Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Rozsáhlé zásobníky plynného vodíku v galaxii
Autor: ESO/L. Benassi

V mladém vesmíru přeměňovaly zářivé galaxie s bouřlivým vývojem doslova zběsilým tempem obrovské zásoby plynného vodíku na nové hvězdy. Zásoby vodíku se tedy logicky v průběhu času ztenčovaly. Z tohoto důvodu není jasné, jakým způsobem si dokázaly některé galaxie udržet vysoké tempo tvorby mladých hvězd i dlouho po svém vzniku.

Ke vnesení světla do této záhady astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a studovali šest vzdálených galaxií s bouřlivou tvorbou hvězd. Zjistili přitom, že pět z nich je obklopeno turbulentními „zásobníky“ plynného vodíku, které slouží jako „palivo“ pro vznik budoucích hvězd.

Tyto „palivové nádrže“ pro vznik hvězd byly odhaleny na základě objevu rozsáhlých oblastí molekul hydridu uhlíku (CH+) v okolí galaxií. CH+ je iont molekuly CH a vyznačuje velmi turbulentní oblasti v galaxiích, které překypují plynným vodíkem.

Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA vedla Edith Falgarone (Ecole Normale Supérieure and Observatoire de Paris, Francie). Výsledky, které byly publikovány v časopise Nature, pomohou vědcům vysvětlit, jak galaxie zvládají prodloužit svoje období překotné tvorby hvězd.

Na základě detekce těchto molekul pomocí radioteleskopu ALMA jsme objevili, že zde existují obrovské rezervoáry vířících plynů, které obklopují vzdálené galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato pozorování umožnila nové pohledy na růst galaxií a ukázala, jak může okolí galaxií poskytovat materiál pro vznik hvězd,“ říká spoluautor nového objevu Edwin Bergin, astronom na University of Michigan, Ann Arbor.

CH+ je výjimečná molekula,“ dodává Martin Zwaan, astronom z Evropské jižní observatoře ESO, který se podílel na dokumentu. „Potřebuje hodně energie ke svému vzniku a je velmi chemicky aktivní, což znamená, že její životnost je velmi krátká a nemůže být transportována daleko. Z tohoto důvodu molekuly CH+ naznačují, jak energie proudí v galaxiích a jejich okolním prostředí.“

Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd Autor: ESO/M. Kornmesser
Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd
Autor: ESO/M. Kornmesser
Pozorování molekul CH+ vedlo k odhalení hustých rázových vln poháněných horkým a silným galaktickým větrem, který má původ uvnitř oblastí tvorby hvězd v galaxiích. Tyto větry vanou napříč galaxií a vytlačují materiál pryč. Jejich turbulentní pohyby jsou takové, že gravitační přitažlivost galaxie může část tohoto materiálu získat zpět. Tento materiál se potom shromažďuje ve vířících zásobnících v podobě chladného plynu o nízké hustotě. Rezervoáry plynu se rozprostírají v galaxii do vzdálenosti více než 30 000 světelných roků od regionu tvorby hvězd.

Prostřednictvím molekuly CH+ jsme zjistili, že energie je uchovávána v podobě větrů galaktických rozměrů a je využívána jako turbulentní pohyb v doposud neznámých rezervoárech studeného plynu obklopujících galaxii,“ říká Edith Falgarone. „Naše závěry pozmění teorie vývoje galaxií. Intenzivní turbulencí v rezervoárech tento galaktický vítr prodlužuje fázi bouřlivé tvorby hvězd místo toho, aby ji uhasil.“

Vědecký tým také odvodil, že samotné galaktické větry nemohou naplnit nově odhalené zásobníky plynu. Astronomové předpokládají, že jeho velké množství je doplňováno při galaktických srážkách nebo v rámci akrece (nabalování) ze skrytých proudů plynu, jak předpokládají současné teorie.

Tento objev představuje významný krok vpřed v našem chápání, jak je přítok hmoty usměrňován ve většině galaxií s intenzivní tvorbou hvězd v etapě raného vesmíru,“ říká Rob Ivison, ESO’s Director for Science, který je rovněž spoluautorem článku. „Ukazuje se, čeho můžeme dosáhnout, když vědci z různých vědních oborů společně využívají schopnosti jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů světa.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] spaceanswers.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hvězd, Galaxie, Radioteleskop ALMA


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »