Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V pondělí 9. května nastane vzácný přechod Merkuru před Sluncem

V pondělí 9. května nastane vzácný přechod Merkuru před Sluncem

V pondělí 9. května 2016 před Sluncem přejde planeta Merkur. Úkaz budou sledovat miliony lidí.
Autor: Space.com.

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku  byl  naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003.  Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 221 z 5. 5. 2016.

Na obrázku je kus slunečního kotouče s velkou sluneční skvrnou a detaily ve sluneční fotosféře. Ovšem to nejpozoruhodnější je ten puntík vpravo,  planeta Merkur. Snímek byl pořízen při úkazu v roce 2006. Autor: Pete Albrecht
Na obrázku je kus slunečního kotouče s velkou sluneční skvrnou a detaily ve sluneční fotosféře. Ovšem to nejpozoruhodnější je ten puntík vpravo, planeta Merkur. Snímek byl pořízen při úkazu v roce 2006.
Autor: Pete Albrecht
Přechod Merkuru před Sluncem nastává, když se Merkur na své dráze ocitne mezi Sluncem a Zemí. Na několik hodin tak můžeme spatřit malý tmavý kotouček planety, s úhlovým průměrem pouhých 12 úhlových vteřin, jak se pomalu přesouvá před slunečním diskem. Protože dráha Merkuru je skloněna od ekliptiky (roviny zemské dráhy) o přibližně 7° a Slunce na obloze zabírá jen půl úhlového stupně, planeta se před slunečním diskem z pohledu pozemského pozorovatele ocitne jen zřídka. Přechody Merkuru před Sluncem nastávají průměrně 12-13× za století, a to vždy v listopadu nebo květnu. Listopadové přechody jsou oproti květnovým dvakrát častější. Úkaz vždy trvá několik hodin a je pozorovatelný jen z té části Země, kde je Slunce zrovna nad obzorem. V České republice byl naposledy viděn před třinácti lety, v květnu roku 2003.

Pondělní přechod Merkuru uvidíme v téměř celém průběhu v odpoledních hodinách a celkově v Česku potrvá přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se vysoko nad obzorem, prakticky v pravé poledne (nezapomeňme, že mám letní čas). Zbytek mimořádné podívané bude probíhat v odpoledních a podvečerních hodinách až do západu Slunce a planeta se v podobě černého kotoučku bude sunout před spodní polovinou disku naší mateřské hvězdy směrem dolů. Maximální fáze úkazu, při níž bude Merkur nejblíže ke středu slunečního kotouče, nastane v 16 hodin 56 minut SELČ. Slunce s Merkurem zapadá na našem území několik minut před závěrem úkazu, který nastane ve 20 hodin 42 minut SELČ. Kdo se  však za úkazem vydá za severozápadní hranice České republiky,  například do Německa,  uvidí jej v celém průběhu.

Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016. Autor: Expresní astronomické informace.
Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016.
Autor: Expresní astronomické informace.

Merkur je úhlově tak malý, že je třeba použít na jeho spatření před Sluncem dalekohled. Při pozorování úkazu je však třeba maximálně dbát na bezpečnost, neboť nechráněným pohledem do Slunce se vystavujete trvalému poškození zraku. Přistupuje se k němu s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Slunce s Merkurem si můžeme buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem před objektivem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití nestačí ani jakékoliv procento výskytu oblačnosti a hrozí trvalé poškození zraku. Více informací, jak správně a bezpečně pozorovat Slunce, najdete na stránce www.astro.cz/bezpecne-pozorovani-slunce.

Na pozorování úkazu bezpečnými metodami zvou na celém území České republiky desítky hvězdáren a dalších vědecko-popularizačních institucí. Na hvězdárnách se kromě pozorování velkými přístroji můžete těšit i na doprovodný program. Seznam hvězdáren a dalších pozorovacích stanovišť najdete na www.astro.cz/merkur2016-cesko. Hvězdárna Valašské Meziříčí bude rovněž zajišťovat přímý internetový přenos úkazu prostřednictvím slunečních dalekohledů přes speciální úzkopásmové filtry. Přenos budete moci sledovat na stránkách pozorovanislunce.eu/transit-merkuru. Při úkazu bude též na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude možné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování – spatříme úzký měsíční srpek i se zbytkem tváře Měsíce díky tzv. popelavému svitu.

Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu v odpoledních hodinách před západem Slunce. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až přechod Merkuru 13. listopadu 2032.

Tabulka – průběh úkazu ve vybraných městech České republiky
(uvedené časy jsou v SELČ, tedy platné v ČR v době úkazu)

Město

První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Západ Slunce
[hh:mm]

Havířov

13:12:00 / 57,2°

13:15:10 / 57,1°

16:55:57 / 30,5°

20:17

Ostrava

13:12:00 / 57,2°

13:15:11 / 57,1°

16:55:57 / 30,6°

20:17

Frýdek-Místek

13:12:00 / 57,3°

13:15:10 / 57,2°

16:55:57 / 30,5°

20:17

Valašské Meziříčí

13:12:00 / 57.6°

13:15:11 / 57.5°

16:55:57 / 30.8°

20:17

Zlín

13:12:01 / 57,9°

13:15:11 / 57,8°

16:55:57 / 31,0°

20:18

Opava

13:12:00 / 57,1°

13:15:11 / 57,0°

16:55:57 / 30,8°

20:19

Olomouc

13:12:01 / 57,6°

13:15:12 / 57,5°

16:55:58 / 31,2°

20:21

Brno

13:12:02 / 58,1°

13:15:13 / 58,0°

16:55:58 / 32,0°

20:24

Pardubice

13:12:03 / 57,3°

13:15:14 / 57,2°

16:55:59 / 32,1°

20:28

Hradec Králové

13:12:03 / 57,1°

13:15:14 / 57,0°

16:55:59 / 32,0°

20:28

Tábor

13:12:04 / 58,0°

13:15:15 / 57,9°

16:56:00 / 32,9°

20:30

České Budějovice

13:12:05 / 58,4°

13:15:15 / 58,4°

16:56:00 / 33,1°

20:30

Liberec

13:12:04 / 56,6°

13:15:15 / 56,6°

16:56:00 / 32,4°

20:34

Praha

13:12:05 / 57,3°

13:15:15 / 57,3°

16:56:00 / 32,9°

20:34

Ústí nad Labem

13:12:05 / 56,8°

13:15:16 / 56,7°

16:56:01 / 33,0°

20:37

Plzeň

13:12:06 / 57,7°

13:15:17 / 57,7°

16:56:01 / 33,7°

20:37

Most

13:12:06 / 57,0°

13:15:16 / 56,9°

16:56:01 / 33,3°

20:38

Karlovy Vary

13:12:07 / 57,3°

13:15:17 / 57,3°

16:56:02 / 33,9°

20:40

 

Kontakty a další informace:

Petr Horálek
Vedoucí redaktor Astro.cz a autor knihy Tajemná zatmění
Tel.: 736 124 431
E-mail: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránka o úkazu na Astro.cz
[2] Seznam míst v Česku, kde bude pozorování probíhat
[3] Bezpečné pozorování Slunce
[4] Nejbližší zatmění a podobné úkazy - EAI
[5] Online webcast úkazu z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[6] Kalkulátor pro úkaz na webu Xaviera Jubiera
[7] O úkazu na Wikipedii
[8] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2016, Přechod Merkuru


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »