Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ISO a "infračervený" vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.

Při pohledu na chladné části vesmíru jsme uviděli velká mračna chladného prachu obklopujícíhu právě vznikající hvězdy. Poprvé jsme tak mohli sledovat rané fáze vývoje vzniku hvězd. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že hvězdy se začínají formovat při teplotách nižších než -250°C.

M16 v infraeerveném oboru (ISO)
M16 v infraeerveném oboru (ISO)
Tento pohled na na krásnou mlhovinu M16 (Orel) překvapí většinu obdivovatelů noční oblohy. Na známých snímcích této mlhoviny zůstává skryto ohromné množství chladného prachu obklopujícího vznikající hvězdy.
Vědci byli schopni sledovat přesun přesun prachu z míst svého vzniku (staré hvězdy) do oblastí formování nových planetárních systémů. Mezi další objevy ISO patří zjištění, že většina mladých hvězd je obklopena prachoplynovým diskem díky kterému mohou vzniknout planety. Při pozorování se zkoumalo chemické složení kosmického prachu, což otevřelo nové pole výzkumu "astromineralogii".

S pomocí ISO jsme objevili výskyt vody v mnoha oblastech ve vesmíru, voda patří mezi poměrně běžné molekuly a to dokonce i ve vzdálených galaxiích. V okolí některých hvězd jsme detekovali komplexní organické sloučeniny - například benzen.

Výsledky pozorování ISO ovlivnily mnoho oblastí astronomie, od výzkumu komet po kosmologii, vysvětluje Alberto Salama, ISO Project Scientist. "Některé výsledky poskytly odpovědi na zkoumané otázky, jiné otevřely nové obzory. Některé otevřené otázky zkoumáme současnými prostředky, ostatní čekají na nová zařízení."

V roce 1998, po ukončení životnosti sondy byla uvolněna všechna pozorování v databázi ISO. V květnu 2003 dosáhl počet publikací úctyhodné čísla 1000. I nyní zůstává archiv cenným zdrojem pro další výzkum a nové výsledky. Například jedna z posledních prací se zabývá detekcí vody v "prahvězdách", hvězdách v ranné fázi vývoje a zkoumá několik blízkých galaxií.

"Samozřejmě jsme potěšeni výsledky ISO, ale současná produktivita je daleko za našimi předpoklady. Zdá se, že publikační boom ještě nedosáhl svého vrcholu. Můžeme očekávat mnoho nových výsledků", uvádí Salama.

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »