Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B zachycený družicí Swift
GRB 080319B zachycený družicí Swift

V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.

Vzplanutí gama záblesku GRB 080319B (po angl. zkratce GRB - gamma ray burst následuje kód nesoucí informaci o datu vzplanutí a pořadí v daném dni, v tomto případě se tedy jednalo o druhý záblesk dne 19.3.2008) bylo zcela mimořádnou událostí. I když se tak stalo ve vzdálenosti téměř 7,5 miliardy světelných let od Země, byl optický protějšek záblesku natolik jasný, že mohl být po krátkou dobu pozorován i pouhým okem (jeho hvězdná velikost dosáhla až 5,3 mag). Stal se tedy tím nejvzdálenějším, co jsme mohli v tu dobu pouhým okem pozorovat, slavnou M31, která pro nás za normálních okolností představuje "nejstarší světlo", překonal asi 3000krát! V článku nedávno uveřejněném časopisem Nature, jsou shrnuty výsledky pozorování, uskutečněných pomocí mnoha dalekohledů pracujících na nejrůznějších vlnových délkách.

Připomeňme, že gama záblesky (mající kosmický původ) jsou na rozdíl od jiných podobných jevů (supernov, nov) většinou úzce směrované, energie uvolněná při jejich vzniku je do okolí vyzářena v podobě dvou výtrysků (jetů). Původ těchto jevů, jejichž zářivý výkon často překonává zářivý výkon celé mateřské galaxie, je připisován kolapsu rychle rotujících velmi hmotných hvězd (tzv. dlouhé záblesky) či srážce dvou neutronových hvězd nebo černých děr (nebo také kombinace černá díra-neutronová hvězda), které tvoří binární systém (krátké záblesky). Nejsou však vyloučeny další zatím neznámé mechanismy. Většina energie uvolněná při záblesku je vyzářena formou vysokofrekvenčního gama záření (proto gama záblesky, výjimkou mohou být některé typy jako SGR - viz například [3]), ale může být pozorován i tzv. dosvit v jiných oborech elmag. spektra včetně viditelného.

Závěr celé studie, na jejíž tvorbě se podílel tým více než 90 spoluautorů zní takto: výjimečná jasnost gama záblesku GRB 080319B by mohla být vysvětlena tak, že výtrysk byl namířen téměř přesně do směru, kde se nacházela Země. Ta tedy dostala přímý zásah proudem energie a částic, pohybujících se rychlostí okolo 0,9999995c.

Vědci předpokládají, že tyto ultrarychlé částice byly do okolního prostoru vyzářeny pod úhlem pouhých 0,4°. Tento úzce směrovaný výtrysk tvořil jádro až 20krát širšího výtrysku, jenž obsahoval méně energetické částice. Takto popsanou strukturou jetu by se mohl vyznačovat každý gama záblesk, ale malá pravděpodobnost zásahu užší částí výtrysku způsobuje to, že u většiny záblesků pozorujeme pouze široký osmistupňový výtrysk. Tato teorie připouští, že záblesky podobné tomu z března letošního roku by se měly opakovat průměrně jednou za 10 let.

Gama záblesk GRB 080319B poprvé zaregistrovala družice Swift (na tuto činnost specializovaná) ve směru souhvězdí Pastýře (Bootes). Krátce poté se na tento objekt zaměřilo velké množství dalekohledů včetně těch největších, jako je VLT. Jemu se také jako prvnímu podařilo získat spektrum objektu a následně z posuvu spektrálních čar zjistit již zmíněnou vzdálenost 7,5 Gly (z=0,94). To znamená, že celá událost se odehrála v době, kdy měl vesmír teprve polovinu svého současného stáří a vznik Země náležel do vzdálené budoucnosti. Namířeno tedy bylo naslepo, ale zásah byl dokonalý.

Zdroje: www.science.nasa.gov [1], www.astronews.com [2], www.en.wikipedia.org [3]




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Další informace »