Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Superblesky v zemské atmosféře

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.

Na rozdíl od obyčejných blesků se tyto obrovské jiskřící proudy nacházejí ve velmi řídkém ovzduší, přičemž vytvářejí útvary, podobající se obřím "stromům" či "mrkvím", rostoucím do délky kolem 80 km.

V minulých letech se vědci stavěli skepticky ke zprávám pilotů o pozorování takovýchto jevů, dokud se v devadesátých letech minulého století tyto záhadné úkazy nepodařilo nafilmovat z výškových letadel. Mj. za účelem intenzivního "lovu" na tyto poměrně řídké úkazy byla 20. 5. 2004 pomocí nosné rakety Taurus-XL vypuštěna specializovaná družice ROCSAT-2 o hmotnosti 750 kg. Jedná se o družici, určenou především pro dálkový průzkum pevnin a oceánů. Po startu byla navedena na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 890 km nad zemským povrchem se sklonem k rovníku 98,99°.

rocsat-2__2.jpg
Družici ve tvaru šestibokého hranolu postavila organizace National Space Program Office (NSPO), Hsin-Chu (Taiwan), která je také jejím provozovatelem. Dodavatelem služební části družice je firma EADS Astrium, Vélizy (Francie).

Vědecká družice nese také zařízení ke sledování světelných úkazů ve vysoké zemské atmosféře s názvem Imager of Sprites and Upper Atmospheric Lightning (ISUAL). Vědci se chtějí dozvědět více informací o vlastnostech globálního elektrického pole Země, o vzájemném elektrickém působení mezi vrchními a spodními vrstvami atmosféry (čímž dochází k ionizaci plynů a k jejich intenzivnímu vyzařování). Životnost družice je plánována minimálně na 5 let.

Někteří odborníci již dnes předpokládají, že bude nutné pozměnit počítačové modely zemské atmosféry, používané například v meteorologii. Objev doposud neznámých jevů pomůže také vojenským družicím odlišit projevy lidské činnosti od přírodních jevů.

Zdroj: spacenews.ru a lib.cas.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2018

9. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aldebaran těsně po zákrytu Měsícem

teleskop z lidlu (Bresser 900mm) , homemade redukce na Nikon D5500, 10 fotek zprůměrovaných v registax6, finální úpravy v lightroom

Další informace »