Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Obecný princip mikročočkování - světlo vzdálené hvězdy je ohýbáno gravitací kolem hmotného objektu mezi hvězdou a pozorovatelem. Pozorovatel pak vidí zjasnění.
Autor: L. Strigari.

Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek, získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli.

Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu. Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.
Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.

V rámci projektu Gaia Science Alerts bylo ohlášeno již více než 1000 tzv. přechodných událostí (prudká zjasnění vesmírných objektů), v nichž dominují především supernovy a kataklyzmatické proměnné hvězdy. V červenci a srpnu 2016 ovšem byly v tomto projektu poprvé zaznamenány přechodné události spojené s tzv. mikročočkováním, které je jedním z projevů Einsteinovy obecné teorie relativity. Mikročočková událost nastane, když paprsky světla ze vzdálené hvězdy (nazýváme ji zdrojem mikročočky) jsou ohnuty vlivem gravitace objektu ležícího mezi námi a vzdálenou hvězdou (může jít o černou díru či jiný hmotný kompaktní objekt). Jak se neviditelný, ale hmotný bližší objekt pohybuje před vzdálenou hvězdou, jeho gravitace působí jako optická čočka, která ohýbá a soustředí paprsky v opačném směru od vzdálené hvězdy. V momentě, kdy soustředěné paprsky vedou k pozorovateli na Zemi, dochází k dramatickému zvyšování (a pak snížení) jasu zdroje pozadí. Události, které byly zachyceny v projektu družice Gaia, jsou unikátní v tom, že byly pozorovány ve směru spirálních ramen naší Galaxie, zatímco většina předchozích pozorování popisuje události, k nimž došlo ve směru do centra naší Galaxie.

Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou. Autor: Univerzita v Notre Dame.
Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou.
Autor: Univerzita v Notre Dame.
První mikročočková událost Gaia16aua byla zaznamenána jak družicí Gaia, tak i pozemními pozorováními (zejména polskými astronomy v projektu Optical Gravitional Lensing Experiment – OGLE). Druhý, mnohem zajímavější úkaz Gaia16aye, pak již pozorovala celá řada astronomických pracovišť včetně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Událost Gaia16aye byla sledována ze Země velmi intenzivně a z více jak 30 observatoří po celém světě se podařilo nashromáždit na 6000 datových bodů do výsledné světelné křivky úkazu. Jak vidno, křivka vykazuje charakteristický průběh ve tvaru písmene U, ukazující dvojitý náhlý prudký nárůst a následný pokles jasu. Tyto charakteristické rysy jsou typické pro ten případ události, kdy mikročočkující objekt není jediný, ale podvojný. Je tedy vysoce pravděpodobné, že šlo o binární hvězdný systém, který zrovna přecházel před vzdálenou hvězdou.

Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru Autor: ESA
Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru
Autor: ESA
Jak je možno vidět na obrázku, černá křivka pokračuje dál bez vložených pozorování. Jde totiž o model, který předpovídá další prudký nárůst jasu v průběhu listopadu 2016. V současné době se čeká na konečná data a pokud se model předpokládaného třetího zjasnění potvrdí, pomůže to vypočítat přesnou povahu komponentů této binární soustavy. Gaia16aye je dokonalým příkladem důležitosti koordinace pozemních pozorování, které navazují na aletry družice Gaia, nacházející se v libračním bodě L2 naší planety. Bez pozemských pozorování, jaká provedli například pracovníci skupiny AVE na observatoři v Ondřejově, by bylo velmi obtížné potvrdit Gaia16aye jako mikročočkovou událost.

Současný vývoj světelné křivky s novými pozorováními události Gaia16aye můžete sledovat online na gsaweb.ast.cam.ac.uk. Výsledky budou prezentovány na VII. OPTICON Gaa Science Alert Workshop, který se bude konat v Utrechtu (Nizozemsko) ve dnech 7. až 9. prosince 2016. Rozsáhlejší popis detekci těchto jevů je zveřejněn na webových stránkách ESA Science & Technology.

Observatoře zapojené do sledování tohoto jevu:

  • AAVSO, USA
  • APT2, Itálie
  • Aristarchos Telescope, Řecko
  • ASAS-SN, Hawaii, USA
  • Asiago, Itálie
  • ASV, Srbsko
  • Bialkow, Polsko
  • Kryoneri, Řecko
  • Leicester University, Velká Británie
  • LCOGT/SUPAscope network
  • Liverpool Telescope, La Palma, Španělsko
  • Loiano, INAF-OABO, Itálie
  • Joan Oró Telescope, Montsec, Španělsko
  • Mercator, La Palma, Španělsko
  • Montarrenti, Itálie
  • NOT, La Palma, Španělsko
  • Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, Česko 
  • OmicronC2PU, Francie
  • Ostrowik, Polsko
  • Palomar 200-inch telescope (P200), Caltech, USA
  • PIRATE, Tenerife, Španělsko
  • pt5m, La Palma, Španělsko
  • RTT150, Turecko
  • SALT, Jihoafrická republika
  • Skinakas, Řecko
  • Sternberg Observatory, Rusko
  • T100, Turecko
  • T60, Turecko
  • UBT60, Turecko
  • University College London, Velká Británie
  • Watcher, Jihoafrická republika
  • Wise, Izrael
  • Yerkes-41, USA

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí  skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení AsÚ AV ČR 
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek týdne ESA: Sledujte unikátní mikročočkovací událost
[2] Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Mikročočkování, Astronomický ústav AV ČR, Gaia


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »