Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvojité srdce galaxie Messier 83

Dvojité srdce galaxie Messier 83

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.

Galaxie M 83 není z těch, které splývají s vesmírným pozadím. Od Země je vzdálena přibližně 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Vodního hada (Hydra). Je jednou z nejnápadnějších galaxií tohoto typu na obloze. Je významným členem kupy galaxií známé jako Centaurus A/M83, jejíž součástí je například galaxie s vysokým obsahem prachu Centaurus A nebo nepravidelná galaxie NGC 5253.

Spirální galaxie rozlišujeme na několik typů v závislosti na jejich vzhledu a struktuře – například jak zatočená jsou její spirální ramena, na charakteristických vlastnostech její centrální výduti apod. Galaxie M 83 má příčku z hvězd rozložených přes její střed, což vede ke klasifikaci jako spirální galaxie s příčkou. Do stejné kategorie spadá i naše Galaxie (Mléčná dráha).

Tyto příčky působí obdobně jako nálevka (trychtýř), soustřeďující plyn směrem ke galaktickému centru. Tento plyn je následně použit na vznik nových hvězd, a také ke „krmení“ černé díry v centru galaxie. To také vysvětluje, proč mnoho spirálních galaxií s příčkou – včetně galaxie M 83 – má velmi aktivní a svítící centrální oblasti.

Nicméně střed galaxie M 83 je záhadný a neobvyklý: přítomná supermasivní černá díra v jejím srdci není osamělá. V této neobyčejné spirální galaxii pozorujeme jev známý jako dvojité jádro – což je charakteristická vlastnost, která byla rovněž objevena u galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, která je naší nejbližší spirální galaxií. To ale neznamená, že galaxie M 83 obsahuje dvě supermasivní černé díry, ale že jedna černá díra může být obklopena skloněným prstencem hvězd, které obíhají kolem černé díry a vytvářejí při pohledu od Země zdání dvojitého jádra.

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Stejně jako dvojité jádro hostila galaxie M 83 několik explozí supernov, z nichž šest bylo pozorováno (SN 1923A, SN 1945B, SN 1950B, SN 1957D, SN 1968L a SN 1983N). Tento počet odpovídá pouze dvěma jiným galaxiím: M 61 (rovněž pozorováno 6 supernov) a NGC 6946 (objeveno 9 supernov). Kromě těchto explozí bylo v galaxii M 83 objeveno téměř 300 pozůstatků po explozích supernov – tj. starších pozůstatků po explodovaných hvězdách. Pozorování budou použita ke studiu životního cyklu hvězd. Dále bylo v galaxii M 83 identifikováno téměř 3000 hvězdokup, z nichž některé jsou velmi mladé – jejich stáří bylo určeno na méně než 5 miliónů roků.

K vytvoření této fotografie (mozaiky) byla využita pozorování pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie představuje celkový pohled na galaxii M 83 včetně oblastí tmavého prachu, jasně červených plynných oblaků a světle modrých oblastí nedávno zrozených hvězd rozložených napříč spirálními rameny. Ačkoliv hvězdný ostrov M 83 se zdá být velmi rozlehlý, má pouze poloviční průměr ve srovnání s naší Galaxií.

Tato nová fotografie byla uveřejněna 9. 1. 2014 v rámci 223. schůze Americké astronomické společnosti, která se konala ve Washingtonu.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopy hvězd

Další informace »