Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2015

27. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 1. července 2015 ve 22:45 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční svítící oblaka. Poprvé selhala nosná raketa Falcon 9 v1.1 a Dragon tak nedoletěl k ISS

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 2. července. Nejzajímavější zprávou pro obdivovatele alespoň trochu tmavé oblohy tak nejspíš bude, že od pondělka za týden budou noci opět bez Měsíce. A ještě jednou zajímavostí je, že v červenci nastanou dva úplňky - druhý 31. července. Tomu druhému se proto bude přezdívat "modrý Měsíc". Ne však proto, že by Měsíc opravdu zmodral, ale kvůli té vzácnosti, která u překladu "blue Moon" znamená volně "jednou za uherský rok".

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) se konečně setkají. A bude to setkání výjimečně těsné. 30. června večer je bude dělit úhlová vzálenost na obloze jen 0,3 stupně. To znamená, že do zorného pole dalekohledu se pohodlně vejde kotouček Jupiteru a stejně velký srpek Venuše. Jupiter navíc budou doprovázet vpravo Io, Europa a Kallisto a vlevo nejjasnější Ganymed. Předpověď počasí nevypadá zle, tak snad se dočkáme pěkného pohledu na oblohu i vašich fotografií.
Saturn (0,2 mag) je nejvýše již za soumraku kolem 22. hodiny. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, abychom viděli nejen prstenec, ale i například stín planety na prstenci, Cassiniho dělení v prstenci a nějaké ty světlé a tmavé pásy v atmosféře planety.

Aktivita Slunce byla dočasně vysoká a nyní se opět snížila. Po kotouči totiž přešla velká, okem viditelná skvrna. Navíc zde došlo k třem významnějším erupcím, přičemž ta první, dvojitá a nejslabší vyprodukovala nádherný oblak plasmy mířící přímo k Zemi, kde vyvolal jasné polární záře. K údělu astronomů na území střední Evropy patřilo, že z této polární záře neviděli prakticky nic, na vině bylo špatné počasí. Nezbývá než doufat v příští podobně výhodné erupce. Sledujte skvrny na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Nejjasnější byla k vidění zrovna z neděle na pondělí. Galerie NLC od čtenářů Astro.cz (kam můžete zaslat i své snímky). Podrobnosti o NLC najdete rovněž na stránkách o optických úkazech na obloze.

Kosmonautika

  • Neděle přinesla další smutný zářez v oblasti kosmonautiky. Poprvé totiž selhal nosič společnosti SpaceX, Falcon 9 v1.1. Naštěstí šlo jen o havárii nosné rakety s nákladní lodí na palubě, ale pro další vývoj osídlení stanice už bude důležité, aby další lety zásobovacích lodí proběhly dle plánu. Už 3. července startuje další Progress a to pomocí osvědčené rakety Sojuz-U. Podrobnosti přinesl Kosmonautix.cz.
  • Pokračuje snímkování Pluta a Charona, zbývá 14 dní do průletu... A na animaci je vidět stále víc detailů.

Výročí

  • 1. července 1770 (245 let) proletěla velmi blízko kolem Země tzv. Lexellova kometa. Protože se pohybujeme v období před jasně danou nomenklaturou komet, nazývá se tato podle astronoma, který spočítal její dráhu a nikoli po objeviteli, kterým je známý astronom Charles Messier. Ten objevil kometu v souhvězdí Střelce v noci ze 14. na 15. června a o 14 dní později kometa překvapila extrémně blízkým průletem kolem Země. V historii jde o druhý nejbližší průlet ve vzdálenosti 0,0146 AU (2,18 mil. km), což je pouze asi 5,5násobek vzdálenosti Země - Měsíc. Messier tehdy popsal komu o velikosti 2° 23', jiné popisy hovořily o komě velké i více než 5°. Pro srovnání můžeme připomenout kometu C/1996 B2 (Hyakutake), která při svém relativně blízkém průletu 25. března 1996 kolem Země ve vzdálenosti 15 mil. km měla průměr asi jednoho stupně.
  • 2. července 1985 (30 let) odstartovala ke slavné Halleyově kometě neméně slavná sonda Giotto. Sonda nesla název po malíři Giotto di Bondone, který vyjevil Betlémskou hvězdu jako kometu, pravděpodobně díky tehdy se zjevivší kometě Halleyově. Od té doby se setkáváme také se symbolem „vánoční komety“ místo hvězdy. Sonda Giotto se proslavila tím, že přežila blízký průlet kolem jádra Halleyovy komety a pořídila i nejdetailnější záběry jádra slavné komety.
  • 4. července 2005 (10 let) zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1. Díky nárazu se z jádra komety uvolnil materiál, který pak mohl být sondou i dalšími dalekohledy prozkoumán. Vzniklý kráter posléze fotografovala jiná sonda Stardust (2011). Ukázalo se, že jádro této komety má velmi nízkou hustotu a obsahuje překvapivě málo ledu.

Výhled na příští týden

  • Venuše a Jupiter
  • Výročí: Yuji Hyakutake
  • Výročí: Rosetta - Lutetia
  • Výročí: dalekohled Gamma

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




Štítky: Giotto, Tempel 1, Deep impact, Lexellova kometa, 9P Tempel, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »