Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Komety hrají karty, nejvíc es má ISON

Komety hrají karty, nejvíc es má ISON

Kometa Lemmon 5. února 2013. Autor: Dieter Willasch.
Kometa Lemmon 5. února 2013.
Autor: Dieter Willasch.
Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?

Všechny tři komety zcela jistě prolomí (některé prolomily) hranici viditelnosti pouhýma očima na tmavé obloze. To už tu nějaký čas nebylo a rozhodně už tenhle první bonbón z čerstvě načatého kometárního balíčku není k zahození. Ovšem předpokládaný vývoj půjde zcela jistě dále a předpovědi se dramaticky mění, a tak nám nezbývá, než si zase po několika dnech udělat novou rekapitulaci. Tak tady je:

Kometa PanSTARRS 12. února 2013. Autor: Minoru Yoneto.
Kometa PanSTARRS 12. února 2013.
Autor: Minoru Yoneto.
Kometa C/2011 L4 PanSTARRS: Jak se již ukázalo, trend zjasňování jinak nadějné vlasatice se změnil. Bohužel k horšímu. Původní předpoklady zněly, že kometa se po průchodu přísluním 10. března stane poměrně lehce nalezitelnou vlasaticí ještě za soumraku nad západním obzorem. To už ale neplatí, ačkoliv ne zjista. Současný scénář, jemuž první klapka sklapne už za měsíc, hovoří o jasnější kometě s maximální jasností okolo 3. magnitudy. Na zcela tmavé obloze by to byl zjista pozorovatelský majstrštyk, ale právě tahle drobná úprava ve scénáři (maximum jasu má být o 3 magnitudy menší) zcela mění celé dění. Kometa se sice ukáže na večerní obloze hned po západu Slunce, ale bude relativně dobře vyhledatelná až přibližně od 12. března, kdy bude její hlava ležet asi 4° nalevo od měsíčního srpku. Výhled s nerušeným obzorem a kvalitní čistou oblohou je nezbytnou podmínkou. V průběhu dalších dní bude kometa stoupat a sunout se směrem přes Ryby do Andromedy (která u nás už částečně vůbec nezapadá pod obzor), ale zároveň vše hodně "ořízne" měsíční svit, protože Měsíc si zkrátka poručit nedá a půjde si pěkně do úplňku v době ještě dobré jasnosti komety pro pozorování očima. Doporučujeme tedy hlavně po ruce malý dalekohled (myslivecký triedr je ideální). Ovšem abychom zas tak nesmutnili, kometa si přeci jen cosi už teď chystá. Jde dvojici protahujících se chvostů, které z ní oproti jiným kometám dělají už nyní typickou vlasatici. Těžko říct, jak tomu bude za měsíc, ale už pro ten ohon se vyplatí nějakou tu vyjížďku za město podniknout. A druhá věc je, že ač kometa evidentně "vyplácala" těkavou šťávu podporující růst produkce dalších plynů na povrchu svého jádra (přiletěla ke Slunci poprvé, za její vysokou aktivitou stála zejména Slunci nevystavená povrchová ložiska materiálu), nikdo nemůže zaručit, že se v jejím jádře nenachází nějaká ta vhodně položená bublinka s těkavým materiálem těsně pod povrchem, která tiká jak bomba právě pro dobu viditelnosti na březnové večerní obloze. Verdikt: Zklamání je na místě, ale předem neodsuzovat!

Kometa Lemmon 12. února 2013. Autor: Minoru Yoneto.
Kometa Lemmon 12. února 2013.
Autor: Minoru Yoneto.
Kometa C/2012 F6 Lemmon: Překvapení jižní oblohy. Kometa se už na opravdu tmavých místech dá vidět zkušenými pozorovateli pouhýma očima, v dalekohledu ji neztratí nikdo. Pro nás seveřany je ale bohužel důvodem pro vztek. Zjasňující kometa poletí v době perihelu v souhvězdí Sochaře, které si u nás můžeme prohlížet maximálně na počítači. V době nejvyššího jasu by mohla mít hlavu jasnou jako hvězdy ve "Velkém voze" (aspoň to tvrdí američtí popularizátoři astronomie). Pro nás je ale podstatná její následná etapa. Jakmile si "odbude" 24. března průlet perihelem, postupně se začne sunout na severní oblohu. Tady by už mohla být netrpělivě očekávána v ranních hodinách, jak se ve třetí dekádě dubna pomalu vyhoupne nad jihovýchodní až východní obzor v souhvězdí Ryb. Bude sice slabší, ale u komet takového typu bývá pravidlem, že po průletu přísluním se v ní nahromadí ještě nějaké to teplo, které ji jako pomalu neudržovaný oheň v kamnech nechá ještě trošičku nabudtit, než definitivně začne slábnout. Přibližně do 4. května bude na ranní obloze rušit Měsíc, který mimochodem kometu ve fázi úzkého srpku mine "zespod" 6. května. To už bude slábnout a patrně bude mít okolo 4. magnitudy. Kometě nehrozí žádný rozpad jádra kvůli blízkému průletu kolem Slunce (nejblíže bude asi ve tří čtvrtinové vzdálenosti, než dělí od Slunce Zemi), takže se netřeba obávat, že bychom si květnová rána s kometou měli vyškrtnout z diáře. V tuto dobu má vlasatice výraznou hlavu a poměrně dlouhý, ale nevýrazný ohon. Pokud je předchozí kometa v něčem napřed, je to určitě krása ocasu. Verdikt: Po všech nadějích je zase vyhlídka lepšího kometárního divadla doménou jižní oblohy. Ale jako zpestření voňavých květnových nocí tu máme třešničku na dortu i u nás. Navíc to možná s Lemmonem nebude nakonec tak žhavé.

Kometa ISON 10. února 2013. Autor: Rolando Ligustri.
Kometa ISON 10. února 2013.
Autor: Rolando Ligustri.
Kometa C/2012 S1 ISON: Kometa objevená od nás na východ směrem k Rusku vyvolala už krátce po svém prvním uvedení ve známost značný rozruch. Ačkoliv první dny pro její spatření malým daleokohledem či očima tu budou za dlouhých 8 měsíců, rozruch je pořád stejný. V současnu se kometa jako nevýrazná mlžka viditelná až na CCD snímcích sune v oblasti souhvězdí Blíženců a ještě tam nějaký ten týden zůstane (přesněji až do konce července). Pak už se pomalu začne trhat pytel, protože kometa spádně zrychlí svůj pohyb na obloze, jak se pomalu začne blížit ke Slunci, a přeletí přes Raka, Lva, Pannu a Váhy do Štíra a Hadonoše, kde 28. listopadu Slunce rozhodne o jejím dalším osudu. Kometa bude hlavně od poloviny října do po poloviny listopadu prudce zjasňovat, a než se ztratí na ranní obloze za soumraku, mohla by být vidět jako opravdu jasná vlasatice. Nutno si ale přivstat. Ovšem pro mnohé je stěžejní datum 28. listopadu 2013, kdy se kometa (sebe)vražedně přiblíží k viditelnému povrchu Slunce na vzdálenost asi 1,9 miliónu kilometrů. To je dost na to, aby s ní sluneční záření (a gravitace) pořádně "zacvičilo" a buď jí roztrhalo jádro na kousky, nebo poslalo do druhé etapy její očekávané viditelnosti. Těch scénářů se nabízí několik; nejatraktivnějším je ten, v němž kometa svůj průlet přežije a na počátku prosince natáhne opravdu dlouhý ohon zejména na ranní obloze. A díky své geometrii dráhy bude viditelná večer i ráno, později po celou noc. V době průletu kolem Slunce by mohla zvýšit svou jasnost na neuvěřitelné hodnoty - do hranic jasu Měsíce v první čtvrti. Bude ale tak blízko slunečního kotouče, že pokus o pohled na ní by mohl znamenat trvalé poškození zraku. Výzvou je ovšem možnost skutečně výrazného ohonu, který se natáhne zpoza obzoru po západu Slunce (ze 28. na 29. listopadu), zatímco hlava bude už pod obzorem. Pokud jde o ohon, tím kometa překvapila už v posledních dnech - na CCD snímcích se v některých filtrech krásně protáhl jako hrot od špendlíkové hlavičky. Verdikt: Očekávajme všelico, cokoliv z toho bude stát za to. Slovy mého kolegy astronoma - "Já jsem od začátku věřil jen ISONovi..."

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] Shadowandsubstance.com - animace viditelnosti komet
[2] Aerith.net - informace o vývoji komety PanSTARRS
[3] Aerith.net - informace o vývoji komety Lemmon
[4] Aerith.net - informace o vývoji komety ISON
[5] Komety PanSTARRS a ISON na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Lemmon, Kometa PanSTARRS, Kometa ISON, Kometa 


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »