Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Česká republika se spolu s Evropou připravuje na výjimečný astronomický úkaz

Česká republika se spolu s Evropou připravuje na výjimečný astronomický úkaz

Přechod Venuše před Sluncem - nebeský úkaz, který nikdo z dnes žijících obyvatel Země ještě neviděl

V úterý 8. června 2004 v dopoledních hodinách budeme moci pozorovat přechod planety Venuše před Sluncem. Bude to vlastně "speciální" druh zatmění Slunce. Právě tak jako v případě zatmění Slunce je sluneční kotouč zakrýván Měsícem, který se dostal do přímky mezi Zemi a Slunce, i při přechodu Venuše před Sluncem je planeta Venuše mezi Zemí a Sluncem. Protože ale Venuše je velmi daleko, má na naší obloze malý úhlový průměr. Zakryje nám proto jen nepatrnou část slunečního kotouče, takže nepozorujeme "pravé" zatmění Slunce, ale malou tečku, která po dobu několika hodin přechází přes sluneční kotouč.

Přechody Venuše před Sluncem jsou velmi vzácné - každých 243 let se dají pozorovat pouze 4 tyto události. Naposledy byl přechod Venuše pozorován v roce 1882, tedy před 122 lety, takže nikdo z dnes žijících lidí na Zemi jej neviděl! K příštímu dojde v roce 2012, nebude však viditelný z Evropy. A potom nastane opět přibližně stoleté čekání.

Měsíc a planeta Merkur také přecházejí před Sluncem. Přechod Měsíce způsobuje známá sluneční zatmění. Přechody Merkuru jsou častější než přechody Venuše (poslední nastal 7. května 2003, v České republice bylo tehdy jasno a mnoho lidí jej mělo možnost na hvězdárnách pozorovat). Zatímco zdánlivý průměr Merkuru činí pouze 1/200 průměru Slunce, zdánlivý průměr Venuše dosahuje asi 1/30 průměru Slunce. Takže na pozorování přechodu Venuše nebude třeba dalekohled, ale bude pozorovatelný pouhýma (ale pouze chráněnýma) očima! Protože se budeme dívat do Slunce, bude nezbytné použít filtr - svářečské sklo hustoty 13 nebo 14 či speciální brýle s kovovou fólií na pozorování slunečních zatmění. Pozorování Slunce okem bez filtru nejenže skoro není možné, ale může vést až k oslepnutí.

Mezinárodní projekt Venus Transit 2004

Úkaz bude pozorovatelný z Evropy, Asie, Afriky a Austrálie a jistě upoutá pozornost milionů lidí na těchto kontinentech.

Evropská jižní observatoř (European Southern Observatory - ESO) ve spolupráci s Evropskou asociací pro astronomické vzdělávání (European Association for Astronomy Education - EAAE), Institutem pro nebeskou mechaniku a výpočet efemerid (Institut de Mécanique Céleste et de Calcul des Éphémérides - IMCCE), Pařížskou observatoří (Observatoire de Paris) a Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky proto vytvořily projekt Přechod Venuše 2004 (Venus Transit 2004) s podporou Evropské komise v rámci Evropského týdne vědy a techniky. V Mezinárodním řídícím výboru projektu je Česká republika zastoupena dvěma astronomy.

Projekt Venus Transit 2004 využívá této mimořádné nebeské události, aby interaktivním a pečlivě promyšleným způsobem představil veřejnosti řadu základních otázek na styčné ploše mezi společností a základní vědou. Přechody Venuše před Sluncem jsou totiž unikátní nejen svou vzácností, ale také proto, že mají velký význam ve vědě a v historii poznávání vesmíru.

Proč cestoval kapitán Cook v roce 1769 na Tahiti? Jak velká je sluneční soustava a jak se vzdálenost mezi Sluncem a Zemí dá jednoduše změřit? Právě pozorování přechodu Venuše vedlo ke změření "první příčky vzdáleností ve vesmíru", tedy ke zjištění vzdálenosti Země- Slunce (1 astronomické jednotky). Chcete si toto měření jednoho z nejzákladnějších astronomických parametrů zkusit? Jak je možné se aktivně spolu s lidmi na jiných kontinentech účastnit pozorování nesmírně vzácného nebeského úkazu? A jak se dají zjistit planety velikosti Země obíhající kolem jiných hvězd? Projekt vysvětluje vztah přechodu Venuše k této oblasti v první linii výzkumu vesmíru - hledání tzv. extrasolárních planet, tedy planet mimo Sluneční soustavu. Metoda přechodu planety před jinou hvězdou (tak jako v naší Sluneční soustavě pozorujeme přechod Venuše před Sluncem) je dnes hlavní metodou k objevení planet velikosti Země obíhajících kolem jiných hvězd, a tak možná i cizích obyvatelných světů.

Každý se může zúčastnit a každý se něco dozví

Hlavním cílem projektu je vytvořit rozsáhlou mezinárodní síť pozorovatelů (učitelů, studentů, amatérských astronomů) a ústavů (hvězdáren, planetárií a vědeckých center), kteří a které budou tento vzácný jev pozorovat s cílem změřit co nejpřesněji vzdálenost Země od Slunce. Ta je dnes sice známa velmi přesně, tato měření však budou mít především edukační charakter - každý si to bude moci zkusit a pak se dovědět, jak byl přesný. Všechna naměřená data budou shromážděna a zpracována specialisty v Paříži. Smyslem projektu je přiblížit zejména středoškolské mládeži způsoby vědeckého zkoumání světa, k čemuž se atraktivní a vzácný úkaz na obloze mimořádně dobře hodí, a zapojit studenty do mezinárodní akce, posilující sounáležitost mladé generace v Evropě, kde bude shodou okolností celý úkaz optimálně viditelný.

Aktivity středoškolských studentů budou povzbuzeny i zajímavými soutěžemi. Soutěž krátkých amatérských filmů tematicky spojených s tímto astronomickým úkazem je pořádána na evropské úrovni a její nejúspěšnější účastníci se sejdou na závěrečné akci projektu, pravděpodobně v Paříži v listopadu tohoto roku. Absolutní vítěz soutěže se může těšit na opravdu jedinečný výlet, jaký nenabízí žádná cestovní kancelář - na nejmodernější světovou observatoř ESO na El Paranal v chilské poušti Atacama. Český organizační výbor připravuje ve spolupráci s British Council soutěž pro české studenty v tvorbě webových stránek věnovaných přechodu Venuše před slunečním diskem v českém i anglickém jazyce. Její vítězové se zúčastní "Londýnského mezinárodního fora mladých vědců".

V tuto chvíli již existují na internetu evropské (www.vt-2004.org) i české (vt-2004.astro.cz) webové stránky projektu. Internet bude sloužit jako hlavní způsob komunikace se všemi zájemci z řad učitelů, stntů i veřejnosti. Stránky obsahují základní informace, doporučení pro aktivní účast jednotlivců i skupin a nabízejí informace o zajímavých aspektech tohoto nebeského jevu. Zájemci o účast v projektu (studenti ) se na těchto internetových stránkách již nyní mohou zaregistrovat. Pořádající instituce vytvořily studijní a učební materiály, které jsou zde volně přístupné. Zde také budou aktuálně uveřejňovány veškeré další informace. Na internetových stránkách lze najít spojení na mezinárodní "webfórum" i na hvězdárny, planetária, vědecká centra, amatérské kluby a sdružení, které jsou členy široké sítě VT-2004 Network. Organizace orientované na vzdělávání, které plánují činnosti v souvislosti s přechodem Venuše, se samozřejmě mohou k této síti připojit.

V České republice, která je jedním ze spolupořádajících států projektu, se ve dnech 7.-9. května 2004 uskuteční mezinárodní konference pozorovatelů přechodu Venuše. Do Brandýsa nad Labem se sjedou účastníci z 27 zemí a také Mezinárodní organizační výbor. Brandýs nad Labem byl pro konání konference vybrán pro svoji významnou astronomickou minulost, ve 20. století zde totiž vznikaly světoznámé Bečvářovy atlasy oblohy. Na konferenci se sjedou mimořádné osobnosti evropské vědy, např. Dr. Richard West (Evropská jižní observatoř) a prof. Fred Taylor (Velká Británie). Záštitu nad konferencí převzala ministryně školství Petra Buzková. Při příležitosti konference se 7. května 2004 v budově Akademie věd ČR v Praze uskuteční tisková konference.

phot-04b-04-normal.jpg
Photo 03b/04 převzaté z originálu tiskové zprávy ESO
Lodě pod velením kapitána britského námořnictva Williama Cooka zakotvené v zálivu Matavai na Tahiti v průběhu pozorování přechodu Venuše v roce 1769 (olejomalba Williama Hodgese).

Projekt byl oficiálně zahájen tiskovou zprávou Evropské jižní observatoře dne 16. 2. 2004, ze které naše tisková zpráva mj. čerpala. Její originální verzi lze najít na internetové adrese www.eso.org, její český překlad na http://vt-2004.astro.cz/.

V České republice pracuje Český organizační výbor vytvořený z pracovníků Astronomického a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zástupců České astronomické společnosti, Sdružení hvězdáren a planetárií, pedagogů a novinářů. Podrobné informace o práci výboru i o úkazu samém lze najít na internetové adrese českých stránek projektu vt-2004.astro.cz.

Obracíme se na naše novináře se žádostí o podporu tohoto ojedinělého mezinárodního projektu, ve kterém významnou úlohu hraje i Česká republika. Jeho význam spočívá především v možnosti každého zapojit se do mezinárodní pozorovací a informační sítě a prožít tak vlastní zkušenost z mezinárodní spolupráce krátce po vstupu České republiky do Evropské unie.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu MS Word (OpenOffice.org)

RNDr. Stanislav Štefl, CSc.
odpovědný řešitel za ČR v Mezinárodním řídícím výboru, předseda Českého organizačního výboru, Astronomický ústav AV ČR (sstefl@pleione.asu.cas.cz)

RNDr. Jiří Grygar, CSc.popularizace projektu, Fyzikální ústav AV ČR (grygar@fzu.cz)

RNDr. Ing. Rostislav Halaškomunikace se školami a učiteli, Reálné gymnázium Prostějov (halas@rg.prostejov.cz)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »