Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země možná měla v minulosti několik měsíců

Země možná měla v minulosti několik měsíců

Vznik dalšího satelitu kolem mladé Země
Autor: Hagai Perets

Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize.

Vznik Měsíce zůstával dlouho záhadou. Hlavní teorie navrhovaly katastrofický impakt zahrnující srážku objektu velikosti Marsu s mladou Zemí. Avšak astronomové objevili určité nesrovnalosti s tímto scénářem. Nové výzkumy prováděné na Weizmann Institute of Science na základě stovek simulací uskutečněných na souboru počítačů vedly k závěru, že ještě pravděpodobnější pro vznik souputníka Země je větší počet srážek naší planety s malými objekty. Při těchto kolizích se vytvořily malé měsíce, které nakonec splynuly do jednoho tělesa – dnešního Měsíce. Astronomové publikovali tuto zprávu v časopise Nature Geoscience.

Studentka Raluca Rufu a profesor Oded Aharonson na Weizmann Institute’s Earth and Planetary Sciences Department ukázali, že obecně přijímané vysvětlení vzniku našeho Měsíce závisí na velmi specifických počátečních podmínkách – například srážka s tělesem konkrétní velikosti pohybujícím se jasně definovanou rychlostí, které narazilo do Země pod určitým úhlem. Avšak nejrůznější chemické analýzy složení Měsíce získané ze vzorků dopravených na Zemi astronauty odhalila, že je téměř identické se složením Země. Jinými slovy, nejsou zde stopy velkého tělesa, které údajně narazilo do Země a tato teorie se podle výzkumníků ukázala být nepravděpodobnou.

Nová představa postupného zrodu našeho Měsíce Autor: Weizmann Institute of Science
Nová představa postupného zrodu našeho Měsíce
Autor: Weizmann Institute of Science
Raluca Rufu, Oded Aharonson a Hagai Perets (Technion – Israel Institute of Technology) chtěli zjistit, jestli větší počet malých kolizí může lépe vysvětlit události, ke kterým skutečně došlo před několika miliardami roků, kdy mladá Sluneční soustava získávala svoji podobu. Tato menší tělesa byla velmi rozšířená v celé soustavě, a tudíž kolize Země s malými tělesy by měly být mnohem pravděpodobnější. Malé srážky, avšak uskutečněné vysokou rychlostí, mohly rovněž vést k vyvržení většího množství materiálu ze Země, než jedna velká srážka. „Kromě toho“, vysvětluje Oded Aharonson, „jestliže se větší množství rozdílných těles srazí se Zemí během období dlouhého několik miliónů roků, jejich odlišné chemické charakteristické vlastnosti – například poměr kyslíku O16 k jeho těžším izotopům O17 a O18 – se mohou vyrovnat, čímž zastírají stopy nejrůznějších srážek.“

Kolize s malými planetami velikosti jedné desetiny hmotnosti Země až do rozměrů kosmických objektů velikosti Měsíce o hmotnosti setiny hmotnosti Země by vymrštily oblaka trosek, roztaveného a vypařeného materiálu, na oběžnou dráhu kolem mladé Země. To by podle simulací uskutečněných vědci vedlo k ochlazení materiálu a k seskupení do podoby malých měsíců, které se postupně mohly srazit a splynout v jedno těleso – současný Měsíc.

Vlna impaktů v průběhu 100 miliónů roků vedla ke vzniku Měsíce Autor: Getty Images/Stocktrek Images
Vlna impaktů v průběhu 100 miliónů roků vedla ke vzniku Měsíce
Autor: Getty Images/Stocktrek Images
Zkouškou tohoto scénáře byla série asi 800 počítačových simulací různých impaktů na Weizmann Institute of Science, kde se využívala skupina více než 5 000 procesorů. „Nový scénář nevyžaduje jemně vyladěné počáteční podmínky,“ říká Raluca Rufu. „A pokud vzniklé malé měsíce, jak se domníváme, byly přitahovány na shodné oběžné dráhy, mohly se spojit dohromady v jedno těleso v průběhu několika miliónů roků.“

Zjednodušeně řečeno – Měsíc se zformoval jako důsledek vlny impaktů v průběhu 100 miliónů roků, tedy srážek menších těles se Zemí v rané fázi vývoje Sluneční soustavy. Průběžné bombardování Země dvaceti kamennými tělesy – přičemž některé z nich měly velikost současného Měsíce, jiné byly veliké jako planeta Mars – bylo dostačující k vytvoření Měsíce. Vyplývá to z počítačových simulací na Weizmann Institute of Science v Izraeli.

Nyní provádíme další počítačové simulace a pokoušíme se porozumět tomu, jak se malé měsíce vzniklé na základě našich simulací mohly spojit a vytvořit náš Měsíc,“ dodává Oded Aharonson.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] wis-wander.weizmann.ac.il
[2] space.com
[3] nature.com
[4] theguardian.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Vznik Měsíce


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M33

Galaxia v trojuholníku

Další informace »