Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2016

30. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na středu 27. července ve 1:00 SELČ. V noci z pondělka 25. na úterý 26. 7. bude Měsíc v Rybách poblíž Uranu (2° od Měsíce bude mí Psc a dalších 2,5° Uran).

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) už mizí z dohledu. Mars (–1 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce je nízká. O víkendu se nám velké skvrny postupně schovaly za okraj slunečního disku. Slunce zatím vypadá, že další divadlo nenabídne. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

29. července zakryje Měsíc gammu Tauri. Úkaz nastává ráno při východu Slunce, ale zakrývaná hvězda je poměrně jasná (3,6 mag) a měla by být snadno viditelná jak při začátku úkazu před půl šestou, tak na konci úkazu, před půl sedmou. Ideální příležitost vyhledat slabší hvězdu ve dne.

30. července dojde k nejtěsnějšímu setkání Merkuru s hvězdou Regulus. V době západu Slunce před devátou večer budou obě tělesa jen asi 6° nad obzorem, takže se nabízí opět pokus hledat již ve dne. Odpoledne bude dělit Merkur (-0,2 mag) od Regula (1,4 mag) vzdálenost 20 až 30 úhlových minut. Večer to bude podobné (17'). Kdo pozoroval Merkur s Venuší 16. 7. ví, že to nebude jednoduché, ale odměna v podobě viditelnosti hvězdy ve dne by mohla být příjemným bonusem. K vyhledání může pomoci právě Venuše, která bude 7° západně od obou objektů (a sama bude 15° východně od Slunce).

Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale již koncem července bývá jejich aktivita poměrně vysoká.

Kosmonautika

  • V tomto týdnu je v plánu zřejmě jediný start rakety. Mělo by jít o Atlas V a na palubě bude vojenský satelit NROL-61 (Quasar).
  • U Mezinárodní vesmírné stanice byl celkem provoz, neboť v noci na úterý dorazila nákladní loď Progress MS-03 a ve středu nákladní loď Dragon. Připojení obou lodí se věnoval například článek na Kosmonautixu.

Vzpomínka, kterou nyní do článku zařazujeme nemůže patřit nikomu jinému, než našemu významnému popularizátorovi astronomie, který se proslavil především mapami Měsíce. Naše vzpomínka a poděkování směřuje panu Antonínu Rüklovi.

Výročí

  • 26. července 1971 (45 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
    Během 18,5 hodin tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který nasbírali je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.
  • 27. července 1801 (215 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Ačkoli byl tento významný astronom zmiňován nedávno kvůli tomu, že Anglii připravil o prvenství v objevu Neptunu, přinesl astronomii i mnoho pozitivního. Lidé si jej však budou asi nejvíce spojovat se založením hvězdárny v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.

Výhled na příští týden

  • Nov a nárůst aktivity Perseid
  • Výročí: supernova 1181
  • Výročí: Emil Buchar
  • Výročí: Vostok 2 (German Titov)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »