Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GAIA objevila svoji první supernovu

GAIA objevila svoji první supernovu

Umělecká představa vzniku supernovy typu Ia Autor: ESA/ATG medialab/C. Carreau
Umělecká představa vzniku supernovy typu Ia
Autor: ESA/ATG medialab/C. Carreau
Během postupné prohlídky oblohy měří evropská astronomická družice GAIA polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii. Při tomto výzkumu již objevila svoji první supernovu v jedné vzdálené galaxii.

Tato mimořádná událost, nyní označená jako Gaia14aaa, nastala v galaxii vzdálené od nás asi 500 miliónů světelných roků. Byla odhalena na základě neočekávaného zvýšení jasnosti galaxie mezi dvěma pozorováními, která družice uskutečnila s odstupem jednoho měsíce.

Svoji vědeckou práci zahájila družice GAIA dne 25. července 2014 (na oběžnou dráhu kolem libračního bodu L2 byla vypuštěna 19. 12. 2013), odkdy bude opakovaně skenovat celou oblohu. To znamená, že každou z přibližně miliardy hvězd v okolí Slunce bude zkoumat v průměru 70krát během následujících pěti roků své plánované životnosti.

„Tento typ opakujícího se průzkumu je výhodný při studiu proměnných objektů na obloze,“ vyjádřil se Simon Hodgkin z Astronomického institutu v Cambridge, Velká Británie.

Mnoho vesmírných zdrojů má proměnnou jasnost: některé se projevují pravidelnými změnami s periodickým vzrůstem a poklesem jasnosti, zatímco jiné mohou prodělat nenadálé a dramatické exploze.

Světelná křivka vzdálené galaxie podle měření družicí Gaia Autor: ESA/Gaia/DPAC/Z. Kostrzewa-Rutkowska (Warsaw University Astronomical Observatory) & G. Rixon (Instit
Světelná křivka vzdálené galaxie podle měření družicí Gaia
Autor: ESA/Gaia/DPAC/Z. Kostrzewa-Rutkowska (Warsaw University Astronomical Observatory) & G. Rixon (Instit
„Jak GAIA znovu a znovu prohlíží stejnou oblast oblohy, máme naději objevit ´nové hvězdy´ na hvězdné tapiserii,“ poznamenává Simon Hodgkin. „Tyto přechodné zdroje záření mohou být představiteli některých velmi intenzivních jevů ve vesmíru, podobně jako tato supernova.“

Simon Hodgkin je členem vědeckého pohotovostního týmu družice GAIA, který dále zahrnuje astronomy z univerzity v Cambridge a z univerzity ve Varšavě (Polsko), kteří důkladně prohledávají získaná data a pátrají v nich po nenadálých změnách.

Nedlouho po zahájení pozorování došlo k objevu první „anomálie“ v podobě náhlého zvýšení světla přicházejícího ze vzdálené galaxie, a to 30. srpna 2014. Stejná galaxie se při prvním pozorování jevila mnohem slabší, než když ji GAIA pozorovala o měsíc později.

„Okamžitě nás napadlo, že to může být supernova, avšak potřebovali jsme mnohem více záchytných bodů za uplynulé období, abychom si byli zcela jisti,“ vysvětluje Łukasz Wyrzykowski z astronomické observatoře Varšavské univerzity.

Spektrum supernovy s označením Gaia14aaa Autor: ESA/Gaia/DPAC/N. Blagorodnova, M. Fraser, H. Campbell, A. Hall (Institute of Astronomy, Cambridge)
Spektrum supernovy s označením Gaia14aaa
Autor: ESA/Gaia/DPAC/N. Blagorodnova, M. Fraser, H. Campbell, A. Hall (Institute of Astronomy, Cambridge)
Supernovu ve vzdálené galaxii mohou připomínat i jiné vesmírné úkazy, jako jsou například výbuchy způsobené pohlcováním padající hmoty na povrch supermasivní černé díry v centru galaxií.

Nicméně v případě zdroje Gaia14aaa byla poloha jasného bodového zdroje světla nepatrně posunuta od jádra galaxie, z čehož vyplynulo, že není pravděpodobné, aby souvisel s centrální černou dírou.

Astronomové se poohlédli po dalších informacích ve světle tohoto nového zdroje záření. Kromě záznamu polohy a jasnosti hvězd a galaxií astronomická observatoř GAIA také rozkládá jejich světlo a pořizuje tak jejich spektrum. Ve skutečnosti GAIA využívá dvě prizmata pokrývající červenou a modrou oblast vlnových délek k pořízení spektra o nízkém rozlišení, což umožňuje astronomům vyhledat známky přítomnosti rozmanitých chemických prvků ve zdroji světla.

Zdroj: www.esa.int a sci.esa.int/gaia
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »