Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda New Horizons pořídí historické snímky povrchu Pluta

Sonda New Horizons pořídí historické snímky povrchu Pluta

Umělecká představa průletu New Horizons kolem Pluta.
Autor: Thierry Lonbry

Před téměř deseti roky, 19. ledna 2006, se na svou dlouhou cestu celou Sluneční soustavou vydala planetární sonda NASA New Horizons. Jejím hlavním cílem bylo prozkoumat ze své průletové dráhy planetu Pluto. Tento objekt mezitím jen o několik měsíců později, v srpnu 2006, na pražském zasedání IAU, přestal být devátou plnohodnotnou oběžnicí Slunce a stal se administrativním rozhodnutím stvrzeným hlasováním, jakýmsi prototypem zcela nové kategorie těles. Nyní, v závěru června 2015, se tedy sonda New Horizons sice blíží stále k témuž hlavnímu cíli své mise, tím je  ale už oficiálně trpasličí planeta Pluto, kterou obíhá pět dnes známých přirozených satelitů. Co tedy můžeme v nejbližších dnech očekávat?

Jak je asi světlo na denní polokouli Pluta? Autor: NASA
Jak je asi světlo na denní polokouli Pluta?
Autor: NASA
Dne 7. prosince 2014 Americký národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sondu po dlouhé hibernaci probudil ze spánku. Již od poloviny ledna letošního roku pak NASA zahájila její závěrečné přibližování k Plutu. První barevné zachycení trpasličí planety Pluto sondou New Horizons se podařilo uskutečnit o čtvrt roku později. Fotografie vznikla 9. dubna v době, kdy sondu od Pluta dělilo zhruba 115 milionů kilometrů. Snímek byl pořízený palubní kamerou RALPH a kromě vlastní trpasličí planety zachycuje i její největší měsíc – Charon. Na konci dubna začala pracovat i kamera LORRI a začala posílat první série snímků „zvětšující se“ planety. New Horizons detekoval alespoň základní povrchové útvary a potvrdil, že Pluto má skutečně vázanou rotaci s měsícem Charon. Už z prvních animací těchto snímků jsme poprvé mohli na vlastní oči vidět vychýlení tzv. barycentra mimo povrch Pluta.

První snímky

Již od konce května začala kamera LORRI snímkovat Pluto denně a při schopnostech rozlišení tohoto přístroje se jistě máme ještě na co těšit. Pokud by sonda proletěla ve stejné vzdálenosti kolem Země jako mine Pluta a prováděla snímkováni, šlo by na fotkách rozeznat jednotlivé domy. To jen pro představu, v jak fantastických detailech uvidíme nasnímaný povrch trpasličí planety. Na to si však budeme muset počkat až do poloviny července.

Snímky Pluta palubní kamerou LORRI na palubě sondy New Horizons z přelomu května a června 2015. Autor: NASA (překlad Dušan Majer)
Snímky Pluta palubní kamerou LORRI na palubě sondy New Horizons z přelomu května a června 2015.
Autor: NASA (překlad Dušan Majer)

Blízké setkání s Plutem

Trajektorie dráhy New Horizons kolem Pluta a jeho měsíců. Autor: New Horizons, NASA.
Trajektorie dráhy New Horizons kolem Pluta a jeho měsíců.
Autor: New Horizons, NASA.
Nejblíže by kolem Pluta měla sonda proletět 14. července 2015 okolo 4:45 PDT (tedy 13:45 středoevropského letního času). Trpasličí planetu mine v minimální vzdálenosti přibližně 13,5 tisíce km a k Charonu se přiblíží na vzdálenost 29,5 tisíce km. Vše se odehraje při rychlosti necelých 14 km/s. Ambice při průletu budou vysoké – během největšího přiblížení by přístroje měly pořídit snímky s rozlišením až 25 m/pixel, čtyřbarevnou celkovou mapu viditelné strany s rozlišením 1,6 km, celkovou infračervenou spektrální mapu s rozlišením 7 km/pixel a 0,6 km/pixel pro vybrané oblasti. Zejména první zmíněný obráze – povede-li se – bude zjista plnit učebnice ve školách pro naše budoucí generace. Znovu Pluto totiž neuvidíme takto dobře na další desítky let!

Na výsledky si počkáme o devět hodin déle

K průletu sice dojde, jak je zřejmé z obrázku, kolem poledne 14. července 2015, ale na výsledky si budeme muset počkat o něco déle. Především je nutné mít na paměti, že s ohledem na vzdálenost Pluta od Země bude trvat signálu asi 9 hodin, než dorazí k nám. Navíc zvolená technologie předání zpráv počítá s tím, že signál ze sondy bude odvysílán až následně po průletu, kdy se anténa natočí do optimálního směru vůči naší planetě. To samozřejmě znamená další zpoždění. Na první snímky se tedy budeme těšit minimálně až v následujících dnech po nejtěsnějším přiblížení a odeslání všech získaných dat během několikahodinového průletu bude trvat celé týdny. NASA se bude ovšem snažit vyhovět všem novinářům i dychtivým vědcům ze zbytku světa a snímky publikovat co možná nejdříve. Očekávejte je proto již 15. července v dopoledních hodinách.

Cesta mrazivou temnotou

New Horizons musí odolávat v oblasti kolem Pluta velmi náročným podmínkám. Abychom si je dokázali představit, stačí uvést několik informací: Cílová trpasličí planeta se pohybuje po eliptické dráze ve vzdálenosti 30 až 48 AU od Slunce (1 AU je asi 150 milionů kilometrů). Teploty se tam pohybují řádově jen o 50° C výše než je absolutní nula, tedy okolo -220° C! Aktuálně se Pluto vzdaluje od Slunce a jeho teplota průběžně klesá. To má mimo jiné i ten důsledek, že v době odsluní velmi řídká atmosféra objektu zamrzne a dopadne na povrch. Právě proto musela sonda zvolit co nejrychlejší cestu, aby zastihla Pluta s jeho plynným obalem.

Umělecká představa povrchu Pluta a nedalekého Charonu. Autor: ESO
Umělecká představa povrchu Pluta a nedalekého Charonu.
Autor: ESO

Vyfoťte se v přítmí Pluta

Světelné podmínky v takové vzdálenosti od Slunce jsou rovněž opravdu minimální. To se nám mimo jiné snaží přiblížit jeden z popularizačních projektů NASA, která jej s blížícím se průletem sondy kolem Pluta zveřejnila na svých internetových stránkách http://solarsystem.nasa.gov/plutotime. Slunce je z Pluta vidět spíše jako jasná hvězda na temném, respektive téměř temném nebi. Na povrchu trpasličí planety sice není úplná tma, ale příliš světla k dispozici také není. Jaký pohled by se nám z povrchu planety naskytl na oblohu si představíme, když si spočteme, v kolik hodin se musíme podívat na oblohu, aby odpovídala pravému poledni na Plutu. Ten správný čas nám umožní zjistit program Pluto Time, který najdete právě v odkazu výše. V programu stačí pouze jedním ze tří možností zadat své pozorovací místo a výsledkem je výpočet místního času, kdy máte vyjít ven pod jasnou oblohu a podívat se na setmělé nebe. Takový by byl váš denní pohled z Pluta. NASA také prostřednictvím stránky vyzývá, abyste ve vypočtený čas kraj kolem sebe (i se sebou samotným) vyfotili a ukázali tak světu, jak by vypadalo právě vaše oblíbené místo za denního světla na Plutu. Ostatně nemusíte se o to dělit jen s NASA, snímek můžete zaslat i nám do redakce.

Jak je asi světlo na denní polokouli Pluta? Autor: NASA
Jak je asi světlo na denní polokouli Pluta?
Autor: NASA

Na pluto potřebujete velký dalekohled

Mapka pro velké dalekohledy pro vyhledání Pluta ve Střelci 14. července 2015. Autor: Karel Halíř.
Mapka pro velké dalekohledy pro vyhledání Pluta ve Střelci 14. července 2015.
Autor: Karel Halíř.
Určitě se ptáte, zda se v dozajista nevšední den pro trpasličí planetu Pluto, ale i významný mezník v historii jejího výzkumu, dá na tento vzdálený objekt podívat dalekohledem. Pluto je velmi slabý objekt, ale není to nemožné. Těleso je ve velice dobrých geometrických podmínkách a promítá se nám do severovýchodní části souhvězdí Střelce, které je v červencových dnech povětšinu noci nad obzorem. Nad náš obzor se dostává nad jihovýchodem před půl devátou večer. Při své deklinaci hluboko pod nebeským rovníkem (-20° 43´) bude na obloze vykreslovat pouze nízký oblouk. Nejvýš nad jižní obzor vystoupá až 35 minut po místní půlnoci a bude ve výšce pouhých necelých 20°. Jeho hledání ale nebude nijak jednoduché. Je nutno počítat s tím, že se skutečně jedná o relativně malý objekt ve značné vzdálenosti jak od Země, tak i od Slunce. Jasnost Pluta je 14,1 mag. To znamená, že pokud jej budeme chtít vyhledat přímo vizuálně je nutno použít skutečně již větší dalekohled (alespoň nad 30 cm v průměru) a rovněž to chce mít tmavé nebe nad jihem. O hodně lepší šanci budeme mít při pokusech o jeho zachycení pomocí astrofotografie. Své štěstí můžete začít pokoušet již od začátku července, kdy trpasličí planeta bude v opozici se Sluncem (6. 7. 2015) a tím pádem i nejblíže k Zemi (4. 7. 2015, 31,89 AU) a v nejlepších pozorovacích podmínkách v průběhu celého roku. Připojený vyhledávací obrázek by vám mohl pomoci v identifikaci objektu Sluneční soustavy mezi hvězdami.

Expedice New Horizons má po návštěvě Pluta pokračovat minimálně až do roku 2020. Během této doby se bude sonda pohybovat již oblastí Kuiperova pásu. Odborníci dlouhá léta hledali nějaký vhodný objekt na dráze sondy, který by mohla na své cestě ven ze Sluneční soustavy navštívit. New Horizons s největší pravděpodobností navštíví objekt s označením PT1. Po jeho objevu jej čtyřikrát sledoval i HST a dnes známe už dostatečně přesně jeho dráhu. Jedná se snad o 30-45km těleso ve vzdálenosti kolem 43,4 AU od Slunce a na setkání s ním se můžeme těšit v lednu 2019. Do té doby se již pravděpodobně vytisknou nové učebnice s obrázky Pluta tak, jak jej nikdo předtím neviděl a dlouho ani neuvidí. Těšte se proto na historickou událost!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Speciální stránka o New Horizons na Astro.cz
[2] Oficiální stránka New Horizons na webu NASA

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express), New horizons


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »