Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada kráterů na planetce Eros

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.

Před ukončením mise bylo rozhodnuto, že se řídící tým pokusí dopravit sondu na povrch planetky. Dne 12. 2. 2001 sonda měkce dopadla na povrch planetky Eros rychlostí 1,9 m/s. Sonda dopad "přežila" a po dosednutí dále vysílala.

Během ročního výzkumu bylo pořízeno zhruba 160 000 fotografií povrchu planetky. Detailní model planetky byl vytvořen na základě 11 miliónů laserových měření výšky sondy nad povrchem. Průměrná hustota planetky byla určena na 2,7 g/cm3. Největší objevený kráter má průměr 8,5 km.Jedná se o nevelký asteroid, tvarem připomínající nepodařený "brambor". Délka planetky je 33 km, průměr 13 km.

Na pořízených fotografiích bylo zřetelně vidět, že povrch planetky je pokryt regolitem - vrstvou prachu a malých, středních i velkých kamenů, neuspořádaně rozházených po jejím povrchu. V některých oblastech regolit chyběl a zde bylo možno spatřit obnažené podpovrchové vrstvy.Již tehdy astronomy překvapil velmi malý počet malých kráterů, které se měly na povrchu planetky vytvořit při dopadech meteoritů. Podle výpočtů se mělo na ploše jednoho čtverečního kilometru nacházet přibližně 400 kráterů o průměrech kolem 20 m, avšak jejich počet byl zhruba 10krát menší.Teprve nyní byly zveřejněny výsledky, které objasňují tuto záhadu. Práci publikovali James E. Richardson, H. Jay Melosh a Richard Greenberg z Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona v časopise Science 26. 11. 2004.

Na počítačích modelovali astronomové důsledky srážky planetky s většími i menšími meteority. Ukázalo se, že přibližně 90 % malých kráterů bylo "smazáno" z povrchu planetky v důsledku seismických vibrací, generovaných dopady meteoritů o velikosti 1 až 2 metry.

Planetka Eros není příliš velká a její gravitační pole je poměrně slabé. Díky tomu i dopady malých těles byly schopny produkovat celoplanetární seismické vibrace, čímž došlo k rozrušení struktury horní vrstvy povrchu planetky. Při vzniklých otřesech se regolit promíchával nejen v horizontálním, ale i ve vertikálním směru. Prach a drobné úlomky kamení, které byly po dopadu meteoritu vyvrženy do prostoru na balistickou dráhu, dopadaly vzhledem k malé gravitaci velmi pomalu zpět na povrch planetky, přičemž zaplňovaly vzniklé malé krátery. Proto pozorujeme na povrchu planetky Eros jen velmi málo malých kráterů, většina byla zasypána padajícím "smetím".

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (775) Lumiere

Snímek planetky (775) Lumiere. Rozměry obrázku jsou 10 x 10 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka 15.5mag byla zachycena na snímcích komety C/2016 R2 (PANSTARRS).

Další informace »