Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neznámá historie Mléčné dráhy

Neznámá historie Mléčné dráhy

vid-04-04-icon.jpg
Domov známe ze všech míst nejlépe. To ale nelze říci o Mléčné dráze - galaxii, ve které žijeme. Znalosti našich hvězdných sousedů (a okolí) byly po dlouhou dobu velmi nekompletní a zkreslené díky předpokladům o jejich chování. Hvězdy byly do pozorovacích programů zařazovány podle "zajímavosti". Informace o typických hvězdách tak zcela chyběly. Tento výběr vedl ke zkresleným představám o vývoji Galaxie.

Mléčná dráha vznikla z hustého oblaku plynu tvořeného převážně vodíkem a heliem. Postupně se vyvinula spirální ramena tak, jak je známe nyní. Mezitím se rodily a zanikaly generace hvězd. Před 4 700 miliony let vzniklo i Slunce.

Jak ke všemu došlo? Jak rychle? Jakým způsobem se během času měnilo složení a tvar mléčné dráhy? Tyto a další otázky patří mezi "horká témata" astronomů zkoumajících vznik a vývoj Mléčné dráhy a ostatních galaxií.

Výsledky patnáctiletého výzkumu Dánsko-Švýcarsko-Švédského týmu odpovídají na některé otázky.

V průběhu patnácti let pozoroval tým přes 1000 nocí s Dánským 1.5 teleskopem na ESO, La Silla (Chile) a Švýcarským 1m teleskopem v Haute-Provence (Francie). Další pozorovací čas poskytlo Harvard-Smithsonian Centrer (USA). Celkově bylo pozorováno více než 14 000 hvězd slunečního typu (takzvané F a G-hvězdy). Každá hvězda byla v průměru pozorována čtyřikrát - databáze obsahuje 63 000 jednotlivých spektroskopických pozorování. Dtabáze obsahuje další informace - o vzdálenostech, stáří, chemickém složení, rychlostech, oběžných drahách v Mléčné dráze. U každé hvězdy je také záznam, zda se jedná o dvojhvězdý (vícenásobný) systém - jde o přibližně jednu třetinu objektů.

Jedná se o výsledky projektu, který byl odstartován před více než dvaceti lety. Ve skutečnosti se jedná o splněný sen dánského astronoma Bent Strömgren (1908-1987). Bent patří mezi první "průzkumníky" při studiu historiu Mléčné dráhy - věnoval se systematickému studiu hvězd v Mléčné dráze. V padesátých letech sestrojil specielní systém k velmi přesnému měření chemického složení a stáří jednotlivých hvězd. Dánský 0,5m a 1,5m dalekohled na ESO La Silla byly postaveny k uskutečnění tohoto projektu.

Další dánský astronom Erik Heyn Olsen udělal v osmdesátých letech první krok měřením intenzity světla na různých vlnových délkách (Strömgrenův fotometrický systém) 30 000 hvězd typu A, F a G rozmístěných po celé obloze. Poté satelit Hipparcos určil přesné vzdálenosti a rychlosti těchto a dalších hvězd.

Chybějícím článekem byly rychlosti ve směru pozorování (tzv. radiální rychlosti). Tato data doplnil současný tým měřením dopplerova posunu spektrálních čar (stejná technika se používá při hledání exoplanet). K pozorování byl využit specielní přístroj CORAVEL.

Oběžné dráhy v Galaxii

vid-04-04-icon.jpg
video: dráhy jednotlivých hvězd v průběhu poslední otočky okolo galaktického centra. Je překvapivé, že do těsné blízkosti Slunce se dostaly původně velmi vzdálené hvězdy. žlutá tečka a bílá čára představují Slunce a jeho dráhu.

Kompletní data umožňují určit dráhy jednotlivých hvězd v Galaxii a vytvořit tak "jízdní řád". Brigita Nordström: "Poprvé máme detailní informace o reprezentativním vzorku hvězdné populace. Databáze je dostatečně rozsáhlá, což umožní věrohodné statistické analýzy. Kompletní je i informace o rychlostech a násobnosti soustav. Nyní jsme na počátku zkoumání těchto dat."

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Jupiter a souhvězdí Štíra na Krétě

Maruška pozoruje setkání Měsíce a Jupitera. Za sebou má planetu Saturn, před sebou souhvězdí Štíra s hlavní hvězdou Antares.

Další informace »