Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplota jádra komety Tempel 1

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.

Bylo získáno velké množství informací, jejichž zpracování postupně probíhá a veškeré zpracování získaných dat si vyžádá ještě několik let času. Přesto byla již řada zajímavých informací o průběhu "experimentu" i o samotné kometě publikována. Například v těchto dnech byla uveřejněna teplotní mapa povrchu kometárního jádra v okamžiku krátce před dopadem impaktoru. Údaje byly získány pomocí infračerveného spektrometru na palubě sondy Deep Impact, který pracoval v oboru infračerveného záření o vlnové délce 1,8 až 2,2 mikrometru.

V pravém dolním rohu obrázku je černobílá fotografie jádra komety Tempel 1. Na zbývajících třech barevných obrázcích jsou teplotní mapy povrchu kometárního jádra s různým rozlišením. Můžeme říci, že na nich není nic neobyčejného. Slunce osvětluje jádro komety zprava, proto je nejteplejší ta část povrchu jádra, která je přivrácena ke Slunci. Maximální naměřená teplota dosahuje 329 K (tj. +56 °C). Oblasti s nejvyšší teplotou jsou znázorněny červenou barvou. Naopak nejnižší naměřená teplota činila 260 K (tj. -13 °C). Tyto oblasti jsou vybarveny fialově. Na první pohled je patrné, že směrem do stínu teplota na povrchu jádra komety Tempel 1 klesá. Z průběhu teplotních změn astronomové určili, že tepelná setrvačnost povrchu komety je velmi malá. Materiál komety vede teplo velice špatně a obtížně teplo pohlcuje. Proto je na osvětlené části povrchu kometárního jádra relativně vysoká teplota, naopak ve stínu je velmi chladno (povrch velice rychle chladne).

Pro úplnost dodejme, že naměřené teploty odpovídají konkrétní vzdálenosti komety od Slunce. Ve větší vzdálenosti bude jádro chladnější a naopak.

Zdroj: spacenews.ru a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »