Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra s diskem a občasnými výtrysky

Černá díra s diskem a občasnými výtrysky

Černí díra v binárním systému 4U1630-47  Autor: ESA/ATG medialab
Černí díra v binárním systému 4U1630-47
Autor: ESA/ATG medialab
Astronomové zkoumali jednu z mnoha černých děr hvězdného typu v naší Galaxii pomocí rentgenové kosmické observatoře XMM-Newton, provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařil se jim překvapující objev: družice zaregistrovala doslova koktejl různorodých částic vyvrhovaných z okolí černé díry.

Černé díry hvězdného typu jsou často nalézány na základě jejich „pojídání“ materiálu z blízké hvězdy. Hmota z průvodce proudí směrem k černé díře, krouží kolem ní (vytváří rotující disk) a je zahřívána na tak vysoké teploty, že svítí v oboru rentgenového záření.

Černé díry mohou být vybíravými jedlíky: místo toho, aby spolykaly veškerý dopadající materiál, někdy vyvrhnou jeho část pryč v podobě dvou mohutných intenzivních protisměrných výtrysků částic (tzv. jetů). Protože tyto jety odvádějí hmotu a energii do okolního prostředí, černá díra obdrží méně materiálu, který může pohltit.

Na základě studia složení těchto výtrysků se můžeme dozvědět více o potravních zvyklostech černé díry.

Při pozorování na rádiových vlnách již bylo objeveno, že výtrysky z černých děr obsahují elektrony pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla. Avšak až doposud nebylo jasné, zda záporně nabité elektrony jsou ve výtryscích doplněny jejich antičásticemi, tj. pozitrony, nebo spíše těžšími kladnými částicemi, jako jsou protony nebo atomová jádra.

Rentgenová družice ESA s názvem XMM-Newton Autor: ESA/D. Ducros
Rentgenová družice ESA s názvem XMM-Newton
Autor: ESA/D. Ducros
K novému výzkumu astronomové využili rentgenovou družici XMM-Newton, která studovala černou díru v binárním systému s názvem 4U1630-47, který je dobře znám díky opakujícím se výronům rentgenového záření v periodě několika měsíců či roků.

„Na základě pozorování jsme objevili velmi ionizovaná jádra dvou těžkých chemických prvků – železa a niklu,“ říká María Díaz Trigo z Evropské jižní observatoře ESO (Mnichov, Německo), hlavní autorka článku publikovaného v časopise Nature.

„Objev přišel velmi neočekávaně, ale v pravý čas, protože ukazuje nade vší pochybnost, že složení výtrysků z černých děr je mnohem bohatší – nejedná se pouze o elektrony.“

Skupina astronomů pozorovala objekt 4U1630-47 pomocí kosmické observatoře XMM-Newton ve dvou obdobích v průběhu září 2012. Výsledky pozorování porovnávala s téměř současně probíhajícím pozorováním na rádiových vlnách, které se uskutečnilo pomocí radioteleskopu Telescope Compact Array v Austrálii.

Ačkoliv mezi dvěma pozorovacími řadami, které popsala María Díaz Trigo a její spolupracovníci, uplynuly zhruba dva týdny, jejich výsledky byly překvapivě odlišné. V první pozorovací řadě astronomové detekovali rentgenové záření z akrečního disku, avšak nezaregistrovali žádné signály v oboru rádiového záření – z čehož vyplývá, že jety (výtrysky) nebyly aktivní. Avšak ve druhém případě detekovali rentgenové záření i rádiové vlny, takže je zřejmé, že jety byly mezitím znovu aktivovány.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »