Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada kráterů na planetce Eros

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.

Před ukončením mise bylo rozhodnuto, že se řídící tým pokusí dopravit sondu na povrch planetky. Dne 12. 2. 2001 sonda měkce dopadla na povrch planetky Eros rychlostí 1,9 m/s. Sonda dopad "přežila" a po dosednutí dále vysílala.

Během ročního výzkumu bylo pořízeno zhruba 160 000 fotografií povrchu planetky. Detailní model planetky byl vytvořen na základě 11 miliónů laserových měření výšky sondy nad povrchem. Průměrná hustota planetky byla určena na 2,7 g/cm3. Největší objevený kráter má průměr 8,5 km.Jedná se o nevelký asteroid, tvarem připomínající nepodařený "brambor". Délka planetky je 33 km, průměr 13 km.

Na pořízených fotografiích bylo zřetelně vidět, že povrch planetky je pokryt regolitem - vrstvou prachu a malých, středních i velkých kamenů, neuspořádaně rozházených po jejím povrchu. V některých oblastech regolit chyběl a zde bylo možno spatřit obnažené podpovrchové vrstvy.Již tehdy astronomy překvapil velmi malý počet malých kráterů, které se měly na povrchu planetky vytvořit při dopadech meteoritů. Podle výpočtů se mělo na ploše jednoho čtverečního kilometru nacházet přibližně 400 kráterů o průměrech kolem 20 m, avšak jejich počet byl zhruba 10krát menší.Teprve nyní byly zveřejněny výsledky, které objasňují tuto záhadu. Práci publikovali James E. Richardson, H. Jay Melosh a Richard Greenberg z Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona v časopise Science 26. 11. 2004.

Na počítačích modelovali astronomové důsledky srážky planetky s většími i menšími meteority. Ukázalo se, že přibližně 90 % malých kráterů bylo "smazáno" z povrchu planetky v důsledku seismických vibrací, generovaných dopady meteoritů o velikosti 1 až 2 metry.

Planetka Eros není příliš velká a její gravitační pole je poměrně slabé. Díky tomu i dopady malých těles byly schopny produkovat celoplanetární seismické vibrace, čímž došlo k rozrušení struktury horní vrstvy povrchu planetky. Při vzniklých otřesech se regolit promíchával nejen v horizontálním, ale i ve vertikálním směru. Prach a drobné úlomky kamení, které byly po dopadu meteoritu vyvrženy do prostoru na balistickou dráhu, dopadaly vzhledem k malé gravitaci velmi pomalu zpět na povrch planetky, přičemž zaplňovaly vzniklé malé krátery. Proto pozorujeme na povrchu planetky Eros jen velmi málo malých kráterů, většina byla zasypána padajícím "smetím".

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »