IMO), nicméně,..." /> Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum? | Úkazy | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém Heblík
Geminidy nad Svratouchem.
Autor: Vilém Heblík
Letos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.

To ovšem neznamená, že tou dobou prolétala Země nejhustší částí proudu těchto meteoroidů. Některé stanice mohly napozorovat maximum i 14. ráno, protože rozdíl mezi maximy 13. a 14. ráno byl malý, a tudíž by záleželo na konkrétním území, které je danou metodou pozorování pokryto. Pozorované maximum, ať již 13. nebo 14. za úsvitu, bylo způsobeno denní variací četnosti meteorů. Skutečné maximum bylo podle naměřených dat zřejmě jindy, a to kolem půlnoci z 13. na 14. prosince, kdy jsme mohli pozorovat na našich radiových stanicích sekundární maximum.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Důvod, proč o půlnoci bylo pozorováno méně meteorů, je zřejmě ten, že tou dobou bylo naše území nevhodně natočeno vůči nejhustší části proudu meteoroidů a vzniklé meteory byly vlastně zastíněny Zemí.  Nejvíce meteorů tedy padalo někde nad Indickým oceánem nebo Asií. Dokazují to i pozorování kolegů z Japonska, kteří napozorovali maximum o hodinu dříve, protože měli meteory postupně zakryté obzorem zase z druhé strany. Astronom Hirofumi Sugimoto došel nezávisle ke stejnému výsledku (viz graf) po zpracování dat ze stanic sítě RMOB.

Co se týká vizuálního pozorování, v době, kdy nad naším územím prolétalo nejvíce meteorů, již vycházelo Slunce a navíc byla inverze. Ani sekundární maximum nebylo dobře pozorovatelné, protože inverze trvala a vysoko svítil Měsíc. Podívejte se tedy na obrázek, jak maximum vypadalo na radaru při pohledu z jihu Čech směrem nad Alpy. Je vidět, že tou dobou letěl meteor nad pozorovaným územím průměrně každých 6 sekund.

Na přiložených obrázcích je čas uveden v UT. Na grafu pana Sugimoto je čas uveden ve sluneční délce. Hodinové četnosti meteorů na histogramech odpovídá barva podle stupnice na pravé straně obrázku.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Záznam ze stanice ze Soběslavi. Vertikálně ubíhá čas, horizontálně je vynesena frekvence a intenzitě odrazu odpovídá barva.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z jihu Čech.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z Japonska.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogram hodinových četností ze stanice ve Vsetíně, kde se měří na delší vlnové délce a směrem na východ. (Delší vlny se více ohýbají a zároveň se snáze odráží od ionosféry, takže se vidí i za obzor.) Toto měření zřejmě nejvíce odpovídá skutečnému maximu.

Martin Kákona, Jihočeská pobočka ČAS
Data jsou převzata od pozorovatelů ze sítí Astrozor, RMOB a SMRST.




O autorovi

Martin Kákona

Narodil se v roce 1967 v Táboře, odkud tehdy ještě byly vidět hvězdy. Dětství prožil v době, kdy lidstvo létalo na Měsíc. Vystudoval ČVUT, protože chtěl, aby stroje pomáhaly lidem, aby lidé měli více času na přemýšlení. Jeho oborem jsou elektronické počítače, proto se zajímá o robotizaci dalekohledů. Například vyvinul zařízení Mrakoměr, které zajišťuje, aby nezmokly robotické dalekohledy v Ondřejově a ve světě síť dalekohledů BOOTES. Elektronika ho dovedla také k radioastronomii. Snaží se o prosazování nových metod pozorování založených na kombinaci elektroniky a výpočetní techniky.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »