IMO), nicméně,..." /> Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum? | Úkazy | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém Heblík
Geminidy nad Svratouchem.
Autor: Vilém Heblík
Letos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.

To ovšem neznamená, že tou dobou prolétala Země nejhustší částí proudu těchto meteoroidů. Některé stanice mohly napozorovat maximum i 14. ráno, protože rozdíl mezi maximy 13. a 14. ráno byl malý, a tudíž by záleželo na konkrétním území, které je danou metodou pozorování pokryto. Pozorované maximum, ať již 13. nebo 14. za úsvitu, bylo způsobeno denní variací četnosti meteorů. Skutečné maximum bylo podle naměřených dat zřejmě jindy, a to kolem půlnoci z 13. na 14. prosince, kdy jsme mohli pozorovat na našich radiových stanicích sekundární maximum.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Důvod, proč o půlnoci bylo pozorováno méně meteorů, je zřejmě ten, že tou dobou bylo naše území nevhodně natočeno vůči nejhustší části proudu meteoroidů a vzniklé meteory byly vlastně zastíněny Zemí.  Nejvíce meteorů tedy padalo někde nad Indickým oceánem nebo Asií. Dokazují to i pozorování kolegů z Japonska, kteří napozorovali maximum o hodinu dříve, protože měli meteory postupně zakryté obzorem zase z druhé strany. Astronom Hirofumi Sugimoto došel nezávisle ke stejnému výsledku (viz graf) po zpracování dat ze stanic sítě RMOB.

Co se týká vizuálního pozorování, v době, kdy nad naším územím prolétalo nejvíce meteorů, již vycházelo Slunce a navíc byla inverze. Ani sekundární maximum nebylo dobře pozorovatelné, protože inverze trvala a vysoko svítil Měsíc. Podívejte se tedy na obrázek, jak maximum vypadalo na radaru při pohledu z jihu Čech směrem nad Alpy. Je vidět, že tou dobou letěl meteor nad pozorovaným územím průměrně každých 6 sekund.

Na přiložených obrázcích je čas uveden v UT. Na grafu pana Sugimoto je čas uveden ve sluneční délce. Hodinové četnosti meteorů na histogramech odpovídá barva podle stupnice na pravé straně obrázku.

Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Záznam ze stanice ze Soběslavi. Vertikálně ubíhá čas, horizontálně je vynesena frekvence a intenzitě odrazu odpovídá barva.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z jihu Čech.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogramy hodinových četností ze dvou stanic z Japonska.
Geminidy 2013. Autor: Různé pozorovací stanice.
Geminidy 2013.
Autor: Různé pozorovací stanice.
Histogram hodinových četností ze stanice ve Vsetíně, kde se měří na delší vlnové délce a směrem na východ. (Delší vlny se více ohýbají a zároveň se snáze odráží od ionosféry, takže se vidí i za obzor.) Toto měření zřejmě nejvíce odpovídá skutečnému maximu.

Martin Kákona, Jihočeská pobočka ČAS
Data jsou převzata od pozorovatelů ze sítí Astrozor, RMOB a SMRST.




O autorovi

Martin Kákona

Narodil se v roce 1967 v Táboře, odkud tehdy ještě byly vidět hvězdy. Dětství prožil v době, kdy lidstvo létalo na Měsíc. Vystudoval ČVUT, protože chtěl, aby stroje pomáhaly lidem, aby lidé měli více času na přemýšlení. Jeho oborem jsou elektronické počítače, proto se zajímá o robotizaci dalekohledů. Například vyvinul zařízení Mrakoměr, které zajišťuje, aby nezmokly robotické dalekohledy v Ondřejově a ve světě síť dalekohledů BOOTES. Elektronika ho dovedla také k radioastronomii. Snaží se o prosazování nových metod pozorování založených na kombinaci elektroniky a výpočetní techniky.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »