir S/2000 S1 2000 B. Gladman
XX Paaliaq S/2000 S2 2000 B. Gladman
XXI Tarvos S/2000 S4 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXII Ijiraq S/2000 S6 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXIII Suttungr S/2000 S12 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXIV Kiviuq S/2000 S5 2000 B. Gladman
XXV Mundilfari S/2000 S9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXVI Albiorix S/2000 S11 2000 M. Holman, T. B. Spahr
XXVII Skathi S/2000 S8 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXVIII Erriapo S/2000 S10 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXIX Siarnaq S/2000 S3 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXX Thrymr S/2000 S7 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXXI Narvi S/2003 S1 2003 S. S. Sheppard
XXXII Methone S/2004 S1 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXIII Pallene S/2004 S2 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXIV Polydeuces S/2004 S5 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXV Daphnis S/2005 S1 2005 vědecký tým sondy Cassini
XXXVI Aegir S/2004 S10 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXVII Bebhionn S/2004 S11 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXVIII Bergelmir S/2004 S15 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXIX Bestla S/2004 S18 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XL Farbauti S/2004 S9 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLI Fenrir S/2004 S16 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLII Fornjot S/2004 S8 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLIII Hati S/2004 S14 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLIV Hyrokkin S/2004 S19 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLV Kari S/2006 S2 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVI Loge S/2006 S5 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVII Skoll S/2006 S8 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVIII Surtur S/2006 S7 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2004 S7 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S12 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S13 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S17 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2006 S1 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S3 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S4 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S6 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S1 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S2 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S3 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S4 2007 vědecký tým sondy Cassini

[1] Cassini-Huygens: News - Features – Saturn Turns 60. Dostupné z: http://saturn.jpl.nasa.gov/news/features/feature20070719.cfm.
[2] From dark obscurity: New Saturn moon comes to light. Dostupné z: http://spaceflightnow.com/cassini/070719newmoon.html.
[3] Planetary Satellite Discovery Circumstances. Dostupné z: http://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_discovery.
[4] Saturnian Rings Fact Sheet. Dostupné z: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/satringfact.html.


Přavzato: Hvězdárna Vsetín




O autorovi



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »