Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Zkušební kosmické zařízení LISA Pathfinder
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura ESA ukončila kompletaci a zkoušky experimentálního dalekohledu nazvaného LISA Pathfinder, jehož start se uskuteční z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Stane se tak prvním krokem na cestě k vybudování kosmického detektoru gravitačních vln s názvem LISA (Laser Interferometer Space Antenna).

Jedná se o velmi složitou a technickou misi, která vydláždí cestu následujícím kosmickým projektům, určeným k výzkumu gravitačních vln, což umožní lidstvu zkoumat nové záhady vesmíru,“ říká Paul McNamara, vědecký vedoucí projektu v ESA.

Dalekohled LISA Pathfinder, jehož montáž a prověrka systémů byla nedávno ukončena v německém městě Ottobrunne, se stane první kosmickou observatoří, s jejíž pomocí bude lidstvo hledat stopy gravitačních vln, vznikajících vzájemným působením velkých a mimořádně hmotných objektů ve vzdáleném vesmíru.

Jedná se o originální „zkušební kotouč“ velkého projektu vybudování aparatury LISA, což bude kosmická soustava za účelem hledání gravitačních vln. Tento program byl iniciován již v roce 2001 společným úsilím NASA a ESA.

Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA Autor: Airbus Defence and Space
Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA
Autor: Airbus Defence and Space
Kosmické zařízení se bude skládat ze tří částí, každá z nich bude opatřena laserem a aparaturou k přesnému určení odchylky laserových paprsků, přicházejících z druhých dvou částí zařízení. V pracovním uskupení musí jednotlivé části aparatury LISA vytvářet pravidelný trojúhelník, jehož strany (délka každé z nich bude činit 5 miliónů kilometrů) budou „narýsovány“ laserovými paprsky. Při průchodu gravitačních vln dojde k odklonění laserových paprsků, což umožní změřit působení a intenzitu gravitačních vln.

V roce 2011 informovala NASA o svém ukončení prací na projektu, načež zhotovení a vypuštění kosmické aparatury LISA bylo odloženo na neurčito. Nicméně ESA rozhodla o pokračování prací na projektu a na zhotovení experimentálního zařízení LISA Pathfinder, na jehož palubě vědci a inženýři vyzkoušejí technologie, nutné k udržování laserového „trojúhelníku“ a pokusí se zachytit gravitační vlny ještě před vypuštěním plnohodnotného zařízení LISA, k němuž dojde v nejlepším případě v polovině třicátých let tohoto stolení.

Vzhledem ke své konstrukci představuje LISA Pathfinder plnohodnotnou „třetinu“ projektu LISA, která však nebude ve spojení s dalšími dvěma částmi laserového „trojúhelníku“ ve vzdálenosti 5 miliónů kilometrů, ale ve skutečnosti bude spojena sama se sebou, což znamená, že laserové paprsky budou procházet vzdáleností pouhých 38 centimetrů.

Pokud nezasáhnou vlivy přírody či jiné problémy, potom podle současných plánů ESA se start kosmického zařízení LISA Pathfinder uskuteční ve druhé polovině září 2015 pomocí evropské nosné rakety Vega. Bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu (500 000 až 800 000 km) kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki
[2] www.esa.int/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LISA Pathfinder, Gravitační vlny


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »