Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Video: Úprk měsíčního stínu

Video: Úprk měsíčního stínu

Video: Stín Měsíce z letadla.
Autor: Sylvain Chapeland, Spaceweather.com

Od zatmění Slunce 20. března 2015 ještě zdaleka neodcházíme, ačkoliv skončilo už před 6 dny. Teprve teď se totiž z kýžených lokalit, kde bylo zatmění vidět jako úplné, vrací mezinárodní expedice a postupně se tak objevují první opravdu zdařilé fotografie či dramatická i zcela unikátní videa. Jedním z nich je i to následující, které si vychutnáte po rozkliknutí článku. Ukazuje záběry vskutku nezvyklé - zrychlený záznam z přeletu letounem ve výšce 14 km nad Severním oceánem ve stínu Měsíce. Stín je pochopitelně několikrát rychlejší než letadlo....

Na videu Sylvaina Chapelanda vidíme postupně zpomalovaný záběr toho samého - úplného zatmění Slunce 20. března nízko nad obzorem nad oblačností zakrývající Severní ledový oceán. Astronom zatmění pozoroval z letadla ve výšce asi 14 kilometrů nad zemí letícího rychlostí 960 km/h. Měsíční stín je ovšem několikrát rychlejší a na své dráze po zemském povrchu může dosáhnout i přes 4000 km/h. Na trase, kde bylo video v pásu totality natočeno, byl jen o 1000 km/h pomalejší. I tak ale závratná rychlost.

Ačkoliv si astronom nemohl vychutnat přes namrzlé sklo úplně čistý výhled k majestátnému úkazu, záznam je bezpochyby jedinečný. Kromě poměrně ohraničeného stínu vrženého na zemský povrch do "peřin" z oblačnosti vidíme kuželovitý stín i v atmosféře kolem Slunce. Žlutavý obrys ukazuje, kam stín Měsíce nedopadá a kde se už rozptyluje sluneční svit (z těch míst je zatmění jen částečné). Pozorovatelé sledující úkaz z letadla měli díky nezanedbatelné rychlosti stroje i jednu významnou výsadu - oproti těm šťastnějším, kterým počasí přálo na zemi, si mohli leteční pasažéři z dvou a tři čtvrtě minutového zatmění prodloužit na téměř čtyřminutovou podívanou (jak ukazuje časomíra v levém horním rohu). Pochopitelně však za tučný příplatek...

Podobné video není až doposud v podstatě nikde zaznamenáno. Důvod je jednoduchý - sluneční zatmění odehrávající se výhradně nízko nad obzorem tak, aby byla pozorovatelná z bočního okénka v letadle, nejsou obvyklá. Naposledy se takové odehrálo v srpnu roku 2008 nad Sibiří a dalšího budou pozorovatelé svědky až v roce 2021 nad zamrzlou Antarktidou. Do té doby bude zjista právě následující záznam (a několik dalších, kterými se postupně internet plní) opravdu vzácným klenotem...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com z 25. března 2015
[2] Fotogalerie zatmění na Spaceweather.com



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2015


9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša

Další informace »