Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Začíná období viditelnosti komety C/2014 Q2 (Lovejoy)
Marek Biely Vytisknout článek

Začíná období viditelnosti komety C/2014 Q2 (Lovejoy)

C/2014 Q2 Lovejoy na snímku Geralda Rhemanna z jižní polokoule
Autor: Gerald Rhemann

Astronomové, a to zejména ti, kteří se specializují na komety, musí mít nyní žně. Kometa 15P/Finlay se dostala do outburstu a stala se tím pádem snadno viditelnou i ve větších binokulárech, hlavní publicita ale připadá na kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta totiž už od svého srpnového objevu překonává jedno očekávání za druhým. Nyní je při jasnosti okolo 6 mag v místech s velmi tmavou oblohou na jižní polokouli viditelná velmi slabě i pouhým okem, radovat se ale mohou i seveřané. Právě v těchto dnech totiž nadchází začátek pozorovacího období komety také pro ně.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) není dynamicky novou kometou z Oortova oblaku. U Slunce již jistě několikrát byla a všechny své průlety kolem naší mateřské hvězdy přežila. Proto ji můžeme pozorovat i v tomto jejím návratu, a to jako jasnou vlasatici na hraně viditelnosti pouhým okem. Když byla kometa 17. srpna letošního roku objevena, jen málokdo by se odvážil tvrdit, že kometa dosáhne viditelnosti pouhým okem. První scénář dokonce hovořil jenom o 11 mag v maximu jasnosti, to byla ale dráha ještě vcelku nepřesná. Po upřesnění dráhy se predikované maximum jasnosti pohybovalo někde mezi 8 a 9 mag. Nicméně právě díky tomu, že kometa je už starším tělesem, začala rapidně zjasňovat a překonávat veškeré předpoklady. Očekávané maximum jasnosti tedy stále více zvýhodňovalo lepší pozorovatelnost menšími přístroji a v polovině listopadu jsme se mohli dohadovat, zda-li kometa dosáhne i viditelnosti pouhým okem. Už o necelý měsíc později však kometa rázně odmítla veškeré spekulace a prolomila viditelnost pouhým okem, zatím ovšem jenom z velmi tmavých oblastí. Všechno tohle ale mělo pro nás, obyvatele severní polokoule, jednu obrovskou nevýhodu. Kometa totiž od nás nebyla doposud vůbec pozorovatelná! To se ale právě v těchto dnech začíná měnit.

Kometa se během těchto dnů objevuje velmi nízko nad jižním obzorem na hranici souhvězdí Lodní Zádi (Pup) a Holubice (Col). Má jasnost zhruba 6 mag, na viditelnost pouhým okem ale zatím můžeme zapomenout. Na jižní polokouli je kometa blízko nadhlavníku, takže pozorovateli stačí mít dostatečně kvalitní oblohu, aby ji spatřil pouhým okem. My budeme muset v této lunaci použít alespoň binokuláry. Kometa však bude rychle stoupat nad obzor a ještě k tomu bude stále zjasňovat. Na konci prosince se přesune do Zajíce (Lep), na obloze ovšem začne rušit Měsíc, což by pro tak jasnou kometu neměl být problém ohledně viditelnosti, na kráse jí to ale určitě ubere. Ke konci první lednové dekády se náš vesmírný souputník přesune na ranní oblohu, kometa tedy opět bude lépe pozorovatelná a bude již navíc dost vysoko nad obzorem, když projde souhvězdím Eridana (Eri) a na pár dnů zakotví v Býkovi (Tau). Právě v tomto souhvězdí by krátce před polovinou ledna měla dosáhnout maxima jasnosti, 4–5 mag. To znamená, že by za ideálních podmínek mohla být viditelná pouhým okem i z menších měst! Ve druhé polovině ledna pak kometa začne nepatrně slábnout, bude se totiž vzdalovat od Země, ale stále se bude přibližovat Slunci. V perihelu bude 30. ledna, do té doby přejde přes Berana (Ari) do Trojúhelníku (Tri). Od začátku února už kometa začne slábnout rychleji, jelikož se začne vzdalovat i od Slunce. Viditelnost se ale bude i nadále zlepšovat a kometa se stane cirkumpolárním objektem, tedy tím, který nikdy nezapadne pod obzor. V únoru se její pohyb po obloze zpomalí a přejde pouze přes Andromedu (And) a Persea (Per), v březnu se pak dostane do Kasiopeji (Cas). V dubnu by měla zeslábnout z dosahu binokulárů, cirkumpolární pak zůstane až do srpna, kdy zároveň zmizí z vizuálního dosahu. Do té doby proletí ještě Cefeem (Cep), Malým Medvědem (UMi) a Drakem (Dra). Hlavně průlet Malým Medvědem (UMi) bude zajímavý, a to z toho důvodu, že kometu a nejjasnější a zároveň hlavní hvězdu souhvězdí, Polárku, bude dělit v posledních květnových dnech jen pouhý 1°. Kometa v tu dobu pravděpodobně nebude mít jasnost na spatření malými dalekohledy či binokuláry, pro pozorovatele s alespoň středními dalekohledy ale patrně půjde o pěkné rendezvous.

C/2014 Q2 Lovejoy na snímku Martina P. Mobberleyho z jižní polokoule Autor: Martina P. Mobberley
C/2014 Q2 Lovejoy na snímku Martina P. Mobberleyho z jižní polokoule
Autor: Martina P. Mobberley
Vypadá to tedy, že se máme na co těšit. Kometa nás neustále překvapuje a i kdyby se teď její zjasňování úplně zastavilo, dosáhla by v maximu jasnosti nádherných 6 mag, díky čemuž by se stala pěkným objektem i pro malé triedry. Rychlost zjasňování se v dalších dnech pravděpodobně zpomalí, úplné zastavení je ale téměř nereálné. Nejpravděpodobnější variantou je nyní ta, která počítá s 5 mag v maximu jasnosti. To by kometa byla viditelná i pouhým okem, muselo by to však být pouze z oblastí s velmi malým světelným znečištěním. Kometa ale může překvapit a takto rapidně zjasňovat až do maxima jasnosti, čímž by dosáhla až oněch inkriminovaných 4 mag. Tím by se pak stala, jak už bylo zmiňováno, objektem pro pouhé oko i v menších městech. Dalším překvapením může být takzvaná perihelová asymetrie, což je pomalejší slábnutí po perihelu díky vlastnostem dané komety. Tento jev je opět pozorován prakticky výhradně u komet, které u Slunce již několikrát byly. Pokud by se něco takového ukázalo i u komety C/2014 Q2 (Lovejoy), znamenalo by to, že bychom mohli kometu pozorovat v binokulárech či v menších dalekohledech celou první polovinu roku 2015, vizuálně by pak mohla být pozorovatelná snad až do října. Zůstaňme však radši při zemi. Kometa se nejspíše stane nejjasnější kometou roku 2014 a je velmi pravděpodobné, že půjde i o nejjasnější kometu roku 2015. Je potřeba využít každé příležitosti k pozorování této komety, s vyhlídkami do budoucna to co se komet týče totiž nevypadá moc dobře.

Kometa 15P Finlay po zjasnění, pořízeno 16. 12. 2014 Autor: FRAM
Kometa 15P Finlay po zjasnění, pořízeno 16. 12. 2014
Autor: FRAM
Poznamenejme ještě na závěr, že na zjasnění (outburst) komety 15P/Finlay poprvé upozornili čeští astronomové pracující s robotickým dalekohledem FRAM. Zjasnění si všiml Martin Mašek z České astronomické společnosti již 17. prosince při šťastném namíření tohoto dalekohledu na kometu přesně v tu správnou chvíli.
Kometa Finlay se nyní nachází s jasností cca pod 9 mag v souhvězdí Kozoroha asi 1,5 stupně od planety Mars, proto ji hledejme nejlépe po půl šesté večer.

Kometa Lovejoy již byla spatřena z ČR vytrvalými pozorovateli z Klubu astronomů Liberecka v noci na sobotu 20. prosince. Nejvýše nyní vystupuje kolem půlnoci.

Zdroj: Aerith.net
Převzato z komety.webgarden.cz.




O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2014 Q2 (Lovejoy)


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »