Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2015

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2015

Detail NLC
Autor: Jan Drahokoupil

Navzdory očekáváním začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (zkratkovitě NLC) nad českou kotlinou dosti pozdě. Ale přeci. První úkaz byl hlášen teprve den před letním slunovratem a na další pozorování bylo třeba vyčkat 4 dny. Přesto netřeba zoufat, sezóna podobně jako v minulém roce může překvapit vskutku mimořádným úkazem. Nepřestávejte proto vyhlížet a do té doby se můžete kochat snímky ostatních pozorovatelů z předchozích nocí. Těšíme se na další úlovky!

Aktualizováno: 14. července 2015, 17:06 SELČ.

Tip: Jak a kdy vyhlížet?

Najděte si večer (po 22. hodině) či časně ráno (po 2. hodině) místo s odkrytým severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Noční oblaka se prozradí tak, že začínají „svítit“ do běla, zatímco běžná oblačnost na obloze tmavne či chytá naoranžovělý nebo nažloutlý nádech od světel z aglomerací pod nimi. Večer pomalu „klesají“, jak se Slunce ocitá níž a níž pod obzorem. Ráno naopak „rostou“ z nenápadného rozložení nad obzorem a v průběhu další hodiny občas dosáhnou neobvykle výrazných struktur, dokud nezmizí v silné záři rozbřesku. Nejvíce připomínají jemná závojovitá (cirrovitá) oblaka, ale při pohledu malým dalekohledem jsou mnohem jemnější a vláknitější než běžné cirry. Prozradí je též nezvykle světlá, bílo-modrá až stříbřitá barva. Vysoko v severních horách (např. v Krkonoších), odkud je výhled velmi daleko do Polska, je lze sledovat ve výšce několika málo stupňů nad obzorem i v průběhu celé noci. Běžně se maximální výška NLC v České republice dostává k 35° nad obzorem. Na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiusu i více jak 60°. Využít můžete rovněž výstupů rozsáhlé online sítě webových kamer. Jak vidno na stránkách o Optických jevech v atmosféře, například webové kamery Humlnet či kamery ČHMÚ zabírají hned z několika míst severozápadní až severovýchodní obzor. Pokud se na kamerách v inkriminovaném čase ve správných místech začnou jevit na obloze struktury nočních oblak, vyběhněte ven a vychutnejte si jev hned vzápětí i na vlastní oči!

Nejnovější snímky

Snímky jsou v galerii řazeny od nejnovějších pozorování. Své fotografické úlovky můžete do galerie zasílat přes formulář. Zdařilé záběry rovněž nezapomeňte zaslat do České astrofotografie měsíce. Mimo tuto galerii si můžete rovněž nejnovější pozorování prohlédnout na stránkách Optických úkazů v atmosféře.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »