Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vládu přebírá Jupiter

Vládu přebírá Jupiter

Jupiter a jeho měsíce
Jupiter a jeho měsíce
Večerní oblohu za soumraku ještě stále zdobí neutuchající zář současné večernice - planety Venuše. Její fáze podobná Měsíci v první čtvrti je nápadná už v malém dalekohledu. Kvůli její poloze v nízko položené části ekliptiky (rovině zemské dráhy) je však stále těžší ji nízko nad jihozápadním obzorem najít. Nejlepší období její viditelnosti končí, ale rozhodně to neznamená ochuzení nadcházející podzimní oblohy o planetární aktéry. Tím největším a nejvýraznějším je planeta Jupiter.

Planetu najdeme na přelomu srpna a září v souhvězdí Ryb jako mimořádně jasnou (a z měst bez obtíží viditelnou) "hvězdu". Souhvězdí vychází krátce po západu Slunce, takže planeta je pozorovatelná vpodstatě celou noc. Vychází téměř přesně na východě. V úterý 21. září nastane opozice Jupiteru se Sluncem, planeta se bude nacházet na opačné straně oblohy než naše mateřská hvězda. Poté se začne plynný gigant na obloze stávat snáze pozorovatelným, neboť nebude třeba čekat na jeho východ zpoza obzoru. Nastávající "zlaté" období viditelnosti potrvá od října 2010 do počátku února 2011. Druhou nejjasnější planetu oblohy budeme moci pozorovat až do počátku března 2011, kdy se ztratí velmi nízko na večerní soumračné obloze. Během této opozice bude také Jupiter nejblíže k Zemi od roku 1998. Další takové přiblížení nastane až v roce 2022. Jupiter tak bude na konci září a počátku října nejjasnější za posledních 12 let. V té době, 23. září, bude též Měsíc v úplňku na obloze nedaleko obří planety (úplněk nastane mimořádně jen 6 hodin po začátku astronomického podzimu, k čemuž naposledy došlo v roce 1972!). V menším přístroji nalezneme severně od Jupiteru nazelenalou planetu Uran.

Jupiter se po pěti letech dostává do oblasti oblohy, která kulminuje poměrně vysoko nad obzorem (získává tzv. kladnou deklinaci - leží nad nebeským rovníkem). Díky tomu se z něj stává čím dál lepší objekt i pro větší přístroje, v nichž je obraz objektu nízko nad obzorem značně poznamenán neklidem zemské atmosféry. "Zlatou bránu ekliptiky", tedy místo na obloze severní polokoule s maximální výškou planety při kulminaci nad obzorem, bude procházet už za dva a půl roku. Letošní opozice se Sluncem bude tedy první z těch, která se bude po delší odmlce bude těšit velkého zájmu pozorovatelů (a zakreslovatelů) planet celé Evropy i severní Ameriky. Samozřejmě i naprostému laikovi v malém dalekohledu předvede planeta několik svých předností.

Jupiter
Jupiter
Jupiter je plynná planeta přibližně 12x větší než Země. Její rotační doba kolem osy je ovšem necelých 10 hodin, což je příčinou viditelného polárního zploštění (což je v dalekohledu patrné). Na "povrchu" planety spatříme světlé a tmavé atmosférické pásy. Výrazným útvarem je tzv. Velká rudá skvrna, která je pozorovatelná už přístrojem okolo cca 8 cm v průměru (malý hvězdářský dalekohled). Jde o obrovskou cyklónu, do které by se nasoukaly i 3 Země vedle sebe. Rychlost větru v ní dosahuje až 640 km/h a jádro cyklóny bez ustání brázdí Jupiterovou atmosférou přes 300 let! Malý dalekohled, který tyto útvary snadno neodhalí, však ukáže až čtveřici jasných souputníků plynného obra - měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callistó (někdy nejsou vidět všechny najednou - některé mohou být zrovna před či za Jupiterem nebo v jeho stínu). Letos v březnu je to už 400 let od doby, kdy je svým na dnešní dobu primitivním dalekohledem objevil věhlasně proslulý italský astronom Galileo Galilei...

Jupiter bude nepochybně hlavní ozdobou podzimní oblohy (nepřekvapí-li očekávaná kometa 103P Hatley 2). Proto neváhejte a při první příležitosti zavítejte v průběhu nadcházejících podzimních večerů na nejbližší hvězdárnu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jupiter ztrácí svojí ozdobu
[2] Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter
[3] Mnoho dalších informací o Jupiteru
[4] Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu


Jupiter zase zasáhla planetka. Letos už podruhé!

20. srpna ve 20:22 SELČ zachytili nezávisle dva amatérští japonští astronomové Masayuki Tachikawa a Kazuo Aoki zásah Jupiteru další planetkou. Naposledy k tomu došlo poměrně nedávno - 3. června 2010. O tom jsme vás informovali v článku. Zdroj: Spaceweather.com. Krátké video můžete shlédnout ZDE.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »