Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdy z naší Galaxie na útěku

Hvězdy z naší Galaxie na útěku

Současná představa o stavbě naší Galaxie Autor: NASA/JPL
Současná představa o stavbě naší Galaxie
Autor: NASA/JPL
Hvězdný průvodce by mohl informovat o téměř polovině naší mateřské Galaxie jako o neznámé zóně. Jedná se především o tu část Galaxie za galaktických středem, která je téměř nepozorovatelná a o které toho víme opravdu velmi málo. A to i přesto, že Mléčná dráha je jednou z dobře zmapovaných spirálních galaxií v blízkém vesmíru. Zaplnit tato prázdná místa, jak se zdá, by mohly hvězdy vyvržené z rodných hvězdokup. S jejich pomocí bude snad možné vytvořit první přesnější mapu celé naší Galaxie.

Mladé hvězdokupy, které vznikly v naší Galaxii, a oblaka plynného vodíku mohou pomoci vystopovat tvary spirálních ramen Mléčné dráhy. Astronomové si jsou poměrně jisti tím, že naše Galaxie má spirální strukturu (viz obrázek). Pozorování pohybu hvězd ukázala, že se v jejím středu musí nacházet superhmotná černá díra.

Avšak určit, jak rychle spirální ramena rotují či dokonce spočítat, kolik jich je, je poměrně složité. Částečně proto, že my sami se nacházíme v jednom z galaktických ramen a nejsme schopni pohlédnout na Galaxii z vnějšku. Kromě toho veškerá hmota za galaktickým centrem je ukryta za hustou „hradbou“ z hvězd a prachu, která zakrývá velkou část naší Galaxie.

„Je poměrně obtížné pozorovat její skutečnou strukturu,“ říká Manuel Silva (University of Lisabon, Portugalsko). „Jsem vskutku poněkud nervózní z toho, že neznáme naši vlastní Galaxii dostatečně dobře.“

Připravovaná evropská kosmická observatoř GAIA, jejíž start je naplánován na konec tohoto roku, bude určovat polohy a vzdálenosti zhruba jedné miliardy hvězd naší Galaxie. Na jejich základě bude sestavena trojrozměrná prostorová mapa v nevídaných detailech. Avšak ani složitá družice GAIA nebude schopna proniknout svým „pohledem“ skrz materiál, který nám brání ve výhledu na objekty za centrem Galaxie. Částečné informace můžeme odvodit na základě předpokladu jisté symetrie s pozorovatelnou částí.

Umělecky ztvárněná představa hvězdy vyvržené z galaxie Autor: NASA
Umělecky ztvárněná představa hvězdy vyvržené z galaxie
Autor: NASA
Místo pokusu o prohlédnutí skrz tuto hustou oblast Manuel Silva se svými spolupracovníky předpokládá, že by bylo možné pozorovat stovky uprchlých hvězd, které se pohybují vysoko nad i pod galaktickou rovinou. Tyto hvězdy se zrodily ve hvězdokupách uvnitř Mléčné dráhy, avšak záhy byly vyvrženy v důsledku gravitačního ovlivnění jinými hvězdami. Velmi přesná měření jejich rychlosti, stáří a vzdálenosti by mohly astronomům umožnit vystopovat zpětně dráhu těchto hvězdných uprchlíků až k jejich místu zrození, které se může nacházet dokonce i na opačné straně Galaxie.

„Máme takovou představu, že tyto uprchlé hvězdy jsou něco jako signální světlice ukazující polohu spirálních ramen podobně, jako když se někdo ztratí uprostřed hustého lesa a vystřelí vzhůru světlici, která tak ukáže jeho polohu vnějším pozorovatelům,“ vysvětluje Manuel Silva.

Jeho tým tak již zjistil původ přibližně 40 uprchlých hvězd pozorovaných astronomickou družicí Hipparcos, které se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 1 000 až 100 000 světelných roků nad galaktickou rovinou. Ačkoliv žádná z těchto hvězd nemá původ na opačné straně Galaxie, tato metoda se osvědčila, protože výsledky jsou v souladu s dřívějšími studiemi, které mapovaly hvězdokupy v pozorovatelné části naší Galaxie.

„Myšlenka je to dobrá a zajímavá,“ říká Jacques Lepine (University of São Paulo, Brazílie), který se nepodílel na nové studii. Porovnáním pozorování uprchlých hvězd s pohledem družice GAIA bude jistě užitečné, dodává Lepine. „Je dobré, že budeme mít odlišné pozorovací metody, budeme tak moci porovnat jejich závěry. Pokud budou výsledky podobné, budeme jim moci důvěřovat.“

Jacques Vallée (Canadian National Research Council, Victoria, Britská Kolumbie) souhlasí, že zkouška tohoto konceptu bude působivá. Avšak to jej podle jeho slov nezastaví v tom, aby fantazíroval o jednodušších způsobech: „Přál bych si mít přátele na planetách obíhajících kolem uprchlých hvězd v galaktickém halo, kteří by mi poslali fotografii části Galaxie, kterou my nemůžeme pozorovat.“

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Uprchlé hvězdy, Spirální ramena, Naše Galaxie


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »