Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvojité srdce galaxie Messier 83

Dvojité srdce galaxie Messier 83

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.

Galaxie M 83 není z těch, které splývají s vesmírným pozadím. Od Země je vzdálena přibližně 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Vodního hada (Hydra). Je jednou z nejnápadnějších galaxií tohoto typu na obloze. Je významným členem kupy galaxií známé jako Centaurus A/M83, jejíž součástí je například galaxie s vysokým obsahem prachu Centaurus A nebo nepravidelná galaxie NGC 5253.

Spirální galaxie rozlišujeme na několik typů v závislosti na jejich vzhledu a struktuře – například jak zatočená jsou její spirální ramena, na charakteristických vlastnostech její centrální výduti apod. Galaxie M 83 má příčku z hvězd rozložených přes její střed, což vede ke klasifikaci jako spirální galaxie s příčkou. Do stejné kategorie spadá i naše Galaxie (Mléčná dráha).

Tyto příčky působí obdobně jako nálevka (trychtýř), soustřeďující plyn směrem ke galaktickému centru. Tento plyn je následně použit na vznik nových hvězd, a také ke „krmení“ černé díry v centru galaxie. To také vysvětluje, proč mnoho spirálních galaxií s příčkou – včetně galaxie M 83 – má velmi aktivní a svítící centrální oblasti.

Nicméně střed galaxie M 83 je záhadný a neobvyklý: přítomná supermasivní černá díra v jejím srdci není osamělá. V této neobyčejné spirální galaxii pozorujeme jev známý jako dvojité jádro – což je charakteristická vlastnost, která byla rovněž objevena u galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, která je naší nejbližší spirální galaxií. To ale neznamená, že galaxie M 83 obsahuje dvě supermasivní černé díry, ale že jedna černá díra může být obklopena skloněným prstencem hvězd, které obíhají kolem černé díry a vytvářejí při pohledu od Země zdání dvojitého jádra.

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Stejně jako dvojité jádro hostila galaxie M 83 několik explozí supernov, z nichž šest bylo pozorováno (SN 1923A, SN 1945B, SN 1950B, SN 1957D, SN 1968L a SN 1983N). Tento počet odpovídá pouze dvěma jiným galaxiím: M 61 (rovněž pozorováno 6 supernov) a NGC 6946 (objeveno 9 supernov). Kromě těchto explozí bylo v galaxii M 83 objeveno téměř 300 pozůstatků po explozích supernov – tj. starších pozůstatků po explodovaných hvězdách. Pozorování budou použita ke studiu životního cyklu hvězd. Dále bylo v galaxii M 83 identifikováno téměř 3000 hvězdokup, z nichž některé jsou velmi mladé – jejich stáří bylo určeno na méně než 5 miliónů roků.

K vytvoření této fotografie (mozaiky) byla využita pozorování pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie představuje celkový pohled na galaxii M 83 včetně oblastí tmavého prachu, jasně červených plynných oblaků a světle modrých oblastí nedávno zrozených hvězd rozložených napříč spirálními rameny. Ačkoliv hvězdný ostrov M 83 se zdá být velmi rozlehlý, má pouze poloviční průměr ve srovnání s naší Galaxií.

Tato nová fotografie byla uveřejněna 9. 1. 2014 v rámci 223. schůze Americké astronomické společnosti, která se konala ve Washingtonu.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša - tesne po súmraku

Další informace »