Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.

Italští astronomové objevili exoplanetu, která se dříve nacházela ve stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce, tj. přibližně ve vzdálenosti 150 miliónů km. Nyní se tato vzdálenost téměř zdvojnásobila. Těžko předpovídat, co se stane s naší Zemí, až Slunce spotřebuje veškeré zásoby vodíku ve svém nitru – buď bude rovněž Sluncem pohlcena nebo se od něj dostatečně vzdálí.

Jak informoval Roberto Silvotti, astronom z italského Istituto Nazionale de Astrofisica v Neapoli, hvězda V391 Pegasi (v souhvězdí Pegasa) se nachází ve vzdálenosti 4 500 světelných let od Země, přičemž hmotnost této stárnoucí hvězdy dosahuje asi 50 % hmotnosti Slunce. Kolem ní obíhá obří planeta, 3krát hmotnější než Jupiter. Jeden oběh vykoná za 3,2 roku. Tato hvězda již prošla fází červeného obra a stala se z ní trpasličí hvězda. Nemá tedy příliš velké rozměry, je složena z některých prvků těžších než helium a vyzařuje méně energie, než je obvyklé u obyčejných hvězd stejné teploty.

Roberto Silvotti předpokládá, že tento objev povzbudí astronomy k pátrání po analogických soustavách, aby bylo možné získat další doplňující informace o takovýchto případech a vytvořit modely vzájemného působení hvězd a planet v podobných podmínkách. To v první řadě umožní mnohem přesněji předpovědět, co se stane se Zemí za 5 miliard let. Italský astronom přesto přiznává, že na Zemi existují mnohem aktuálnější problémy, které je třeba vyřešit.

Astronomové rovněž zjistili, že bývalý rudý obr pulsuje – svoji jasnost mění v periodě 6 minut. Italští astronomové tuto hvězdu pozorují již 7 let. V průběhu posledních 3 let objevili určité variace v periodě pulsací, které jsou podle nich způsobeny gravitací přítomné planety. Není to první případ, kdy na periodu pulsací hvězdy mají vliv planety, nacházející se v její blízkosti. V roce 1992 byly takto objeveny planety, obíhající kolem pulsaru PSR 1257+12.

Vědci připouštějí, že pokud Země „přežije“ tuto přeměnu Slunce, nebude to mít vůbec jednoduché. Když se Slunce změní v červeného obra, zbaví se velkého množství hmoty, díky čemuž Země bude mít snahu vydat se na mnohem vzdálenější a bezpečnější oběžnou dráhu. Jinou variantou je, že se Země stane v této fázi vývoje Slunce součástí jeho rozpínající se žhavé atmosféry. V současné době je velmi těžké říci, zdali Země bude Sluncem pohlcena či zda se vzdálí na bezpečnou vzdálenost. Situace je bohužel taková, že ani hvězdy (tedy ani naše Slunce) nejsou věčné.

Související článek: Planeta u rudého obra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Jupiterem

Další informace »