Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Češi pozorují supermasivní černou díru na observatoři Paranal

Češi pozorují supermasivní černou díru na observatoři Paranal

Tři z pěti kopulí na observatoři Paranal v Chile a laser mířící do centra Galaxie.
Autor: Yuri Betelski, ESO

I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.

Nejlepší pozorovací podmínky

Observatoř na hoře Cerro Paranal se nachází v nadmořské výšce 2635 m, přibližně 120 km jižně od chilského provinčního města Antofagasta a jenom 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Tato lokalita byla zvolena pro jednu z největších pozemských astronomických hvězdáren především pro své vynikající atmosférické podmínky a dlouhodobě nízkou vlhkost vzduchu v průběhu uplynulých desetiletí.

Jen dvě noci pro vědu

Dvě noci mezi 30. červencem a 1. srpnem byly přiděleny skupině z Astronomického ústavu AV ČR pracující ve spolupráci s německými astronomy na programu "Výzkum středu Mléčné dráhy a procesů zachycování hmoty superhmotnou černou dírou". Pracovalo se tentokrát v ohnisku jednoho ze čtyř osmimetrových teleskopů na společné platformě VLT (Very Large Telescope). Dalekohled pojmenovaný Yepun se nachází na vrcholu Cerro Paranal v kopuli umístěné první zprava na nedávno zveřejněných záběrech z ptačí resp. "dronní" perspektivy - elektronický bulletin CERN zároveň ukazuje na blízkou souvislost fyzikálních principů a překryv v postupech astronomického výzkumu vesmíru s metodami částicové fyziky studující mikrokosmos.

Zahalená černá díra

Umělecká představa superhmotné černé díry v centru Galaxie. Autor: Universe Today.
Umělecká představa superhmotné černé díry v centru Galaxie.
Autor: Universe Today.
Výzkum soustředící se na masivní černou díru uprostřed naší Galaxie (kterou na obloze vidíme jako Mléčnou dráhu) je dosti obtížný. Střed Mléčné dráhy se nachází v souhvězdí Střelce na jižní obloze (deklinace 29 stupňů pod rovníkem). Jedná se o jednu z nejrozmanitějších a z astronomického hlediska nejzajímavějších oblastí. Bohužel vzhledem k přítomnosti neobyčejně velkého množství mezihvězdné látky nelze objekty jádra Galaxie pozorovat ve viditelném světle, které je zcela pohlceno a rozptýleno do jiných směrů a frekvencí (extinkce viditelného světla dosahuje 30 magnitud). Pozorování jsou však možná v infračerveném spektrálním oboru, na radiových vlnách a ve vysokoenergetických rentgenových paprscích schopných proniknout zastiňujícím materiálem. Právě teleskopy na observatoři Paranal patří ke světové špičce, která i díky jedinečným pozorovacím podmínkám dokáže tento náročný pozorovací úkol splnit.

Spektrum černé díry v mravenčím rozlišení

Jedním z významných článků celé aparatury na observatoři Paranal je spektrogfar SINFONI. Důležitou charakteristikou přístroje SINFONI je jeho schopnost zaznamenat spektrum v každém pixelu pozorovaného obrazu v blízkém infračerveném pásmu (přibližně 1-2 mikrometry). Volit lze ze tří rozlišovacích schopností, nicméně pro daný program studia nejbližšího okolí černé díry je nutná maximální rozlišovací schopnost (0,025"), kterou umožňuje adaptivní optika. Ta je pro tento typ pozorování základním předpokladem a vzhledem k její citlivosti na atmosférické podmínky je nezbytné také zcela ideální počasí. Adaptivní optika je pro měření jádra Galaxie využívána v režimu s přirozenou kontrolní hvězdou, kdy se neprojevuje rušivý kónický efekt omezující alternativní metodu s umělou laserovou hvězdu. Během první noci byly pozorovací podmínky horší (vysoká oblačnost a silný vítr - při větru nad hranicí cca 15 m/s není možné dalekohledy provozovat), ale v druhé noci jsme mohli využít výborné podmínky se seeingem okolo 0,6" a především s vysokou koherencí, které jsou pro správnou funkci adaptivní optiky důležité. Během pozorování se teplota pohybovala kolem 14 stupňů Celsia s tříprocentní vlhkostí vzduchu, rychlost větru byla do 4 m/s.

Paralelně s pozorovacími programy probíhá na Paranalu intenzivní příprava na instalaci a testování nového interferometrického systému GRAVITY vyvinutého specificky pro výzkum superhmotné černé díry. Jeho uvedení do provozu s menšími pomocnými dalekohledy se očekává během letošního podzimu a začátkem příštího roku. Následovat bude postupné zapojení všech čtyř velkých teleskopů VLT do společné interferometrické soustavy. Většina součástí komplikovaného zařízení je již soustředěna na observatoři, stejně tak jako desítky inženýrů a astronomů podílejících se na tomto ambiciozním projektu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Observatoř Paranal - oficiální stránky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Superhmotná černá díra, Galaxie Mléčná dráha, Paranal observatory


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »