IMO), nicméně,..." /> Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum? | Úkazy | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém Heblík
Geminidy nad Svratouchem.
Autor: Vilém Heblík
Letos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.

To ovšem neznamená, že tou dobou prolétala Země nejhustší částí proudu těchto meteoroidů. Některé stanice mohly napozorovat maximum i 14. ráno, protože rozdíl mezi maximy 13. a 14. ráno byl malý, a tudíž by záleželo na konkrétním území, které je danou metodou pozorování pokryto. Pozorované maximum, ať již 13. nebo 14. za úsvitu, bylo způsobeno denní variací četnosti meteorů. Skutečné maximum bylo podle naměřených dat zřejmě jindy, a to kolem půlnoci z 13. na 14. prosince, kdy jsme mohli pozorovat na našich radiových stanicích sekundární maximum.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Důvod, proč o půlnoci bylo pozorováno méně meteorů, je zřejmě ten, že tou dobou bylo naše území nevhodně natočeno vůči nejhustší části proudu meteoroidů a vzniklé meteory byly vlastně zastíněny Zemí.  Nejvíce meteorů tedy padalo někde nad Indickým oceánem nebo Asií. Dokazují to i pozorování kolegů z Japonska, kteří napozorovali maximum o hodinu dříve, protože měli meteory postupně zakryté obzorem zase z druhé strany. Astronom Hirofumi Sugimoto došel nezávisle ke stejnému výsledku (viz graf) po zpracování dat ze stanic sítě RMOB.

Co se týká vizuálního pozorování, v době, kdy nad naším územím prolétalo nejvíce meteorů, již vycházelo Slunce a navíc byla inverze. Ani sekundární maximum nebylo dobře pozorovatelné, protože inverze trvala a vysoko svítil Měsíc. Podívejte se tedy na obrázek, jak maximum vypadalo na radaru při pohledu z jihu Čech směrem nad Alpy. Je vidět, že tou dobou letěl meteor nad pozorovaným územím průměrně každých 6 sekund.

Na přiložených obrázcích je čas uveden v UT. Na grafu pana Sugimoto je čas uveden ve sluneční délce. Hodinové četnosti meteorů na histogramech odpovídá barva podle stupnice na pravé straně obrázku.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Záznam ze stanice ze Soběslavi. Vertikálně ubíhá čas, horizontálně je vynesena frekvence a intenzitě odrazu odpovídá barva.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z jihu Čech.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z Japonska.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogram hodinových četností ze stanice ve Vsetíně, kde se měří na delší vlnové délce a směrem na východ. (Delší vlny se více ohýbají a zároveň se snáze odráží od ionosféry, takže se vidí i za obzor.) Toto měření zřejmě nejvíce odpovídá skutečnému maximu.

Martin Kákona, Jihočeská pobočka ČAS
Data jsou převzata od pozorovatelů ze sítí Astrozor, RMOB a SMRST.




O autorovi

Martin Kákona

Narodil se v roce 1967 v Táboře, odkud tehdy ještě byly vidět hvězdy. Dětství prožil v době, kdy lidstvo létalo na Měsíc. Vystudoval ČVUT, protože chtěl, aby stroje pomáhaly lidem, aby lidé měli více času na přemýšlení. Jeho oborem jsou elektronické počítače, proto se zajímá o robotizaci dalekohledů. Například vyvinul zařízení Mrakoměr, které zajišťuje, aby nezmokly robotické dalekohledy v Ondřejově a ve světě síť dalekohledů BOOTES. Elektronika ho dovedla také k radioastronomii. Snaží se o prosazování nových metod pozorování založených na kombinaci elektroniky a výpočetní techniky.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »