Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Superblesky v zemské atmosféře

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.

Na rozdíl od obyčejných blesků se tyto obrovské jiskřící proudy nacházejí ve velmi řídkém ovzduší, přičemž vytvářejí útvary, podobající se obřím "stromům" či "mrkvím", rostoucím do délky kolem 80 km.

V minulých letech se vědci stavěli skepticky ke zprávám pilotů o pozorování takovýchto jevů, dokud se v devadesátých letech minulého století tyto záhadné úkazy nepodařilo nafilmovat z výškových letadel. Mj. za účelem intenzivního "lovu" na tyto poměrně řídké úkazy byla 20. 5. 2004 pomocí nosné rakety Taurus-XL vypuštěna specializovaná družice ROCSAT-2 o hmotnosti 750 kg. Jedná se o družici, určenou především pro dálkový průzkum pevnin a oceánů. Po startu byla navedena na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 890 km nad zemským povrchem se sklonem k rovníku 98,99°.

rocsat-2__2.jpg
Družici ve tvaru šestibokého hranolu postavila organizace National Space Program Office (NSPO), Hsin-Chu (Taiwan), která je také jejím provozovatelem. Dodavatelem služební části družice je firma EADS Astrium, Vélizy (Francie).

Vědecká družice nese také zařízení ke sledování světelných úkazů ve vysoké zemské atmosféře s názvem Imager of Sprites and Upper Atmospheric Lightning (ISUAL). Vědci se chtějí dozvědět více informací o vlastnostech globálního elektrického pole Země, o vzájemném elektrickém působení mezi vrchními a spodními vrstvami atmosféry (čímž dochází k ionizaci plynů a k jejich intenzivnímu vyzařování). Životnost družice je plánována minimálně na 5 let.

Někteří odborníci již dnes předpokládají, že bude nutné pozměnit počítačové modely zemské atmosféry, používané například v meteorologii. Objev doposud neznámých jevů pomůže také vojenským družicím odlišit projevy lidské činnosti od přírodních jevů.

Zdroj: spacenews.ru a lib.cas.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2017

18. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 1. 5. do 7. 5. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Sonda Cassini se minulý týden poprvé protáhla mezi Saturnem a vnitřní stranou jeho prstenců. Tento manévr přinesl především zajímavé fotografie. V neděli jsme očekávali start rakety Falcon 9 (poprvé s vojenským nákladem), ale dostaneme v pondělí druhou šanci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »