Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prstencové zatmění Slunce v Africe sledujte online

Prstencové zatmění Slunce v Africe sledujte online

Prstencové zatmění Slunce přes mraky.
Autor: Takeshi Kuboki

Ve čtvrtek 1. září 2016 v českých dopoledních hodinách nastane hluboko na jihu „pod námi“ – v centrální a jižní Africe včetně Madagaskaru – prstencové zatmění Slunce. Měsíc v novu při pozorování z úzkého pásu na Zemi zakryje naší mateřskou hvězdu svým úhlově o něco menším diskem a při maximální fázi zatmění tak kolem měsíčního kotouče pozorovatelé uzří oslnivý kroužek sluneční fotosféry. Nezvyklý úkaz, který se od krásnějšího úplného zatmění Slunce liší nemožností spatřit sluneční korónu, se vydalo do nespoutané Afriky pozorovat a fotit mnoho nadšenců. Mimo fotky, které se záhy objeví na internetu, se můžete připravit i na živý videopřenos. Pokud si tedy chcete vychutnat úkaz z pohodlí domova, ze školy pro zpestření prvního dne se studenty či z vaší kanceláře jako potřebné rozptýlení při práci, nenechte si jej ujít.

Plánované webcasty:

Co je prstencové zatmění Slunce?

Prstencové zatmění Slunce je poměrně vzácný úkaz, při kterém úhlově menší Měsíc zakryje podstatnou část slunečního disku a na obloze se tak na pár minut vytvoří podívaná v podobě oslnivého prstýnku Slunce. Nastává v momentě, kdy je Měsíc v novu na své eliptické dráze dále od Země (často na cestě k apogeu či od něj) a zároveň se postaví přímo mezi Slunce a Zemi (kvůli zhruba 5° sklonu jeho dráhy vůči rovině ekliptiky k tomu nemůže dojít při každém novu). V úzkém pásu na Zemi, zpravidla desítky až maximálně tři stovky kilometrů širokém, pak lidé mohou pozorovat tento nezvyklý estetický úkaz.

Pochopitelně kvůli nezanedbatelnému procentu nezakrytého slunečního disku je oproti krásnějšímu úplnému zatmění, kdy je zářivý kotouč Slunce opravdu zakryt celý, třeba využívat bezpečných filtrů i při maximální fázi úkazu. Obloha zdaleka tolik nepotmavne, za dobrých podmínek je vyjma Slunce s Měsícem pozorovatelná prakticky jen planeta Venuše a nejlepší zážitek poskytne větší teleskop (opatřený filtrem před objektivem), skrze nějž lze vidět pomalý pohyb Měsíce před Sluncem a vzájemné dotyky nerovných okrajů obou nesourodých těles. Ještě pěknější je pak pohled přes dalekohled s úzkopásmovým h-alfa filtrem, který zobrazí struktury povrchových jevů na Slunci, zejména roztodivné protuberance. Krásné úkazy se přitom dají pozorovat pod stromy, v jejichž stínech pronikající obraz Slunce ve skulinkách mezi listím má stejný tvar jako zatmění samotné. Při fázi prstencového zatmění je tak na zemi pod stromem spoustu identických prstýnků vypadajících jako rozházené cibulové kroužky.

Video: Pozorování prstencového zatmění Slunce 20. května 2012 v Asii
(RT, Youtube.com)

Kdy a kde 1. září?

Prstencové zatmění 1. září se odehraje na pevnině afrického kontinentu mezi 9:37 a 11:21 SELČ, tedy za českých dopoledních hodin. Postupovat bude od západu na východ přes Gabun, Kongo, Tanzanii a Mozambik, dále pak přejde na Madagaskar (11:37 – 11:53 SELČ) a severním okrajem se dotkne francouzského ostrova Reunion. Nejdéle zatmění potrvá v Tanzánii, na sever od hranic s Mozambikem, a to 3 minuty a 6 sekund. V Česku bohužel zatmění neuvidíme ani jako částečné, nicméně nejsevernější oblast částečného zatmění se dotýká Čechům turisticky známých severských států Afriky jako Egypt, Maroko či jih Tuniska. Více můžete zjistit v interaktivní mapě Xaviera Jubiera.

Měsíc při prstencovém zatmění uvnitř pásu annularity (pás, odkud lidé uvidí pohyb měsíčního disku uvnitř slunečního) zakryje přibližně 97,3 %  slunečního průměru. Kolem Měsíce se tak při maximální fázi zatmění bude rozkládat oslnivý prstýnek naší hvězdy, příznačně nazývaný v anglicky mluvících zemích jako ring of fire (ohnivý prsten). Oproti úplnému zatmění Slunce bude při tomto úkazu naopak příhodné, když se před Slunce nasune i nějaká řidší oblačnost, která by celý pohled mohla učinit dramatičtější a fotogeničtější.

Vždycky útočí ve dvou, druhé zatmění uvidíme v Česku!

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 16. září 2016. Zdroj: EAI.
Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 16. září 2016. Zdroj: EAI.
Ze zákonitostí pohybů Slunce, Země a Měsíce ovšem vychází jeden pro nás pěkný fakt. Nastane-li někde ve světě nějaké zatmění Slunce (prstencové, úplné, ale i pouhé částečné), musí se o dva týdny dříve či později odehrát i měsíční zatmění, při předcházejícím či nadcházejícím úplňku. V případě této dvojice je prstencové zatmění prvním z dvou úkazů, přičemž ten druhý na sebe nenechá dlouho čekat a spatříme jej i u nás v Česku. Půjde o velmi výrazné polostínové zatmění Měsíce ve večerních hodinách v pátek 16. září. Měsíc při něm projde jen 0,03° od okraje zemského stínu a ve 20:54 SELČ bude i očima nepřehlédnutelné, že je náš kosmický souputník z vrchu jaksi tmavší, jakoby jej někdo začadil černým kouřem.

Kdy znovu?

Další prstencové zatmění Slunce se odehraje příští rok v únoru a proběhne v jižní Americe a střední Africe. Ještě významnější událostí je ale úplné zatmění Slunce – na pozoruhodný úkaz se chystá enormní množství cestovatelů do USA, kde k němu dojde příští rok 21. srpna. V Česku se prstencového ani úplného zatmění Slunce jen tak nedočkáme – první prstencové nastane 13. července 2075 a druhé 27. února 2082. Úplné až 7. října 2135. Za slunečními zatměními je tedy třeba vždy vycestovat. Ale opravdu to za to stojí! Ostatně, kdy, kam a na co se těšit – v tom vám poradí nepostradatelný knižní pomocník Tajemná zatmění.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Interaktivní mapa průběhu zatmění 1. září 2016
[2] Polostínové zatmění Měsíce 16. září
[3] Kniha Tajemná zatmění - průvodce slunečními a měsíčními zatměními
[4] Nejbližší zatmění a podobné úkazy - EAI
[5] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Prstencové zatmění 15. ledna, Zatmění Měsíce 2016, Polostínové zatmění Měsíce 16. září 2016, Zatmění Slunce, Prstencové zatmění Slunce


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »