Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zelený bolid a další úkazy 17. března 2012

Zelený bolid a další úkazy 17. března 2012

Bolid ze 17.3.2012 u Sněžky
Bolid ze 17.3.2012 u Sněžky
V sobotu 17. března 2012 přibližně v 19:31 SEČ (18:31 UT) byl spatřen z území Německa i České republiky pomalu letící velmi výrazný meteor. Jeho jasnost je nejčastěji udávána mezi -5 až -10 mag a směr přeletu přibližně od východu k západu. Jeden ze svědků události poznamenal, že během přeletu byly v okolí na zemi vidět záblesky.

Délku trvání odhadují různí pozorovatelé od 2 do 10 sekund, nejčastěji se vyskytuje rozmezí 3 až 5 sekund. Téměř všichni se shodují na jasně zelené či tyrkysové barvě úkazu, někteří uvádějí, že středová část zářila bíle. Ojediněle se vyskytují hlášení o jiných barvách, konkrétně o žluté, slabém nádechu růžové, nebo že stopa v okrajových částech přecházela do fialova. Část pozorovatelů se zmiňuje o tom, že se těleso na konci rozpadlo na několik částí, jejich počet udávají od dvou přes čtyři až po desítky. Někteří dokonce zaznamenali jednu až tři minuty po přeletu tlumený hluk poněkud připomínající syčení.

Bolid se poštěstilo spatřit i několika zaměstnancům a spolupracovníkům H+P Plzeň. Jeden z nich jej popsal takto: "Bolid jsem spatřil, až když už docela zářil, letěl z Velké medvědice do Kasiopeji a pak dál, zmizel mi cca 25 stupňů nad západním obzorem. Pozorovaná délka byla dost přes 100 stupňů a celkové ještě o něco více. Během letu bolid několikrát jasně zazářil (v maximu odhaduji, že mohl mít tak -10 až -14 mag, přes ty obláčky se to těžko odhaduje, nicméně s Iridii a podobnými věcmi nesrovnatelné, určitě se vytvořily stíny), přišlo mi, že bolid měl nejdříve zeleno-žlutou barvu a pak přešel do červené. Po většinu dráhy z něj odpadávaly spousty úlomků v oranžovo-červené barvě, let byl pomalý, celý pozorovaný přelet trval více než 3, možná i 4 sekundy. Stopu jsem neviděl žádnou a ani zvukové efekty jsem nezaznamenal." Druhý pozoroval meteor z Benešova a napsal o něm: "Neviděl jsem jej asi od začátku. Letěl od Oriona přes Venuši s Jupiterem, viděl jsem cca 40-50 stupňů dlouhou stopu, zelenou barvu, rychlost byla pomalá. Magnitudu odhaduji na -8, ale bude to dost nepřesné, bylo to nad městem a nebylo tam nic moc k srovnání. Co si pamatuji nejjasnější Iridia, tak to bylo srovnatelné." Poslední pozorovatel zahlédl jen úplný konec úkazu, kdy už nebyl meteor tak jasný a uvedl tyto údaje: "Meteoru jsem si všiml, když byl přibližně ve stejné výšce nad obzorem jako Venuše, asi tak 20 stupňů směrem na sever. Jasnost bych odhadoval tak na -3 mag, rychlost na 2 v pětirychlostní škále (pomalý), délku na cca 10 stupňů. Stopy jsem si nevšiml, barva byla jasně (světle) zelená. Jasnost kolísala, ale protože se těleso pohybovalo ve slabé oblačnosti, nevím, zda to bylo tím, nebo jestli měnil jasnost samotný objekt." Kvůli neobvykle výrazné barvě si nejprve nebyl jistý, zda se nejednalo spíše o světlici.

Na základě řady hlášení se podařilo zjistit oblast, nad kterou se meteoroid rozpadl. Výpočty udávají, že těleso se v tu chvíli nacházelo ve výšce něco přes 30 km nad zemským povrchem.

To však nebylo vše, co se onu noc na obloze událo. Minimálně dva pozorovatelé jen o několik minut později zaznamenali další letící objekt. V tomto případě se ale pravděpodobně jednalo o nějakou družici. Podle jednoho hlášení se pohyboval od zenitu k severu, byl nažloutlé barvy a dosáhl jasnosti přibližně -2 mag. A aby toho nebylo málo, vypadá to, že někdy kolem 21. hodiny SEČ se na obloze objevil další jasný meteor. Měl nejprve zlatavou barvu, která se později změnila v zelenou. Jeho záře měla proměnlivou intenzitu a na konci došlo k explozi, po které objekt přestal být viditelný.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »