Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?
Josef Jíra Vytisknout článek

Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?

02.jpg
Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.

Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.

Podobných projektů na celém světě existuje celá řada, jedním z nich je i "GLOBE at Night" (Země v noci), do kterého je zapojena také Česká republika. O jeho fungování jste se mohli dočíst nejenom na internetových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, ale i na stránkách astro.cz. I když těžko můžeme hovořit o vědeckém přínosu takových projektů, jedná se bezesporu o užitečné projekty, které mají jednoduchým způsobem zapojit laickou veřejnost do problematiky stále se zvyšujícího jasu noční oblohy, tedy tzv. "světelného znečištění".

01.jpg
Projekt, který nese označení "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?", vznikl před několika lety a je výsledkem spolupráce Dr. Günthera Wuchterleho z hvězdárny Kuffner-Sternwarte (Rakousko) a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Německo). V rámci příprav Mezinárodního roku astronomie 2009 byly webové stránky tohoto projektu upraveny do několika jazykových mutací tak, aby pozorovatelé z různých států mohli jednoduchým způsobem zadat do elektronického formuláře napozorovaná data, která jsou okamžitě ukládána do elektronické mapy a vy se tak můžete ihned seznámit s pozorovacími podmínkami v dané lokalitě. Výhodou tohoto projektu je především rychlé a aktuální vyhodnocení pozorovacích podmínek. Více informací naleznete na hvezdnaobloha.astronomy2009.at včetně výsledků napozorovaných dat od roku 2000.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »