Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kvadrantidy 2009

Kvadrantidy 2009

qua.png
Dňa 3. januára 2009 nastane maximum meteorického roja Kvadrantidy. Okamih maxima je predpovedaný na 13:50 SEČ, avšak v noci z 2. na 3. 1. budeme môcť pozorovať zvýšenú aktivitu tohto roja. Pozorovanie meteorov nebude rušené svitom Mesiaca, nakoľko zapadá 2. 1. 2009 1,5 hodiny pred polnocou.

Maximum meteorického roja Kvadrantidy bude najlepšie pozorovateľné zo západných oblastí Severnej Ameriky, z ostrovov na severe Tichého oceánu a z východných oblastí Ruska. Z nášho územia budeme môcť pozorovať vzostupnú časť hlavného maxima, pričom bude dobre pozorovateľné maximum slabších meteorov, ktoré môže nastať až 14 hodín pred hlavným maximom (maximum jasných meteorov).

Kvadrantidy sú každoročným rojom s veľmi vysokou frekvenciou, ktorá dosahuje v priemere 120 meteorov za hodinu. Frekvencia sa z dôvodu nerovnomerného rozloženia hmoty na dráhe roja pohybuje v rozmedzí 60 až 200 meteorov za hodinu. Maximum býva pomerne ostré, avšak môže trvať až 2 hodiny. Roj má vysoký podiel jasných meteorov a je aktívny 1. - 5. 1. s maximom okolo 3. 1. Meteory tohto roja vstupujú do zemskej atmosféry rýchlosťou približne 41 km/s. Materským telesom Kvadrantíd je pravdepodobne kométa 96P/Machholz s obežnou dobou 5,2 roka. Predpokladaný návrat kométy k Slnku je v roku 2012.

Radiant, miesto na oblohe z ktorého meteory zdanlivo vyletujú, leží dnes už v neexistujúcom súhvezdí Kvadrant (lat. Quadrans Muralis). Pôsobením Jupitera je tento prúd meteoroidov postupne posúvaný od dráhy Zeme, takže za 1000 rokov už vôbec nebude existovať. Polohou najbližšie k jeho radiantu je hviezda β Boo (Nekkar). Radiant roja je v našich zemepisných šírkach cirkumpolárny, čo znamená, že nikdy nezapadá pod obzor. Večer je však pomerne nízko nad obzorom a počas noci pomaly stúpa. Večer je preto šanca vidieť zopár veľmi dlhých a jasných meteorov, takzvaných dotykových meteorov (earthgrazers).

Kvadrant, bolo súhvezdie, ktoré zaviedol Jérôme Lalande v roku 1795, nachádzalo sa medzi súhvezdiami Pastier a Drak. Dnes už neexistuje, ale je po ňom pomenovaný meteorický roj Kvadrantidy. Prvýkrát boli Kvadrantidy zaznamenané v roku 1839.

Zdroj:

IMO




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »