Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce

Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce

Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.

Radiant roje v 1 hodinu ráno na severovýchodě. Zdroj: Sky and Telescope.
Radiant roje v 1 hodinu ráno na severovýchodě. Zdroj: Sky and Telescope.
Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu. V době maxima v úterý 4. ledna kolem 2 hodin 10 minut SEČ bude v České republice asi 30° nad obzorem. To zmenší počet možných viditelných meteorů přibližně na polovinu (polovina meteorů zazáří za obzorem). Za ideálních podmínek spatříme časně ráno po 2. hodině asi 55 - 60 meteorů za hodinu, tedy průměrně jeden meteor za minutu. Jak ale bude radiant roje stoupat, frekvence se ještě navýší. K ránu kolem 6. hodiny se bude nad naším územím pohybovat kolem 80-90 meteorů za hodinu.

Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5.2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin. A vzhledem k tomu, že letos v noci vůbec neruší Měsíc, jsou ideální podmínky na pozorování.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění. Z důvodu inverzního charakteru počasí v těchto dnech jsou nejlepší volbou hory. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku. Vzhledem k době maxima roje i poloze radiantu na obloze je nejlepší pozorovat až v druhé polovině noci a časně ráno. Využít můžete také nabídky úpické hvězdárny, která (nejen) k pozorování roje připravuje akci pro zájemce. Více informací najdete na webu hvězdárny.

Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
V úterý 4. ledna budou Kvadrantidy jen součástí nevšední přehlídky astronomických úkazů. Roj bude nejlepší sledovat přibližně od 1. hodiny ranní až do 6 hodin 30 minut. Poté začne svítat, přičemž v té době najdeme nad jižním obzorem v souhvězdí Panny planetu Saturn a nízko nad jihovýchodem velmi jasnou Venuši (nejjasnější objekt oblohy v časných ranních hodinách vůbec). Nízko na obzoru se bude rozkládat severozápadní polovina krásného souhvězdí Štíra a za pokročilého svítaní bude pozorovatelný i Merkur. Kolem 8. hodiny ranní (po hodině a půl po začátku svítání) vyjde Slunce a Měsíc v novu nad celým územím České republiky nabídne ještě výjimečnější úkaz - částečné zatmění Slunce. Při maximální fázi úkazu kolem 9 hodin 25 minut bude skryto shora přibližně 79 % měsíčního průměru (což zatmění činí největším v ČR až do roku 2026).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)
[3] Pozvánka na pozorování na úpické hvězdárně
[4] Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011 (Tiskové prohlášení ČAS, Petr Horálek)

Poznámka redakce: Název roje Kvadrantidy je lidový. Oficiální název, který ustanovila terminologická komise ČAS v roce 2006, pochází z latinského názvu souhvězdí Kvadrantu, tedy Quadrantidy. V článku jsme užili neoficiálního lidového názvu pro jeho snazší přečtení.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »