Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry před splynutím

Černé díry před splynutím

Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Snímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Objev dvojice sbližujících se černých děr v uvedené galaxii byl oznámen v roce 2002 na základě informací z družice Chandra, která tuto galaxii zkoumala. Černé díry jsou od sebe vzdáleny pouhé 3 000 světelných let a jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření uprostřed publikovaného snímku.

Astronomové předpokládají, že černé díry jsou tak blízko sebe z toho důvodu, že se nacházejí zhruba uprostřed etapy vzájemného sbližování, která započala přibližně před 30 milióny roků. Odhadují, že obě černé díry se nakonec přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru, k čemuž by mělo dojít za několik desítek až stovek miliónů roků.

Od roku 2002 provázel galaxii NGC 6240 velmi intenzivní zájem o další pozorování ať už družicí Chandra či dalšími dalekohledy, stejně tak i pátrání po dalších podobných systémech. Pochopení toho, co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává zatím pro astronomy nerozluštěnou hádankou.

Vznik vícenásobných soustav superhmotných černých děr by měl být ve vesmíru běžný, protože již mnoho galaxií prodělalo vzájemné srážky a splynuly s jinou galaxií. Většina z nich obsahovala superhmotnou černou díru. Je zřejmé, že přítomnost dvojice masivních černých děr může vysvětlit některá neobvyklá chování galaxií, jako jsou například pozorované deformace a ohyb mohutných výtrysků (tzv. jetů), vznikajících v galaxiích. U dvojice superhmotných černých děr ve stadiu sbližování se rovněž očekává, že budou velmi silnými zdroji gravitačních vln ve vesmíru.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »