Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.
Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.
Jak už jsme informovali v dřívějších článcích, americká kosmická sonda New Horizons prolétla 28. 2. 2007 kolem planety Jupiter. Tento průlet posloužil především jako gravitační manévr (gravitační prak) pro urychlení sondy a úpravu její dráhy tak, aby v červenci 2015 mohla uskutečnit průzkum trpasličí planety Pluto. Samozřejmě byl tento průlet v blízkosti Jupiteru využit k prověrce přístrojů sondy a k získání poměrně velkého množství informací o samotné planetě, jejích měsících, prstenci, magnetosféře apod. Nové informace byly získány například při snímkování zajímavého měsíce Io.

Složením pěti snímků měsíce Io byla vytvořena videosekvence, zachycující změny obrovského chocholu vulkánu Tvashtar v podobě rozevřeného deštníku. Snímky byly pořízeny pomocí kamery LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě sondy New Horizons, když prolétávala kolem planety Jupiter. Na videosekvenci, kterou si můžete prohlédnout ZDE, je zřetelně vidět pohyb vyvrženého vulkanického materiálu, stoupajícího do výšky 330 km nad povrchem měsíce Io a následně padajícího v důsledku přitažlivosti měsíce zpět na jeho povrch. Na publikovaném snímku i animaci je vidět pouze horní část oblaku – oblast, odkud je materiál vyvrhován nad povrch měsíce, se nachází přibližně 130 km pod viditelným okrajem měsíce Io, na jeho odvrácené straně.

Vzhled sopečného chocholu a pohyb částic vyvrženého materiálu se pozoruhodně podobá dekorativním fontánám, jaké vytváříme na Zemi. Dalo by se říci, že se na měsíci Io jedná o obří kopii takové pozemské fontány, jak ji známe například z různých parků či zahrad. Pořízené fotografie poskytnou vědcům unikátní informace o dynamice pohybu částic v pozorovaném sopečném útvaru.

Mimořádnou aktivitu měsíce Io zvýrazňuje fakt, že další dvě sopečné erupce jsou pozorovatelné na okraji disku: sopka Masubi se nachází v poloze číslice 7 na pomyslném hodinovém ciferníku, a velmi nezřetelná exploze sopky Zal se dá objevit v poloze předpokládané číslice 10. Planeta Jupiter osvětluje noční stranu měsíce Io, a tak na jejím povrchu můžeme rovněž spatřit některé detaily. Nejzřetelnějším viditelným útvarem na disku je tmavá skvrna ve tvaru koňské podkovy, což je vulkán Loki a jedná se pravděpodobně o obrovské jezero lávy. Boosaule Mons, vypínající se do výšky 18 km, je zase nejvyšší hora na měsíci Io a jedna z nejvyšších hor v celé Sluneční soustavě. Vyčnívá nezřetelně nad pravým okrajem disku.

Pět obrázků, vytvářejících animaci, bylo pořízeno v rozpětí 8 minut, s dvouminutovými přestávkami mezi jednotlivými snímky dne 1. 3. 2007 v intervalu mezi 23:50 až 23:58 UT. V té době se sonda New Horizons nacházela ve vzdálenosti 3,8 miliónu km od měsíce Io. Střed snímků byl namířen na oblast na povrchu měsíce Io o souřadnicích 0° severní šířky a 342° západní délky.

Zdroj: pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M51

M51

Další informace »