Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Dalibor Hanžl Vzdálený vesmír

Chandra nalezla nejvzdálenější RTG galaktickou kupu

Nejvzdálenější rtg kupu galaxií se podařilo nelézt astronomům, kteří využívají NASA Chandra X-ray Observatory. Přibližně je vzdálena 10 miliard světelných let od Země. Kupa 3C294 je asi o 40 procent dál než jiné rtg galaktické kupy. Existence tak vzdálené galaktické kupy je důležitá pro pochopení toho, jak se vesmír vyvíjel."Snímek tak vzdáleného objektu, jako je 3C294 nám ukazuje, jak tyto galaxie vypadaly před miliardami let," řekl Andrew Fabian z Institute of Astronomy, Cambridge, Anglie, který je hlavním autorem článku, který byl přijat pro publikaci v Monthly Notices of Britain Royal Astronomical Society. "Tyto poslední výsledky nám pomohly lépe pochopit situaci ve vesmíru, kdy jeho stáří bylo 20-ti procentní vzhledem k předpokládanému stáří vesmíru."Chandra snímek odhalil přesýpací hodiny - emisní rtg oblast tohoto tvaru vycentrovanou na předchozí známý hlavní radiový zdroj. Tato rtg emise se táhne ven z centrální galaxie až do vzdálenosti asi 600000 světelných let a ukazuje, že známý radiový zdroj je centrální galaxie masivní kupy.Vědci měli dlouhodobé podezření, že vzdálené radiově emitující galaxie, jako je 3C294, jsou části větších skupin galaxií, které jsou známy jako "kupy". Nicméně rádiová data opatřují astronomům pouze částečný obraz těchto vzdálených objektů. Potvrzení existence kup ve velkých vzdálenostech, z toho vyplývající i z raných období vesmíru, vyžaduje získání informací i na jiných vlnových délkách. Optická pozorování mohou znamenat pouze "špičku" jednotlivých galaxií, ale rtg data jsou potřebná k tomu, aby byl odhalen horký plyn, který vyplňuje prostor mezi kupami. "Galaktické kupy jsou největší gravitační struktury ve vesmíru," řekl Fabian. "Neočekáváme, že nalezneme mnoho mohutných objektů, takových jako je kupa 3C294 v tak časné době vývoje vesmíru, protože se domníváme, že vývoj šel od malých struktur k větším strukturám."Ohromné mraky horkého plynu, které jsou obálkou galaxií v kupě jsou pravděpodobně ohřívány kolapsem směrem k centru kupy. Až do observatoře Chandra neměly rtg dalekohledy potřebnou citlivost k identifikaci a měření horkých plynných mraků ve vzdálených kupách. Carolin Crawfordová, Stafano Ettori a Jeremy Sanders z Institute of Astronomy tvořili tým, který pozoroval 3C294 asi 5.4 hodiny 29. října 2000 za pomoci zařízení Advanced CCD Imaging Spektrometer (ACIS).
Zdroj: CXCPR 01-04 z 15.2.2001
DH
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Srážka galaktických kup

Za pomoci radioteleskopu Australia Telescope objevili australští astronomové pozůstatky obrovské kolize a posléze splynutí dvou velkých kup galaxií. Větší z nich, galaktická kupa Abell 3667, leží ve vzdálenosti 700 miliónů sv. r. Klíčovým důkazem srážky je dvojice obloukových útvarů nacházejících se ve vzdálenosti 12 miliónů sv. r. od středu kupy. Tyto útvary září na rádiových vlnách. Teorie předpovídá, že galaktické kupy se mohou srazit rychlostmi řádově 1000 km/s, přičemž vzniknou v důsledku postupu rázové vlny horkým mezigalaktickým plynem právě takové zářící oblouky, jako v případě této kupy. Při srážce kup se uvolní obrovské množství energie [10^57 J], největší od doby Velkého třesku. Tyto kolize by mohly vysvětlit jednu velkou záhadu - odkud se berou extrémně energetické částice kosmického záření [až 10^21 eV], které jsou detekovány v blízkosti Země. Při žádném procesu v galaxii vzniknout nemohou. Nyní se nabízí vysvětlení pomocí rázových vln, které vznikají právě při kolizích galaktických kup.
Zdroj: CSIRO Media Release ze dne 6. února.
PK

Pavel Koten Vzdálený vesmír

Mlhovina Mravenec

Nově zveřejněné snímky mlhoviny Mz3 zvané pro svůj tvar Mravenec, které pořídil HST, ukazují 10x více detailnější pohled na laloky horkého plynu proudící z umírající, Slunci podobné hvězdy. Tyto snímky jsou velkou výzvou pro současnou teorii zániku takové hvězdy, protože vědci nyní musí vysvětlit, jak sféricky symetrická hvězda může při svém zániku vytvořit tak nesféricky symetrický objekt, jakým mlhovina bezesporu je. První možností je přítomnost velmi blízko obíhajícího společníka, jehož silné gravitační pole tvaruje odvrhovanou hmotu. Společník by měl obíhat ve vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Země od Slunce. V takovém případě by mohl být dokonce pohlcen a obíhat uvnitř plynného obalu umírající hvězdy. Druhou možností je pokřivení silného magnetického pole hvězdy v poslední fázi vývoje. Unikající elektricky nabitý plyn by se pohyboval podél siločar tohoto pole. Mlhovina Mravenec není jediná, která vykazuje takové znaky, ačkoliv u žádné jiné planetární mlhoviny nejsou tak výrazné.
Zdroj: Hubble Heritage Project ze dne 1. února.
PK

redakce II Vzdálený vesmír

"Sharon" je mnohem blíže

Galaxie STIS 123627+621755 přezdívaná "Sharon" byla doposud považována za nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Nyní o tento primát galaxie objevená na snímku pořízeném HST přišla. Nestalo se tak ale z důvodu objevu vzdálenějšího objektu. O galaxii se původně předpokládalo, že leží ve vzdálenosti 12,5 miliardy sv. r., což by značilo, že existovala už v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 600 miliónů let, tedy 5% současného stáří. Ovšem novější výzkumy ukázaly, že rudý posuv této galaxie je mnohem menší než se usuzovalo. Nová hodnota vzdálenosti této galaxie je "jenom" 10 miliard sv. r., tedy existovala v době, kdy byl vesmír starý asi 3,3 miliardy let. Měření byla provedena pomocí Keckova dalekohledu. Zatímco u jasných objektů je měření rudého posuvu poměrně snadné, u slabých objektů je to záležitost složitá a tudíž mohou nastat takovéto chyby. Na pomyslnou první příčku se nyní posunul kvasar objevený v září letošního roku.
Zdroj: JPL Press release z 29. listopadu.

redakce II Vzdálený vesmír

Voda v oblacích plynu

Horká mezihvězdná oblaka plynu mohou obsahovat mnohem více vody než jejich chladné protějšky, což je objev, který bude zřejmě velmi obtížně sladitelný se současnými teoriemi. Chladná oblaka s teplotami klesajícími až k 30 K obsahují mnohem méně vodních par než předpovídá řada teorií a znamená to skutečnou hádanku pro chemii mezihvězdných oblaků. Naproti tomu horká oblaka ohřívaná blízkými mladými hvězdami na teploty tisíce stupňů mohou vody obsahovat až 10000x více. Tyto a další objevy pochází ze Submillimeter Wave Astronomy Satellite (SWAS), který NASA vypustila na obežnou dráhu v prosinci 1998 za účelem hledání vody, molekulárního kyslíku a dalších prvků a sloučenin v oblastech tvorby hvězd. Na rozdíl od vodních par objevili astronomové nepatrné zastoupení kyslíku, pouhou 1 molekulu na 10 miliónů molekul vodíku. Což znamená, že atomární kyslík je v oblacích skrytý v jiné, dosud nepozorované formě.
Zdroj: SpaceViews News z 21. srpna.

redakce II Vzdálený vesmír

Galaxie jsou starší

Na GA IAU bylo minulý týden oznámeno astronomy z Durham University, že objevili řadu galaxií s rudým posuvem mezi 4 a 6. Tyto hodnoty odpovídají vzdálenostem kolem 10 miliard sv. r. A tudíž i stáří těchto galaxií je kolem 10 miliard let. Což je tak trochu v rozporu se současnými teoriemi vzniku galaxií, podle kterých se galaxie zformovaly později v historii vesmíru. Data o galaxiích byla shromážděna pomocí pozemských dalekohledů William Herschel Telescope a Calar Alto Telescope a též pomocí HST. Vědci jsou při těchto výzkumech limitování samotnými možnostmi současných dalekohledů.
Zdroj: SpaceViews News z 19. srpna.

redakce II Vzdálený vesmír

Chandra pozoruje superbubliny v Anténě

Splývající galaxie tvořící mlhovinu Anténa v souhvězdí Havrana produkují mohutné bubliny rozpínajícího se plynu, který emituje rentgenové záření. Tempo vzniku takových bublin je tak ohromné, že se tyto bubliny srážejí navzájem a vytvářejí tzv. "superbubliny". Astronomové nyní použili rentgenovou observatoř Chandra k získání bezprecedentně detailních záběrů tohoto jevu. Podle nich tady vidíme blízký případ toho, jak to ve vesmíru vypadalo krátce po jeho vzniku, kdy byly galaxie blízko sebe a podobné jevy probíhaly mnohem častěji. Anténu tvoří dvě galaxie vzdálené od nás 60 miliónů sv. r. Při splývání galaxií stlačují rázové vlny mohutná oblaka prachu a plynu, což vede k rychlému vzniku miliónů nových hvězd. Během několika málo miliónů let tyto hvězdy explodují jako supernovy a dávají vzniknout bublinám velmi horkého plynu. Z nich pak vznikají superbubliny, které mají průměr 5 000 sv. r.
Zdroj: Chandra Press release z 16. srpna.

redakce II Vzdálený vesmír

Vesmír je sladký

V mezihvězdném molekulárním oblaku objevili vědci přítomnost glykolaldehydu, jednoduché molekuly cukru. Objev této molekuly v oblaku, ze kterého se tvoří nové hvězdy, znamená opět větší pravděpodobnost, že chemické sloučeniny vhodné pro vznik života vznikají v takových oblacích ještě před tím, než se z nich vytvoří hvězdy a planety. Glykolaldehyd je osmi atomová molekula skládající se ze 4 atomů vodíku, 2 uhlíku a 2 kyslíku. Zkombinovaná spolu s dalšími molekulami se vyskytuje ve složitějších cukrech jako jsou například ribóza či glukóza. Nejjednodušší molekula cukru byla objevena v obřím oblaku prachu a plynu nacházejícím se 26 000 sv. r. daleko v blízkosti středu naší Galaxie. Taková mezihvězdná oblaka jsou místy složitých chemických reakcí, které zde probíhají po milióny let. Dosud bylo v těchto oblacích objeveno na 120 různých molekul, ale jen několik z nich mělo osm a více atomů. Poslední objev byl učiněn pomocí 12m rádiového dalekohledu na observatoři Kitt Peak v Arizoně.
Zdroj: NASA Space Science news z 20. června.

redakce II Vzdálený vesmír

Mapa rozložení galaxií v prostoru

Třírozměrná mapa rozložení galaxií pokrývající 1/20 oblohy do vzdálenosti 4 miliard světelných roků je prvním výsledkem nejrozsáhlejší přehlídky galaxií, která byla zatím provedena. V mapě je obsaženo více než 100 000 galaxií, mezinárodní tým astronomů ovšem plánuje do konce roku 2001 změřit vzdálenosti čtvrt miliónu galaxií. Měření probíhá pomocí unikátního širokoúhlého spektrografu na Anglo-australské observatoři v Austrálii. Tento přístroj je schopen pořizovat spektra 400 galaxií najednou a za celou noc 3000 galaxií. Ze spekter je určen jejich rudý posuv a tedy vzdálenost. Přehlídka potvrzuje současné představy o struktuře vesmíru s galaxiemi tvořícími obří kupy a roztaženými podél dlouhých vláken a s obrovskými oblastmi prázdného prostoru. 3D mapa zároveň umožnila astronomům zjistit hustotu vesmíru. Výsledky jsou v souladu se zjištěním z pozorování supernov, podle kterých nemá vesmír dostatek hmoty k zastavení rozpínání.
Zdroj: The 2dF Galaxy Redshift Survey press release z 7. června.

redakce II Vzdálený vesmír

HST nahlédl do nitra Kraba

Hubble Space Telescope (HST) nahlédl v roce 1995 do samotného středu Krabí mlhoviny a odhalil její struktury v dosud nevídaných detailech. Nově zveřejněný snímek vznikl použitím pěti různých barevných filtrů a ve falešných barvách ukazuje roztrhané cáry plynu, který se rozpíná z místa exploze supernovy rychlostí skoro 5 miliónů km/hod. Krabí mlhovina vznikla explozí supernovy v roce 1054, kterou zaznamenaly čínští astronomové a která byla tak jasná, že ji bylo možno pozorovat po dobu několika týdnů i za denního světla. Jádro explodující hvězdy, která měla hmotnost rovnou zhruba deseti našim Sluncím, je na snímku též viditelné v podobě pulsaru.
Zdroj: STScI Press release PRC00-15 z 1. června.

redakce II Vzdálený vesmír

Temná hmota ve vesmíru

Astronomové z Bellových laboratoří pořídili první mapu rozložení tzv. temné hmoty ve vesmíru. Použili k tomu snímky oblastí jižní oblohy pořízené citlivou kamerou s vysokým rozlišením, která byla připojena ke 4m dalekohledu na Cerro Tololo v Chile. Na těchto snímcích poté hledali důkazy pro zkreslení obrazů 145 000 galaxií, které by bylo způsobeno temnou hmotou nacházající se mezi námi a pozorovanými galaxiemi. Astronomové tak získali mocný nástroj pro testování základních kosmologických teorií. Data naznačují, že ve vesmíru není dostatek temné hmoty, aby společně s pozorovatelnou "normální" hmotou byla schopna zastavit rozpínání vesmíru. Tudíž je vesmír buď otevřený a bude se rozpínat navždy, nebo se zde vyskytuje dodatečná "temná energie" ve formě kosmologické konstanty, která by byla schopná rozpínání zastavit.
Zdroj: Bell Labs news z 11. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Obraz ranného vesmíru

Mezinárodnímu týmu kosmologů se v rámci projektu BOOMERANG (Balloon Observations of Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics) podařilo získat první detailní snímky vesmíru v době jeho "dětství". Jsou na nich pozorovatelné struktury, které zde existovaly v době, kdy byl vesmír 1000x menší a teplejší než je nyní. Pomocí citlivého mikrovlného dalekohledu umístěného na palubě balónu mapovali jemné teplotní variace - typicky řádu milióntin stupně - a objevili složité struktury, které se později vyvinuly v dnešní galaktické kupy a superkupy. Na základě těchto dat poté astronomové usoudili, že vesmír se chová podle inflační teorie vzniku a vývoje a že jeho geometrie je velmi blízká geometrii plochého vesmíru. Experiment proběhl na přelomu roku 1998 a 1999 a trval 10 dnů. Balón o objemu 800 000 m3 uletěl 8 000 km ve výšce 35 km, tedy nad 99% veškeré atmosféry. Nepřetržitý sluneční svit a stabilní větrné proudy nad Antarktidou byly podmínkou pro uskutečnění tak dlouhého letu.
Zdroj: NASA Space Science news z 27. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Podivné organické makromolekuly v mezihvězdném prachu

První in-situ chemická analýza mezihvězdných prachových částic hmotnostním spektrometrem CIDA na palubě sondy Stardust přinesla překvapení. Tyto kosmické částice obsahují hlavně třírozměrné organické makromolekuly, které spíše připomínají dehet než minerály. Prachový detektor zatím zaznamenal pět částic přicházejících do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Částice jsou v detektoru rozbity na fragmenty, ty z nich, které jsou elektricky nabité, jsou urychleny elektrickým polem a na základě doby průlet vzdálenosti 1,5 m je stanovena jejich hmotnost. Ukázalo se, že některé z fragmentů těchto částic mají hmotnost až 2000 atomových jednotek (a.u.), zatímco dosud největší molekuly nalezené ve vesmíru mají jenom několik stovek a.u. Detailní analýza ukazuje, že mezihvězdné molekuly kromě vodíku a uhlíku obsahují též 10% kyslíku a dusíku, což naznačuje, že jsou třírozměrné.
Zdroj: Max Planck institute press release z 26. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Simulace setkání galaxií

Dvojice astronomů z Kanady a USA simulovala na počítači setkání naší Galaxie s Velkou galaxií v Andromedě. Obě galaxie, dnes vzdálené 2,2 miliónů světelných roků, se k sobě v současné době přibližují rychlostí 500 000 km/hod. Čím budou blíže, tím se tempo bude zvyšovat. Ze simulací vyplývá, že za 3 miliardy let bude naše Galaxie pohlcena a obě galaxie splynou. Astronomové simulovali setkání galaxií sledováním pohybu více než 100 miliónů hvězd a částic temné hmoty. Simulace probíhala na superpočítači IBM SP-3 "Blue Horizont" v San Diegu. Jedná se o novou třídu superpočítačů, které mohou provádět více než trilion aritmetických operací za sekundu. Na jedné pracovní stanici by stejný výpočet trval 3 roky. Výsledkem je počítačová animace s vysokým rozlišením velmi detailně popisující změny, kterým obě galaxie při kolizi podléhají.
Zdroj: University of Toronto press release ze 14. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Nejvzdálenější kvasar

Astronomové pracující s Keckovým dalekohledem na Havajských ostrovech objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru, kvasar, který musel patřit mezi vůbec první objekty, které ve vesmíru vznikly. Objekt označený SDSS 1044-0125 byl poprvé detekován jako možný vzdálený kvasar v rámci Sloan Digital Sky Survey (SDSS), digitální prohlídky oblohy, v březnu tohoto roku. Minulý týden bylo pořízeno dalekohledem Keck II spektrum tohoto objektu, které podezření potvrdilo. Rudý posuv 5,8 znamená, že dnes pozorujeme světlo, které bylo vyzářeno pouhou miliardu let po vzniku vesmíru, v době, kdy byl vesmír 6,8x menší než je dnes. Jelikož se předpokládá, že záření kvasarů vzniká v důsledku existence obří černé díry v jejich jádrech, vzniká otázka, jak se mohla v centru tohoto kvasaru v tak krátké době od vzniku vesmíru ona obří černá díry vůbec vytvořit.
Zdroj: University of California, Berkeley news release ze 13. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Zvláštní objekt mimo galaktickou rovinu

Velmi zvláštní objekt objevili astronomové v souhvězdí Velkého vozu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o černou díru či neutronovou hvězdu. To samo o sobě ještě tento objekt - označený XTE J1118+480 - vyjímečným nečiní. Zvláštním jej ale činí fakt, že se nachází mimo disk naší Galaxie, ve kterém je umístěna většina hvězd a také další černé díry. Tato skutečnost naznačuje, že by se mohlo jednat o vzácný pozůstatek některé z hvězd první generace a jeden z nejstarších objektů v celé Galaxii. Na druhou stranu je ale také možné, že XTE J1118+480 leží velmi blízko Slunci a při pohledu ze Země se jenom zdá, že je mimo galaktickou rovinu. Další pozorování jsou tedy nezbytná. Tento objekt objevila v rentgenovém oboru 29. března družice Rossi XRTE a jeho existenci potvrdil pozemský dalekohled ROTSE.
Zdroj: www.space.com z 11. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

SETI - 40 let

Program SETI, neboli Search for Extraterrestrial Intelligence (hledání mimozemské inteligence) byl zahájen na před 40 lety, 8. dubna 1960. V rámci projektu OZMA, pojmenovaném po princezně z knihy "Čaroděj ze Země Ozz", se 26m radioteleskop na observatoři v Green Bank zaměřil na dvě blízké, Slunci podobné hvězdy - tau Ceti a epsilon Eridani - a po dobu 200 hodin se pokoušel zachytit nějaký umělý signál přicházející z vesmíru. Zajímavé je, že téměř okamžitě byl skutečně umělý signál zachycen. Ukázalo se ale, že ve skutečnosti pochází z tajného vojenského projektu. Projekt OZMA sice neobjevil existenci žádného mimozemského signálu, ale byl prvním, který se o něco takového pokusil. Od té doby se v rámci SETI uskutečnilo několik dalších projektů, například hledání umělých signálů v datech obřího radioteleskopu v Arecibu, známé pod označením Seti@home. Uvažuje se také například o použití stovek malých satelitních antén pokrývajících plochu jednoho hektaru, což je tzv. "One hectar telescope" (1HT). Mezi jinými návrhy je i hledání optických signálů.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 8. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Mechanismus "živení" černých děr

Astronomové z Ohio State University použili novou techniku zobrazování a objevili mezihvězdný plyn spirálující do středů blízkých galaxií. Objevitelé jsou přesvědčeni, že se jedná o první přesvědčivý důkaz toho, že mezihvězdná hmota "krmí" hmotné černé díry nacházající se v jádrech galaxií. K objevu byli použity snímky 24 blízkých galaxií pořízené HST. Kombinací snímků ve viditelném a infračerveném oboru spektra získali jednotlivé snímky, na kterých jsou zachycena oblaka mezihvězdného plynu v centrech těchto galaxií. U 20 galaxií byli objeveny sekundární minispirály, které míří přímo do centra, kde by se měla nacházet černá díra. Tato "jaderná ramena" mohou být oním mechanismem, který "živí" černé díry v jádrech galaxií.
Zdroj: Ohio State University research news

redakce II Vzdálený vesmír

Mimozemské hélium v prehistorických molekulách

Vědci objevili mimozemské hélium uvězněné ve zvláštních molekulách, které byly nalezeny ve vrstvě usazeného jílu. Tato vrstva vznikla před 65 milióny lety v důsledku dopadu asteroidu. Zmíněnými molekulami jsou tzv. fulleriny, molekuly tvořené atomy uhlíku a svým tvarem připomínající klec. A právě v takových klecích byly zachyceny atomy hélia. Podle objevitelů toto hélium musí pocházet z kosmického prostoru, protože je bohaté na izotop 3He. Ačkoliv se na Zemi hélium také vyskytuje, naprosto dominuje izotop 4He, obsahující dva protony a dva neutrony. Naopak u hélia v kosmickém prostoru má velké zastoupení izotop se dvěma protony a jedním neutronem. Vědci věří, že nyní mají v rukou mocný nástroj pro sledování usazených vrstev a zjišťování dopadů planetek a komet na naši planetu v dávné historii.
Zdroj: Space Science News z 21. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Zajímavý gama záblesk

Jeden z nejzajímavějších dosud pozorovaných gama záblesků byl detekován 1. března. Jako první jej zaznamenaly meziplanetární sondy NEAR a Ulysses. Později jej detekovala i družice Rossi na oběžné dráze Země. Jelikož každá z těchto tří sond se nachází v jiném místě Sluneční soustavy, bylo možné analýzou časů záznamů z těchto tří pozic zjistit polohu zdroje tohoto záblesku. Záblesk trval 10 sekund. Po určení polohy se na dané místo zaměřila řada přístrojů, samozřejmě HST, ale i dalekohledy pracující v rádiovém, submilimetrovém či infračerveném oboru spektra. Mezi úspěšné lovce optického protějšku se zařadil doknce i jeden amatérský astronom používající 30 cm dalekohled se CCD kamerou. Zatímco většina optických protějšků gama záblesků velmi rychle slábne, protějšek tohoto záblesk označený GRB000301C slábne velmi pomalu. Astronomové jej mohli sledovat několik dnů. Na nejlepších snímcích nebyla vidět ani jeho mateřská galaxie.
Zdroj: Space Science News z 15. března.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LBN 406 - molekulární mračno v souhvězdí Draka

Málo focené molekulární mračno v souhvězdí Draka.

Další informace »