Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2015

48. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 11. do 29. 11. 2015. Měsíc spěje k úplňku. Ráno jsou vysoko na jihovýchodě Jupiter, Mars a Venuše. Nad ranní obzor se pomalu drápe kometa Catalina. Aktivita Slunce je velmi nízká. Čeští vědci uspěli a jejich přístroj poletí na Mars.

Obloha

Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015 Autor: Hvězdárna Rokycany
Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015
Autor: Hvězdárna Rokycany
Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek (25. listopadu, 23:44). 26. listopadu jej najdeme ráno v Hyádách, ale zajímavé zákryty tam tentokrát nemáme, navíc Měsíc rychle zapadne. Vynahradit nám to může neděle 29. 11. ráno, kdy dojde k zákrytu hvězdy lambda Geminorum. Tato hvězda má 3,6 mag a nachází se v Blížencích, zhruba uprostřed pod spojnicí Polluxe a Alheny (beta a gama). K zákrytu poblíž jižního pólu Měsíce by mělo dojít před půl sedmou ráno. Tento zákryt bude v určité části jižních Čech vidět jako tečný, hvězdy se tedy bude schovávat za nerovnosti u okraje Měsíce. Ze stejného důvodu také např. na Šumavě k zákrytu nedojde.

Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem již docela vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS).
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO se pohybuje zprava doleva planeta Merkur (jasná hvězda s krátkými vodorovnými čárkami) a Saturn, který jde den po dni zleva doprava (také jasná hvězda téměř bez čáreček).

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni a změna se zdá být v nedohlednu. Stačí však jedna větší skvrnka a situace se může rychle změnit. V současnosti nám dává naději skvrna v levé části slunečního disku. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina) Autor: Guide 9
Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina)
Autor: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) – pod tímto komplikovaným názvem se má na mysli nejjasnější kometa současné oblohy. Kometa je dokonce tak jasná, že na její spatření budou stačit i ty nejmenší dalekohledy. Na to si ale ještě musíme počkat. Kometa byla zatím viditelná jen na jižní polokouli a pak se ztratila v záři Slunce, z které se nyní pomalu vymaňuje. Kometu už spatřili a fotografovali astronomové z oblastí kolem rovníku a již v tomto týdnu může přijít úspěšné pozorování i ze střední Evropy za předpokladu, že bude nad jihovýchodním obzorem výborně průzračná obloha. Kometa se nyní pohybuje pod hvězdou lambda Virginis a směřuje jen pomalu k severu. Na začátku prosince však vystoupá již 15° nad obzor na začátku svítání a to nám umožní si tuto poměrně jasnou kometku vychutnat o něco lépe. Ideální období viditelnosti pak následuje od poloviny prosince do Vánoc, kdy se na oblohu vrací Měsíc, který ji přezáří. Z přiložené mapky (6:00 ráno) je patrné, že kometa se pohybuje nízko nad obzorem. Tečka u číslice 27 je lambda Vir.

Kosmonautika

  • Český přístroj na Marsu. To je nejspíš hlavní zpráva minulého týdne. Přístroj WAM má být součástí ruského přístroje MAIGRET a na rudou planetu se má dostat v rámci mise ExoMars 2018. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. Pokud vše klapne, Kosmonautix.cz by mohl přinést přímý přenos z tiskové konference ve čtvrtek 26. listopadu dopoledne.
  • Významná evropská sonda LISA Pathfinder, jejíž start je v plánu 2. prosince, je už na špici nosné rakety Vega na jihoamerickém kosmodromu Kourou. Krátké informace z příjezdu na Kosmodrom a usazení na raketu přinesl Kosmonautix.cz. O významu celé mise si pak přečtěte v našem zářijovém článku Družice LISA Pathfinder připravena ke startu.

Výročí

  • 26. listopadu 1610 (405 let) popsal Nicholas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat v roce 1611. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.
  • 26. listopadu 1965 (50 let) odstartoval první francouzský satelit Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.
  • 27. listopadu 1865 (150 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř Curiosity.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
  • Výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
  • Výročí: Sputnik 6
  • Výročí: SOHO
  • Výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Kráter Gale, M42


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »