Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Předvánoční podívaná aneb Zákryt Aldebarana 23. prosince 2015

Předvánoční podívaná aneb Zákryt Aldebarana 23. prosince 2015

Aldebaran (označen šipkou) před zákrytem Měsícem.
Autor: Bob King.

V letošním roce už několikrát měli astronomičtí nadšenci možnost pokusit se zahlédnout zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – Aldebaran – Měsícem. Pokaždé to však bylo komplikované něčím dalším. Jednou se úkaz odehrával na denní obloze, jindy k němu došlo jen těsně nad obzorem. A to raději ani nemluvě o záludnostech počasí, které si s námi většinou velice nepěkně pohrávalo. Nyní se tedy, v samém závěru roku, můžeme těšit na skutečně pěknou a nerušenou podívanou (pokud samozřejmě opět nezasáhne počasí). Vychutnáme si ji ve večerních hodinách jen den před Štědrým večerem, tedy 23. prosince mezi 18. a 20. hodinou.

Množství skutečně jasných a nápadných hvězd, které může náš nebeský soused na pozemské obloze navštívit, je bohužel velmi malé. Sklon roviny měsíční dráhy k rovině ekliptiky (roviny, na které leží dráha Země kolem Slunce) je přibližně 5° 8´. To znamená, že se Měsíc pohybuje po obloze v pásu o šířce přibližně 12° (ke sklonu vůči ekliptice je nutno přičíst i úhlový průměr Měsíce). V tomto pásu se nachází zhruba 2 330 hvězd, které lze spatřit za výborných pozorovacích podmínek pouhýma očima (jasnějších než +7,5 mag). Jen nepatrný zlomek z nich je však tak nápadných, aby byly dobře pozorovatelné i blízko jasně zářícího měsíčního disku. Zvláště v době kolem úplňku je totiž Měsíc natolik jasný, že i ty nejjasnější stálice se v jeho blízkosti ztrácejí. Vybranou společnost hvězd vhodných ke sledování v blízkosti Měsíce tedy zastupují jen čtyři nejjasnější: Spica ze souhvězdí Panny, Regulus, jako nejjasnější stálice souhvězdí Lva, Aldebaran v Býku a jasná hvězda Antares v souhvězdí Štíra.

Video: Jak vypadá zákryt Aldebaranu Měsícem v dalekohledu
(autor: Martin Gembec)

 

K výše vyjmenované čtveřici jasných hvězd se Měsíc na své dráze více či méně přiblíží při každé lunaci. Takové setkání Měsíce s jasnou hvězdou, kterému říkáme apuls, je sice bezesporu pěknou podívanou, přesto mu ale chybí nádech napětí a dramatičnosti. Právě takové pocity však můžeme zažít v případě, že měsíční disk některou z jasných hvězd přímo zakryje. Jedná se ale samozřejmě o podstatně vzácnější úkaz. Zákryty hvězd Měsícem se opakují v určitých sériích. Poslední série zákrytů Aldebaranu u nás proběhla před 15 lety. Ten letošní prosincový úkaz je již čtvrtým v současné řadě, pozorovatelným (jak už bylo řečeno s určitými problémy) z našeho území, která začala již v srpnu.

Zákryt hvězdy našim nejbližším vesmírným sousedem je vlastně obdobou zatmění Slunce, s tím rozdílem, že v tomto případě je zdroj světla (hvězda) „nekonečně“ daleko, takže světlo hvězdy nevytváří za Měsícem žádný polostín. Paprsky přicházející ze vzdálené hvězdy můžeme tedy v systému Země - Měsíc považovat za rovnoběžný svazek a stín Měsíce vrhaný na zemský povrch vykresluje aktuální siluetu našeho souseda.

Ale pojďme se už konečně podívat, jak bude letošní prosincový předvánoční zákryt vypadat. Jak je zřejmé z připojeného obrázku, zákryt bude pozorovatelný z celé Evropy a severní části Asie. Začátek úkazu, se Sluncem ještě nad obzorem, bude pozorovatelný také ze severního Atlantiku. U nás ve střední Evropě Slunce Slunce zapadne okolo 16:10 SEČ. Je nutné si uvědomit, že se nacházíme téměř přesně v čase zimního slunovratu (22. 12. 2015; 5:47 SEČ), kdy noc je nejdelší v průběhu celého roku. Měsíc naopak pouhé dva dny před úplňkem se nad obzor vyhoupne již před třetí odpolední (14:58 SEČ).

Pás viditelnosti zákrytu Aldebaranu Měsícem 23. prosince 2015 ve světě. Autor: Hvězdárna Rokycany
Pás viditelnosti zákrytu Aldebaranu Měsícem 23. prosince 2015 ve světě.
Autor: Hvězdárna Rokycany

Následující údaje jsou vzaty na Hvězdárnu v Rokycanech, kde probíhají vědecká měření takovýchto úkazů. V rámci ČR se budou údaje lišit v minutách – pro přesnější informace proto kontaktujte autora článku.

Zákryt hviezdy Aldebaran Mesiacom skrze dalekohled. Autor: Marek Ješo
Zákryt hviezdy Aldebaran Mesiacom skrze dalekohled.
Autor: Marek Ješo
Počátek úkazu, samotný vstup jasné hvězdy za východní neosvětlený okraj Měsíce, se při pohledu z Rokycan odehraje v 19:15:02 SEČ. To už Slunce bude plných 29° pod obzorem a Měsíc naopak stačí vystoupat vysoko nad jihovýchodní horizont (h=38°; A=112°). Nepřehlédnutelný Aldebaran (0,75 až 0,95 mag; jedná se o zákrytovou proměnnou hvězdu) vstoupí za měsíční limb v rohovém úhlu CA=76S. S ohledem na velikost zakrývaného oranžového obra, který září ze vzdálenosti 65,1 světelného roku 425 krát jasněji než naše Slunce, nebude zákryt okamžitý a při zaznamenávání průběhu úkazu TV kamerou, se sekvencí 50 půlsnímků za sekundu, se projeví postupný pokles jasnosti hvězdy trvající 0,06 s, měl by se tedy projevit na dvou až třech políčcích.

Zákryt Aldebaranu Měsícem. Autor: Milan Antoš.
Zákryt Aldebaranu Měsícem.
Autor: Milan Antoš.
Na závěr zákrytu, neboli moment, kdy jasný Aldebaran opět vykoukne zpoza osvětlené strany měsíčního disku si počkáme přibližně hodinu a osm minut. K výstupu dojde ve 20:23:06 SEČ. To už Měsíc bude skutečně hodně vysoko na obloze (h=47°; A=129°). V tomto případě velice důležitý rohový úhel bude mít hodnotu CA=-85N. Pro jednodušší vyhledání oblasti, kde dojde k výstupu, bude možná výhodný i  poziční úhel měřený od aktuálního bodu okraje Měsíce směřujícího k zenitu, který je označován jako VA=285° a je měřen od zenitu k východu.

Průběh zákrytu Aldebarana Měsícem 23. prosince 2015 z Rokycan (v ČR se budou časové údaje lišit v minutách). Autor: Karel HALÍŘ
Průběh zákrytu Aldebarana Měsícem 23. prosince 2015 z Rokycan (v ČR se budou časové údaje lišit v minutách).
Autor: Karel HALÍŘ

S ohledem na dráhu stínu Měsíce se asi tentokrát nikdo z nás nevypraví do oblasti tečného zákrytu. Ten u severního okraje uvidí pouze dobrodruzi, kteří by vyjeli do Arktidy, do blízkosti severního pólu. Naopak k jižní hranici stínu by bylo nutno se vydat na sever Afriky, na jihovýchod Turecka, na Kavkaz či do Himalájí. Ale ani tak si, pokud to vrtkavé prosincové počasí dovolí, určitě tento úkaz nenechte ujít. Další nás sice čekají i v roce 2016 (8. května; 29. června; 19. října; 13. prosince), ale tři první nastávají ve dne a poslední se odehraje prakticky na obzoru.

Takže pozorujte a mějte na paměti, že užít si mohou i vášniví astrofotografové. Pro získání zajímavého materiálu s určitou odbornou hodnotou pak dostanou šanci především astronomové, kteří mají možnost úkaz nafilmovat na televizní záznam v ohnisku co největšího dalekohledu a pokud možno s vloženým časem.



Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Zákryt Aldebaranu Měsícem, Zákryt


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »