Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.

Vodu a další těkavé látky, jako je dusík, uhlík či vodík, zřejmě dopravily na naši planetu meteority známé jako uhlíkaté chondrity. Za účelem zjištění, zda mateřskými tělesy uhlíkatých chondritů byly komety či planetky, provedla skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Conel Alexander z Carnegie Institution of Washington, měření množství deuteria - těžkého izotopu vodíku - v 86 vzorcích chondritů nalezených na Zemi.

Čím dále od Slunce objekt vznikal, tím více deuteria obsahuje. Chondrity, které Conel Alexander zkoumal, jak se ukázalo, obsahovaly podstatně méně deuteria než komety, což signalizuje, že s větší pravděpodobností mají původ blíže ke Slunci než komety, které vznikly v mrazivých oblastech ve vnější části Sluneční soustavy. "Chondrity pravděpodobně vznikaly blíže ke Slunci," říká Conel Alexander. "Zřejmě v oblasti hlavního pásu asteroidů, který se rozkládá v široké oblasti mezi drahami planet Mars a Jupiter."

Navzdory tomuto objevu zjištění přesného místa, kde tyto chondrity vznikly, zůstává otevřenou otázkou, na kterou je mimořádně těžké odpovědět, říká Fred Ciesla, vědecký pracovník University of Chicago, Illinois, který prováděl modelovaní vzniku planet. "Nemůžeme však říci, že vznikly zrovna tady, v této oblasti a zde se nacházely po dobu 4,5 miliardy roků. V průběhu času mohly změnit svoji polohu."

Nicméně výzkum komety Hartley 2 vede naopak k závěru, že vodu dopravily na Zemi komety z Kuiperova pásu, které v počátcích vývoje Sluneční soustavy - v období velkého bombardování - dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření zásob vody na naší planetě.

Zdroj: www.newscientist.com a www.kommet.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Život, Kometa , Planetka


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »