Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  O víkendu pozorujte Orionidy

O víkendu pozorujte Orionidy

Jasná Orionida v souhvězdí Orionu v roce 2008. Autor: Jens Hackmann.
Jasná Orionida v souhvězdí Orionu v roce 2008.
Autor: Jens Hackmann.
Na víkendové obloze, zejména pak v neděli a v pondělí časně ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, který je dobře pozorovatelný už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu může spadnout okolo 15-20 meteorů. Mezi nimi může zazářit i jasný bolid…

Příznivé podmínky

Letošní maximum Orionid připadá na neděli 21. října. Protože není maximum nijak ostré, není třeba se kvůli němu nějak výrazně časově omezovat. Obecně nejlepší je vyhlížet meteory v době, kdy je radiant roje nejvýše nad obzorem. Tedy v neděli a v pondělí vždy mezi 3. a 6. hodinou ranní. Meteory zdánlivě vylétají z radiantu ležícího v horní části souhvězdí – vlevo nahoře od jasné naoranžovělé hvězdy Betelgeuze v rameni Orionu. Protože Měsíc je v době úkazu ve fázi před první čtvrtí, zapadá už večer a svým svitem při pozorování vůbec neruší.

Slavná mateřská kometa

Halleyova kometa v roce 1986. Autor: KAO/NASA.
Halleyova kometa v roce 1986.
Autor: KAO/NASA.
Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu – během maxima roje Eta-Aquaridy. Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale pochopitelně i původní mateřské těleso. A tím není nic známějšího jak slavná Halleyova kometa. Vlasatice, která se naposledy u Slunce „otočila“ v únoru roku 1986, není tou největší kometou, jakou známe, ale první matematicky předpovězenou v historii lidstva. Byl to v roce 1705 bystrý matematik a královský astronom Edmond Halley, který si všiml, že dráhové vlastnosti komety souhlasí s 24 vlasaticemi pozorovanými mezi lety 1337-1698. Halley spočetl, že jde o tu samou kometu a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.

Posmrtnou slávu mu proto zajistil její objev německým astronomem a farmářem Johannem G. Palitzschem, který ji našel 25. prosince 1758. Nutno podotknout, že se o znovuobjevení komety pokusil i o dost slavnější pozorovatel své doby – francouzský astronom Charles Messier. Bohužel mu bylo ale nařízeno Josephem N. Delislem hledat kometu jinde a úspěchu tak nedosáhl. Vynahradil si to však vlastními objevy 13 nových komet a publikací dnes již legendárního Messierova katalogu 110 mlhavých objektů.

Halleyova kometa se ke Slunci vrací každých přibližně 76 let. Poslední návrat nebyl nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi. Dalšího návratu se však dožijí současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061.

Pozorujte a foťte

Jak bylo již zmíněno, rychlost meteorů při průletu atmosférou dosahuje 66 km/s. To z nich dělá jedny z nejrychlejších meteorů na obloze. Rychlejší jsou jen meteory z listopadového roje Leonidy, které padají s rychlostí 72 km/s. Pro pozorování to znamená jednu zajímavost – pády meteorů jsou jasné a občas bývají provázeny blyštivými výbuchy. Občas tak zasvítí i bolid – meteor jasnější jak Venuše.

Při pozorování se navíc kromě meteorů na ranní oblohu dostanou i velmi jasné objekty. Spolu s Orionem a jeho hvězdami Betelgeuze a Rigel se rovněž nad obzor vyhoupne nejjasnější hvězda noční oblohy Sírius, která leží o něco níže na východ v souhvězdí Velkého psa. Vysoko nad obzorem bude zářit ve společnosti dvou otevřených hvězdokup v souhvězdí Býka nepřehlédnutelný Jupiter. Při pohledu na východ pak ráno před svítáním najdeme i stříbřitou jitřenku – planetu Venuši. Kromě Orionid může rovněž zazářit jasný meteor z jiného roje - severních či jižních Taurid. Rozhodně se tedy vyplatí si přivstat a pokud možno si oblohu i vyfotit.

A jak vyfotit meteor? Na zachycení stopy meteoru je zapotřebí mít po ruce foťák s možností dlouhé expozice, stativ a případně kabelovou spoušť. Ideální je mít po ruce širokoúhlý světelný objektiv. Foťák namíříte do libovolného směru na obloze, nastavíte maximální expoziční čas (nebo „B“ a budete držet spoušť ručně) a u pokročilejších foťáků rovněž nastavíte vhodné ISO (okolo 800, u lepších modelů i o dost více). Pak už jen zmáčknete spoušť a budete trpělivě čekat. Expozic budete opakovat tolik, dokud se vám nepoštěstí a přes vaše zorné pole skutečně „neprosviští“ vysněný meteor. Své snímky nám pak můžete zaslat do galerie

Video: Science@NASA - A Meteor Shower from Halley's Comet (anglicky)


Zdroje:
[1] IMO.net
[2] Cometography.com
[3] Sience.nasa.gov




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Halleyova kometa, Orionidy, Meteorický roj, Meteor


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »