Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Čínský drak a dvě galaxie v objetí

Čínský drak a dvě galaxie v objetí

Gemini.jpg
Dva dalekohledy na Gemini Observatory (Gemini South Telescope a Gemini North Telescope) pořídily dvojici snímků, které zachycují dynamiku dvou velice odlišných interakcí ve vesmíru. V jednom případě se jedná o chladný tmavý oblak prachu, který si pro svůj vzhled propůjčil podobu nadpozemského čínského draka. Ve druhém případě se jedná o dvojici interagujících galaxií, uzavřenou do objetí v podobě námořnického uzlu, jež může předznačovat vzdálenou budoucnost naší Galaxie.

Obrázky dokumentují obrovské rozdíly v rozměrech jednotlivých procesů. NGC 6559 je relativně malý a blízký oblak prachu v naší Galaxii, který měří napříč 7 světelných let, zatímco útvar označený jako NGC 520 vznikl ze dvou zcela propletených galaxií; výsledný útvar měří 150 000 světelných let. Zatímco oba obrázky naznačují, o jak dynamické a aktivní objekty se může jednat, jejich časový vývoj probíhá v astronomických měřítkách.

Ian Robson, ředitel britského astronomického a technologického centra říká: "Jestliže pozorujeme jeden z těchto útvarů - galaktický pár tančící v elegantním objetí - jak se mění v časové škále několika miliónů roků, můžeme si představit, že podobnou situaci čeká za několik miliard let naši Galaxii a galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy."

Oba tyto obrázky přitom ilustrují jednu společnou vlastnost vesmíru: obsahují mnoho prachu. Hlavním rysem mlhoviny NGC 6559, která si propůjčila pro některé své části podobu čínského draka, jsou ve skutečnosti tmavá oblaka prachu. Srážející se galaxie také obsahují nápadné pruhy prachu, směřující napříč fotografií dvojice galaxií. V obou případech je prach dobře viditelný, protože blokuje světlo ze vzdálenějších zdrojů, podobně jako oblaka na pozemské obloze zastiňují sluneční světlo.

ngc6559.jpg

NGC 6559 je částí velké oblasti v souhvězdí Střelce (Sagittarius), kde probíhá vznik hvězd. Tmavé struktury v obrázku, které se podobají vzhledem čínskému draku, jsou tvořeny studeným prachem, který pohlcuje světlo rozptýleného zářícího vodíku. Plynný vodík svítí červeně v důsledku ionizace intenzivním zářením blízkých hvězd. Tato oblast se nachází ve vzdálenosti méně než jeden úhlový stupeň od známé mlhoviny M 8 (Lagoon Nebula), která je vzdálena 5000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Skutečný průměr mlhoviny NGC 6559 je 7 světelných let.

Spletitá struktura a tenká temná vlákna v oblaku prachu se vytvořila turbulentními proudy, jejichž dynamika je ovlivňována zářením blízkých hvězd, a také pohybem dalšího prachu a plynu. Tato různorodost oblaku názorně ilustruje, jak dřívější generace hvězd "rozhazovaly" do okolí těžké prvky, které vytvořily ve svém nitru, jež se pak staly základem pro budoucí generace hvězd a případné planetární soustavy.

Fotografie byla pořízena 10. 7. 2005 pomocí dalekohledu Gemini South Telescope (Chile) o průměru 8,1 m.

ngc520.jpg

NGC 520 se vyznačuje unikátním tvarem, který vznikl jako důsledek srážky dvou galaxií. Jednu linii všudypřítomného galaktického prachu vidíme zcela zřetelně v popředí obrázku, druhý prachový ohon je viditelný pod středem obrázku. Tyto charakteristické rysy útvaru jsou důsledkem gravitační interakce, která připravila obě galaxie o jejich původní tvary. Někteří astronomové předpokládají, že podobně mohou skončit naše Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Galaxie NGC 520 by mohla poskytnout letmý pohled na budoucnost naší Galaxie, kdy se zhruba za 5 miliard let "srazí" s galaxií M 31, která je od nás vzdálena přibližně 3 milióny světelných let.

Galaxie NGC 520 se nachází v souhvězdí Ryb, ve vzdálenosti 100 miliónů světelných let (což je také doba, za kterou světlo, vyzařované hvězdami v této dvojici galaxií, doputuje na Zemi). Srážka se stala spouštěcím mechanismem pro vznik dalších hvězd (slabě načervenalé oblasti nad a pod středem obrázku). Na fotografii je rovněž zachyceno několik vzdálených galaxií.

Fotografie byla pořízena v noci z 13./14. 7. 2005 pomocí dalekohledu Gemini North Telescope (Mauna Kea, Havaj) o průměru 8,1 m.

Zdroj: www.gemini
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Merkur a konjunkce

Další informace »