Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zelený bolid a další úkazy 17. března 2012

Zelený bolid a další úkazy 17. března 2012

Bolid ze 17.3.2012 u Sněžky
Bolid ze 17.3.2012 u Sněžky
V sobotu 17. března 2012 přibližně v 19:31 SEČ (18:31 UT) byl spatřen z území Německa i České republiky pomalu letící velmi výrazný meteor. Jeho jasnost je nejčastěji udávána mezi -5 až -10 mag a směr přeletu přibližně od východu k západu. Jeden ze svědků události poznamenal, že během přeletu byly v okolí na zemi vidět záblesky.

Délku trvání odhadují různí pozorovatelé od 2 do 10 sekund, nejčastěji se vyskytuje rozmezí 3 až 5 sekund. Téměř všichni se shodují na jasně zelené či tyrkysové barvě úkazu, někteří uvádějí, že středová část zářila bíle. Ojediněle se vyskytují hlášení o jiných barvách, konkrétně o žluté, slabém nádechu růžové, nebo že stopa v okrajových částech přecházela do fialova. Část pozorovatelů se zmiňuje o tom, že se těleso na konci rozpadlo na několik částí, jejich počet udávají od dvou přes čtyři až po desítky. Někteří dokonce zaznamenali jednu až tři minuty po přeletu tlumený hluk poněkud připomínající syčení.

Bolid se poštěstilo spatřit i několika zaměstnancům a spolupracovníkům H+P Plzeň. Jeden z nich jej popsal takto: "Bolid jsem spatřil, až když už docela zářil, letěl z Velké medvědice do Kasiopeji a pak dál, zmizel mi cca 25 stupňů nad západním obzorem. Pozorovaná délka byla dost přes 100 stupňů a celkové ještě o něco více. Během letu bolid několikrát jasně zazářil (v maximu odhaduji, že mohl mít tak -10 až -14 mag, přes ty obláčky se to těžko odhaduje, nicméně s Iridii a podobnými věcmi nesrovnatelné, určitě se vytvořily stíny), přišlo mi, že bolid měl nejdříve zeleno-žlutou barvu a pak přešel do červené. Po většinu dráhy z něj odpadávaly spousty úlomků v oranžovo-červené barvě, let byl pomalý, celý pozorovaný přelet trval více než 3, možná i 4 sekundy. Stopu jsem neviděl žádnou a ani zvukové efekty jsem nezaznamenal." Druhý pozoroval meteor z Benešova a napsal o něm: "Neviděl jsem jej asi od začátku. Letěl od Oriona přes Venuši s Jupiterem, viděl jsem cca 40-50 stupňů dlouhou stopu, zelenou barvu, rychlost byla pomalá. Magnitudu odhaduji na -8, ale bude to dost nepřesné, bylo to nad městem a nebylo tam nic moc k srovnání. Co si pamatuji nejjasnější Iridia, tak to bylo srovnatelné." Poslední pozorovatel zahlédl jen úplný konec úkazu, kdy už nebyl meteor tak jasný a uvedl tyto údaje: "Meteoru jsem si všiml, když byl přibližně ve stejné výšce nad obzorem jako Venuše, asi tak 20 stupňů směrem na sever. Jasnost bych odhadoval tak na -3 mag, rychlost na 2 v pětirychlostní škále (pomalý), délku na cca 10 stupňů. Stopy jsem si nevšiml, barva byla jasně (světle) zelená. Jasnost kolísala, ale protože se těleso pohybovalo ve slabé oblačnosti, nevím, zda to bylo tím, nebo jestli měnil jasnost samotný objekt." Kvůli neobvykle výrazné barvě si nejprve nebyl jistý, zda se nejednalo spíše o světlici.

Na základě řady hlášení se podařilo zjistit oblast, nad kterou se meteoroid rozpadl. Výpočty udávají, že těleso se v tu chvíli nacházelo ve výšce něco přes 30 km nad zemským povrchem.

To však nebylo vše, co se onu noc na obloze událo. Minimálně dva pozorovatelé jen o několik minut později zaznamenali další letící objekt. V tomto případě se ale pravděpodobně jednalo o nějakou družici. Podle jednoho hlášení se pohyboval od zenitu k severu, byl nažloutlé barvy a dosáhl jasnosti přibližně -2 mag. A aby toho nebylo málo, vypadá to, že někdy kolem 21. hodiny SEČ se na obloze objevil další jasný meteor. Měl nejprve zlatavou barvu, která se později změnila v zelenou. Jeho záře měla proměnlivou intenzitu a na konci došlo k explozi, po které objekt přestal být viditelný.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »