Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2014

42. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čvrti v noci ze středy na čtvrtek 15. října. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. V sobotu 18. října ráno bude jen 5 stupňů od planety Jupiter.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Velká červená skvrna (GRS) se poblíž středu kotoučku vyskytne v úterý 14. 10. (7:40 SELČ), v pátek 17. října (5:15) a v neděli 19. 10. (6:50). Koncem týdne máme také zajímavé úkazy Jupiterových měsíčků. Ve čtvrtek 16. 10. ve 4:07 vstupuje na kotouč měsíc Kallistó, v pátek 17. 10. přechází stín Ió (4:10–6:27) a také měsíc (5:19–7:36). V sobotu 18. 10. ve 3:19 končí přechod stínu Ganyméda a tento měsíc pak přechází mezi 4:24 a 8:03 SELČ.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně vpravo od slunečního disku a najdeme ji jako jasný objekt v zorném poli korónografu SOHO. Slabší objekt, blížící se k Slunci zleva je Merkur.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce je nízká, především proto, že skvrn je na viditelné části slunečního kotouče poměrně malé množství. S víkendem skvrn dále ubylo, bude napínavé sledovat další vývoj. K tomu můžete využít také aktuální snímky SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Mars a kometa C/2013 A1 (Siding Spring), dlouho očekávaný těsný průlet komety právě nastává. Kometa je zajímavá tím, že přilétá ke Slunci poprvé z dálav Oortova oblaku a my máme unikátní možnost studovat takovou kometu flotilou kosmických sond a robotů na povrchu Marsu. Šance, že bude jádro rozlišeno alespoň jako několik pixelů veliký objekt sice nedává naději na více spatřených detailů, ale přesto je to unikátní možnost, na kterou se chystá kamera Mars Reconaissance Orbiteru. Zajímavá data mohou přinést také Odyssey a MAVEN. Otázka je, jaká data přinese evropský Mars Express, a velkým otazníkem je, zda vůbec kometu zachytí některé z vozítek, neboť kometa bude pro ně asi slabá.
    K nejtěsnějšímu přiblížení komety k Marsu na vzdálenost pouhých 140 tisíc kilometrů dojde v neděli 19. října.
     
  • Stanice ISS žije výstupy do volného kosmu, jde především o opravárenskou činnost. V sobotu se vrací zpět na Zem čtvrtá loď Dragon.
     

Výročí:

  • 15. října 1829 (185 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877 pozoroval Mars a objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Orionid
  • Čína chystá oblet Měsíce
  • Částečné zatmění Slunce v severní Americe

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Asaph hall, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »