Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tři noví Trojané u Neptuna

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.

"Je to vzrušující zečtyřnásobení známé populace Neptunových Trojanů," řekl Scott Sheppard, vedoucí autor studie. Byla publikována 15. června 2006 v časopise Science Express. "Postupně jsme zjistili, jak moc jsou tyto planetky uzamčeny na stabilních oběžných drahách, stejně jako jsme zjistili, z čeho mohou být tvořeny, což dělá tento objev obzvláště hodnotným."

Nedávno objevení Trojané u Neptuna jsou teprve čtvrtou stabilní skupinou planetek, pozorovaných u Slunce. Další jsou v Kuiperově pásu za drahou Neptuna, Trojané u Jupitera a další v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Důkazy naznačují, že Neptunovi Trojané jsou početnější než ti v obou pásech planetek nebo Trojané u Jupitera. Jsou však obtížně pozorovatelní, protože leží daleko od Slunce. Astronomové potřebují největší dalekohledy s citlivými digitálními kamerami, aby je mohli objevit.

Planetky - Trojané se nacházejí v jednom ze dvou bodů, které leží na oběžné dráze planety asi 60° před nebo za planetou a které známe jako Lagrangeovy body. V těchto oblastech se gravitační síly planety a Slunce vyrovnají a uzamknou planetky na stabilních oběžných drahách synchronizovaných s planetou. Německý astronom Max Wolf ((21.6. 1863 - 3.10.1932, celým jménem Maximillian Franz Joseph Cornelius Wolf) identifikoval prvního Trojana u Jupiteru v roce 1906 a od té doby bylo objeveno již více než 1800 takovýchto planetek, pohybujících se podél planetárních oběžných drah. Protože planetky - Trojané sdílejí s planetami jejich oběžnou dráhu, mohou astronomům pomoci pochopit formování planet i celé sluneční soustavy.

Vědci již dříve byli přesvědčení, že Trojané existují i u dalších planet, ale důkaz se objevil nedávno. V roce 2001 byl nalezen první Neptunův Trojan v Lagrangeově bodě před planetou. V roce 2004 našli Scott Sheppard a Chadwick Trujillo pomocí 6,5m dalekohledu v Chile (Las Campanas) druhého Neptunova Trojana. A v roce 2005 pak našli další dva a zvýšili tak jejich celkový počet na čtyři. Ověření a zpřesnění oběžných drah provedli opakovaným pozorováním pomocí 8m dalekohledu Gemini North telescope (Mauna Kea, Havaj). Všechny 4 dosud známé Neptunovy planetky - Trojané leží v Lagrangeově bodě před planetou.

Jeden z nových Neptunových Trojanů má oběžnou dráhu více skloněnou k rovině sluneční soustavy než ostatní tři. Používané pozorovací metody nejsou citlivé na objekty s větším sklonem dráhy než má většina těles sluneční soustavy. Proto existence tohoto Trojana naznačuje, že takovýchto objektů by tam mohlo být mnohem více a že Neptunovi Trojané pravděpodobně tvoří velké skupiny s komplikovaný, propletenými drahami.

"Byli jsme opravdu překvapeni objevem Neptunova Trojana s tak velkým sklonem dráhy," řekl Trujillo. "Objev jednoho nakloněného Neptunova Trojana naznačuje, že jich mimo rovinu sluneční soustavy může být mnohem více a že Trojané skutečně tvoří "mračno" nebo "roj" objektů, které obíhají u Neptuna."

Velká populace Neptunových Trojanů s velkým sklonem dráhy by vyloučila možnost, že jsou to zbytky z počátků sluneční soustavy, protože nezměněné prvotní skupiny planetek by měly ležet v rovině sluneční soustavy. Skupiny planetek s velkým sklonem oběžných drah, pravděpodobně vznikaly stejně jako Jupiterovi Trojané: zachycením planetek obří planetou a jejích "zamrznutím" na oběžné dráze planety.

Sheppard a Trujillo také poprvé srovnávali barvy všech 4 známých Neptunových Trojanů. Všechny mají stejný, světle červený odstín, tzn, že mají stejný původ a historii. Ačkoli je těžké mít jistotu jen ze 4 vzorků, vědci jsou přesvědčení, že Neptunovi Trojané by mohli mít stejný původ jako Jupiterovi Trojané a vnější nepravidelné měsíce obřích planet. Tyto objekty by mohly být posledními zbytky z početných malých těles, které vznikly u velkých planet, ale většina z nichž se nakonec stala součástí planet nebo byly vyhozeny ven ze sluneční soustavy.

Obrázek:
Schéma sluneční soustavy a Jupiterovi a Neptunovi Trojané v Lagrangeových bodech. Jupiterovi Trojané, obíhající 60° před a za Jupiterem (růžoví) a čtyři Neptunovi Trojané 60° před Neptunem (modří). Credit: Scott Sheppard

Zdroj: Carnegie Institution
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »