Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasnou kometu C/2009 R1 McNaught najdeme v červnu nízko nad severním obzorem

Jasnou kometu C/2009 R1 McNaught najdeme v červnu nízko nad severním obzorem

Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010
Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...

Kometu objevil Robert H. McNaught na observatoři Siding Spring v Austrálii za pomoci 0.5m Uppsalla Schmidt teleskopu a CCD kamery. Objev provedl ze snímků pořízených 9. září 2009, na nichž se kometa jevila jako mírně kondenzovaný objekt o hvězdné velikosti kolem 17.3 magnitudy. Už krátce po objevu bylo jasné, že půjde o poměrně jasný objekt roku 2010, neboť při své vzdálenosti byla kometa již poměrně dost aktivní. Datum průchodu přísluním (nejbližším bodem u Slunce) byl určen na 2. července 2010. Při tomto okamžiku bude kometu od Slunce dělit vzdálenost asi 0.4 AU (tedy přibližně 60 milionů km). Přízemím ledové kometární jádro proletí už 15. června, a to ve vzdálenosti přibližně 3x větší (asi 1.1 AU).

Pohyb komety na obloze do počátku července. Zdroj: aerith.net.
Pohyb komety na obloze do počátku července. Zdroj: aerith.net.
Do počátku června bude kometa doménou spíše druhé poloviny noci a ranní oblohy. Ve čtvrtek 20. května se kometa přesunula do jižní oblasti souhvězdí Andromedy (dala se najít mezi hvězdami Alpheratz a Algenib, které tvoří východní "stranu" Pegasova čtverce). Tehdy již měla hvězdnou velikost kolem 8. magnitudy a byla pohodlně v dosahu malých dalekohledů a binokulárů. Na konci května bude nejspíše o magnitudu jasnější. 30. května bude jen 2.5° jižně od hvězdy Mirach v Andromedě. V té době bude mít na obloze velmi rychlý pohyb a 10. června se octne v Perseovi, kde o 4 dny později projde otevřenou hvězdokupou Mel 20 asi 2.8° jižně od hvězdy Mirfak. Následující den těsně míjí hvězdu delta Persei s hvězdnou velikostí 4. magnitudy. Sama kometa by měla být jen o magnitudu slabší (a tudíž již za dobrých podmínek již pozorovatelná pouhýma očima). Dne 21. června pak prolétá jen 2° severně nad Capellou ze souhvězdí Vozky a v té době by již mohla dosahovat 4. magnitudy. Poslední možnost k jejímu spatření pak máme na počátku července, kdy ji nalezneme vpravo od spojnice Castor-Pollux (jasné hvězdy v souhvězdí Blíženců) za pokročilého soumraku. Tehdy by měla dosahovat až 3.5 magnitudy. V době své maximální jasnosti bude kometa ležet v cirkumpolárních souhvězdích nízko nad severním obzorem a bude proto viditelná celou noc. Do letního slunovratu bude nejlépe pozorovatelná ráno před rozbřeskem, po něm spíše na večerní obloze.

Vyhledávací mapka komety pro červen, vždy pro půlnoc.
Vyhledávací mapka komety pro červen, vždy pro půlnoc.
K pozorování komety si proto najděte místo s dokonale odkrytým severním obzorem (v pásmu od severozápadu k severovýchodu), pokud možno mimo město. Dosáhne-li jasnost komety předpovězených optimistických hodnot, bude celý červen bez potíží vlasatice viditelná pouhýma očima. I tak je samozřejmě na takový objekt nejlepší namířit malý dalekohled (například myslivecký triedr), který zážitek mnohokrát umocní. Nutno též připomenout, že jasnost komety se nikdy nedá s jistotou předpovědět - kometa nás nakonec může velmi zklamat (ale i mile překvapit).

Raritní podívanou umožní poloha komety 11. července těm šťastlivcům, kteří budou mít jasnou oblohu během úplného zatmění Slunce v Tichomoří. Kometa bude ležet jen asi 10° na východ od zakrytého slunečního kotouče (a asi 4.5° západně od Merkuru) a v případě její vysoké jasnosti bude perlou nejedné fotografie z tohoto beztak jedinečného úkazu.

Pakliže se vám kometu podaří nafotografovat (či nakreslit) a nebudete si to chtít nechat pro sebe, určitě zašlete své snímky do redakce astro.cz na e-mailovou adresu info@astro.cz. K fotografii nezapomeňte uvést své jméno, čas a místo pozorování, případně technické údaje pořízeného snímku (fotoaparát, expozice...). Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Zdařilé snímky můžete též zasílat do ČAM. Zajímavou fotografií by pak mohla být scenérie s kometou v závoji nočních svítících oblak.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O kometě na Cometography.com
[2] Detailní informace včetně vývoje jasnosti na stránkách Seiichi Yoshidy
[3] Aktuální vyhledávací mapka
[4] Vyhledávací mapky k dalším vizuálně pozorovatelným kometám na www.kommet.cz (Jakub Černý)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »