Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Detailní pohled na kulovou hvězdokupu M 15

Detailní pohled na kulovou hvězdokupu M 15

Kulová hvězdokupa M 15 Autor: NASA/ESA/HST
Kulová hvězdokupa M 15
Autor: NASA/ESA/HST
V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie (Mléčné dráhy).

Tento impozantní snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn pomocí raketoplánu v dubnu 1990. K pořízení fotografie byly použity dvě kamery na palubě HST a 5 různých filtrů umožňujících snímkování v oboru infračerveného a ultrafialového záření a viditelného světla, což nakonec umožnilo vytvoření tohoto pohledu na kulovou hvězdokupu M 15.

Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ hvězdy se doslova hemží na této fotografii, na níž je zachycen střed hvězdokupy, kde jsou stálice nejvíce nahuštěny. Někteří astronomové se domnívají, že se zde může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti. Takovéto černé díry se pravděpodobně mohly vytvořit v důsledku splynutí několika mnohem menších černých děr hvězdného typu, při vzájemné kolizi velmi hmotných hvězd či v důsledku charakteristických podmínek během velkého třesku. Černé díry střední velikosti (hmotnostně ležící mezi černými děrami hvězdného typu a superhmotnými černými děrami v centrech galaxií) mohou astronomům poskytnout klíč k rozřešení záhady, jak černé díry zvyšují svoji hmotnost a jak probíhá jejich vývoj.

Kulová hvězdokupa M 15 je domovem pro více než 100 000 hvězd. Je první z kulových hvězdokup, v níž byla objevena tzv. planetární mlhovina – rozpínající se obálka ionizovaného plynu, který byl odvržen v závěrečném stadiu života staré hvězdy typu červeného obra. Jedná se o objekt označený Kuestner 648. Na základě rozboru spektra, které pořídil v roce 1928 F. G. Pease pomocí dalekohledu o průměru 2,5 m na Mount Wilson Observatory, se astronomové přiklonili k názoru, že se spíše jedná o mlhovinu než o hvězdu. Od té doby uplynulo více než 70 let a zatím známe pouze 3 planetární mlhoviny v kulových hvězdokupách.

Povrchová teplota centrální hvězdy uvnitř planetární mlhoviny Kuestner 648 je asi 40 000 °C. Pozorování pomocí HST naznačují, že současná hmotnost hvězdy ve středu mlhoviny dosahuje zhruba 60 % hmotnosti Slunce. K odvržení vnějších vrstev její atmosféry došlo pravděpodobně před 4 000 roků.

Zdroj: www.newscientist.com a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »