Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplota jádra komety Tempel 1

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.

Bylo získáno velké množství informací, jejichž zpracování postupně probíhá a veškeré zpracování získaných dat si vyžádá ještě několik let času. Přesto byla již řada zajímavých informací o průběhu "experimentu" i o samotné kometě publikována. Například v těchto dnech byla uveřejněna teplotní mapa povrchu kometárního jádra v okamžiku krátce před dopadem impaktoru. Údaje byly získány pomocí infračerveného spektrometru na palubě sondy Deep Impact, který pracoval v oboru infračerveného záření o vlnové délce 1,8 až 2,2 mikrometru.

V pravém dolním rohu obrázku je černobílá fotografie jádra komety Tempel 1. Na zbývajících třech barevných obrázcích jsou teplotní mapy povrchu kometárního jádra s různým rozlišením. Můžeme říci, že na nich není nic neobyčejného. Slunce osvětluje jádro komety zprava, proto je nejteplejší ta část povrchu jádra, která je přivrácena ke Slunci. Maximální naměřená teplota dosahuje 329 K (tj. +56 °C). Oblasti s nejvyšší teplotou jsou znázorněny červenou barvou. Naopak nejnižší naměřená teplota činila 260 K (tj. -13 °C). Tyto oblasti jsou vybarveny fialově. Na první pohled je patrné, že směrem do stínu teplota na povrchu jádra komety Tempel 1 klesá. Z průběhu teplotních změn astronomové určili, že tepelná setrvačnost povrchu komety je velmi malá. Materiál komety vede teplo velice špatně a obtížně teplo pohlcuje. Proto je na osvětlené části povrchu kometárního jádra relativně vysoká teplota, naopak ve stínu je velmi chladno (povrch velice rychle chladne).

Pro úplnost dodejme, že naměřené teploty odpovídají konkrétní vzdálenosti komety od Slunce. Ve větší vzdálenosti bude jádro chladnější a naopak.

Zdroj: spacenews.ru a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »