Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplota jádra komety Tempel 1

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.

Bylo získáno velké množství informací, jejichž zpracování postupně probíhá a veškeré zpracování získaných dat si vyžádá ještě několik let času. Přesto byla již řada zajímavých informací o průběhu "experimentu" i o samotné kometě publikována. Například v těchto dnech byla uveřejněna teplotní mapa povrchu kometárního jádra v okamžiku krátce před dopadem impaktoru. Údaje byly získány pomocí infračerveného spektrometru na palubě sondy Deep Impact, který pracoval v oboru infračerveného záření o vlnové délce 1,8 až 2,2 mikrometru.

V pravém dolním rohu obrázku je černobílá fotografie jádra komety Tempel 1. Na zbývajících třech barevných obrázcích jsou teplotní mapy povrchu kometárního jádra s různým rozlišením. Můžeme říci, že na nich není nic neobyčejného. Slunce osvětluje jádro komety zprava, proto je nejteplejší ta část povrchu jádra, která je přivrácena ke Slunci. Maximální naměřená teplota dosahuje 329 K (tj. +56 °C). Oblasti s nejvyšší teplotou jsou znázorněny červenou barvou. Naopak nejnižší naměřená teplota činila 260 K (tj. -13 °C). Tyto oblasti jsou vybarveny fialově. Na první pohled je patrné, že směrem do stínu teplota na povrchu jádra komety Tempel 1 klesá. Z průběhu teplotních změn astronomové určili, že tepelná setrvačnost povrchu komety je velmi malá. Materiál komety vede teplo velice špatně a obtížně teplo pohlcuje. Proto je na osvětlené části povrchu kometárního jádra relativně vysoká teplota, naopak ve stínu je velmi chladno (povrch velice rychle chladne).

Pro úplnost dodejme, že naměřené teploty odpovídají konkrétní vzdálenosti komety od Slunce. Ve větší vzdálenosti bude jádro chladnější a naopak.

Zdroj: spacenews.ru a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře v Beskydách 8.9.2017

https://youtu.be/l2TOvBi1AUY ------------------------------------------- Canon EOS 6D 25 sec f/4.0 ISO 1600 EF 17-40mm f/4L USM

Další informace »