Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.

Měsíce pojmenované Pan a Atlas byly objeveny počátkem 80. let minulého století na fotografiích, které pořídila sonda Voyager. Měsíček Pan, který má průměr 33 km, obíhá kolem planety Saturn v mezeře uvnitř prstence A, která nese označení Encke Division (Enckeova mezera). Měsíc Atlas o průměru 39 km krouží kolem Saturnu po vnější straně prstence A. Jedná se o měsíce, které se nacházejí na drahách nejblíže Saturnu – Pan obíhá ze všech měsíců vůbec nejblíže (133 583 km od středu planety), Atlas je měsícem třetím v pořadí podle vzdálenosti (137 670 km).

Oba měsíce mají velmi zploštělý tvar – jeden jejich rozměr je podstatně větší než druhý. Avšak jejich podoba s UFO je čistě náhodná a byla zjištěna až tehdy, když se na ně zaměřila výkonná kamera na palubě sondy Cassini.

Carolyn Porco, členka týmu sondy Cassini, pracující na Space Science Institute v Boulderu (Colorado, USA), prohlásila: „Byla jsem přesvědčená, že nám jejich tvary mohou něco říci o jejich původu. Avšak vůbec mě nenapadlo, že by mohly vypadat jako létající talíře.“

Vznik plochého tvaru Saturnova měsíce Atlas.
Vznik plochého tvaru Saturnova měsíce Atlas.

Nové snímky odhalily hladké vyvýšeniny obklopují měsíce v oblasti jejich rovníku, které leží v rovině prstenců planety a jsou tak širší v tomto směru, protože se pohybují napříč prstenci. Skupina vědců, jejichž vedoucím je Sébastien Charnoz (University of Paris, Francie), vytvořila počítačovou simulaci, ze které vyplývá, že pozorované vyvýšeniny v oblasti rovníku těchto malých měsíců vznikly nabalováním materiálu z prstenců.

Původ nádherných planetárních prstenců je však stále ještě záhadou. Jedna teorie předpokládá, že v období počátečního vývoje Sluneční soustavy bylo jedno nebo několik velkých ledových těles roztříštěno v blízkosti planet, vzniklo velké množství úlomků, které se postupně „srovnaly“ do plochého prstence.

Pokud je tomu skutečně tak, potom jádra měsíců Atlas a Pan mohou být úlomky, mající původ právě v předpokládané srážce. Jakmile drobné částice vytvořily ploché prstence, mohly dopadat na povrch měsíců a vytvořit tak v oblasti rovníku pozorované „vybouleniny“. Tento proces byl pravděpodobně ukončen již velmi dávno, protože současné dráhy měsíců neumožňují zbývajícímu řídkému materiálu usazovat se na jejich povrchu.

Není doposud jasné, zda obdobné procesy nastaly i někde jinde ve Sluneční soustavě. Například kolem planety Neptun obíhá několik relativně velkých měsíců, jejichž dráhy leží v rovině prstenců. Ty však zatím nebyly snímkovány s tak vysokým rozlišením. „Jednu věc musíme udělat, až se znovu vrátíme k Neptunu. Podívat se velmi zblízka na tvary těchto měsíců, zda nám něco neprozradí o svém původu a vývoji,“ říká Carolyn Porco.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »