Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Zkušební kosmické zařízení LISA Pathfinder
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura ESA ukončila kompletaci a zkoušky experimentálního dalekohledu nazvaného LISA Pathfinder, jehož start se uskuteční z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Stane se tak prvním krokem na cestě k vybudování kosmického detektoru gravitačních vln s názvem LISA (Laser Interferometer Space Antenna).

Jedná se o velmi složitou a technickou misi, která vydláždí cestu následujícím kosmickým projektům, určeným k výzkumu gravitačních vln, což umožní lidstvu zkoumat nové záhady vesmíru,“ říká Paul McNamara, vědecký vedoucí projektu v ESA.

Dalekohled LISA Pathfinder, jehož montáž a prověrka systémů byla nedávno ukončena v německém městě Ottobrunne, se stane první kosmickou observatoří, s jejíž pomocí bude lidstvo hledat stopy gravitačních vln, vznikajících vzájemným působením velkých a mimořádně hmotných objektů ve vzdáleném vesmíru.

Jedná se o originální „zkušební kotouč“ velkého projektu vybudování aparatury LISA, což bude kosmická soustava za účelem hledání gravitačních vln. Tento program byl iniciován již v roce 2001 společným úsilím NASA a ESA.

Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA Autor: Airbus Defence and Space
Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA
Autor: Airbus Defence and Space
Kosmické zařízení se bude skládat ze tří částí, každá z nich bude opatřena laserem a aparaturou k přesnému určení odchylky laserových paprsků, přicházejících z druhých dvou částí zařízení. V pracovním uskupení musí jednotlivé části aparatury LISA vytvářet pravidelný trojúhelník, jehož strany (délka každé z nich bude činit 5 miliónů kilometrů) budou „narýsovány“ laserovými paprsky. Při průchodu gravitačních vln dojde k odklonění laserových paprsků, což umožní změřit působení a intenzitu gravitačních vln.

V roce 2011 informovala NASA o svém ukončení prací na projektu, načež zhotovení a vypuštění kosmické aparatury LISA bylo odloženo na neurčito. Nicméně ESA rozhodla o pokračování prací na projektu a na zhotovení experimentálního zařízení LISA Pathfinder, na jehož palubě vědci a inženýři vyzkoušejí technologie, nutné k udržování laserového „trojúhelníku“ a pokusí se zachytit gravitační vlny ještě před vypuštěním plnohodnotného zařízení LISA, k němuž dojde v nejlepším případě v polovině třicátých let tohoto stolení.

Vzhledem ke své konstrukci představuje LISA Pathfinder plnohodnotnou „třetinu“ projektu LISA, která však nebude ve spojení s dalšími dvěma částmi laserového „trojúhelníku“ ve vzdálenosti 5 miliónů kilometrů, ale ve skutečnosti bude spojena sama se sebou, což znamená, že laserové paprsky budou procházet vzdáleností pouhých 38 centimetrů.

Pokud nezasáhnou vlivy přírody či jiné problémy, potom podle současných plánů ESA se start kosmického zařízení LISA Pathfinder uskuteční ve druhé polovině září 2015 pomocí evropské nosné rakety Vega. Bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu (500 000 až 800 000 km) kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki
[2] www.esa.int/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LISA Pathfinder, Gravitační vlny


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »