Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neznámá historie Mléčné dráhy

Neznámá historie Mléčné dráhy

vid-04-04-icon.jpg
Domov známe ze všech míst nejlépe. To ale nelze říci o Mléčné dráze - galaxii, ve které žijeme. Znalosti našich hvězdných sousedů (a okolí) byly po dlouhou dobu velmi nekompletní a zkreslené díky předpokladům o jejich chování. Hvězdy byly do pozorovacích programů zařazovány podle "zajímavosti". Informace o typických hvězdách tak zcela chyběly. Tento výběr vedl ke zkresleným představám o vývoji Galaxie.

Mléčná dráha vznikla z hustého oblaku plynu tvořeného převážně vodíkem a heliem. Postupně se vyvinula spirální ramena tak, jak je známe nyní. Mezitím se rodily a zanikaly generace hvězd. Před 4 700 miliony let vzniklo i Slunce.

Jak ke všemu došlo? Jak rychle? Jakým způsobem se během času měnilo složení a tvar mléčné dráhy? Tyto a další otázky patří mezi "horká témata" astronomů zkoumajících vznik a vývoj Mléčné dráhy a ostatních galaxií.

Výsledky patnáctiletého výzkumu Dánsko-Švýcarsko-Švédského týmu odpovídají na některé otázky.

V průběhu patnácti let pozoroval tým přes 1000 nocí s Dánským 1.5 teleskopem na ESO, La Silla (Chile) a Švýcarským 1m teleskopem v Haute-Provence (Francie). Další pozorovací čas poskytlo Harvard-Smithsonian Centrer (USA). Celkově bylo pozorováno více než 14 000 hvězd slunečního typu (takzvané F a G-hvězdy). Každá hvězda byla v průměru pozorována čtyřikrát - databáze obsahuje 63 000 jednotlivých spektroskopických pozorování. Dtabáze obsahuje další informace - o vzdálenostech, stáří, chemickém složení, rychlostech, oběžných drahách v Mléčné dráze. U každé hvězdy je také záznam, zda se jedná o dvojhvězdý (vícenásobný) systém - jde o přibližně jednu třetinu objektů.

Jedná se o výsledky projektu, který byl odstartován před více než dvaceti lety. Ve skutečnosti se jedná o splněný sen dánského astronoma Bent Strömgren (1908-1987). Bent patří mezi první "průzkumníky" při studiu historiu Mléčné dráhy - věnoval se systematickému studiu hvězd v Mléčné dráze. V padesátých letech sestrojil specielní systém k velmi přesnému měření chemického složení a stáří jednotlivých hvězd. Dánský 0,5m a 1,5m dalekohled na ESO La Silla byly postaveny k uskutečnění tohoto projektu.

Další dánský astronom Erik Heyn Olsen udělal v osmdesátých letech první krok měřením intenzity světla na různých vlnových délkách (Strömgrenův fotometrický systém) 30 000 hvězd typu A, F a G rozmístěných po celé obloze. Poté satelit Hipparcos určil přesné vzdálenosti a rychlosti těchto a dalších hvězd.

Chybějícím článekem byly rychlosti ve směru pozorování (tzv. radiální rychlosti). Tato data doplnil současný tým měřením dopplerova posunu spektrálních čar (stejná technika se používá při hledání exoplanet). K pozorování byl využit specielní přístroj CORAVEL.

Oběžné dráhy v Galaxii

vid-04-04-icon.jpg
video: dráhy jednotlivých hvězd v průběhu poslední otočky okolo galaktického centra. Je překvapivé, že do těsné blízkosti Slunce se dostaly původně velmi vzdálené hvězdy. žlutá tečka a bílá čára představují Slunce a jeho dráhu.

Kompletní data umožňují určit dráhy jednotlivých hvězd v Galaxii a vytvořit tak "jízdní řád". Brigita Nordström: "Poprvé máme detailní informace o reprezentativním vzorku hvězdné populace. Databáze je dostatečně rozsáhlá, což umožní věrohodné statistické analýzy. Kompletní je i informace o rychlostech a násobnosti soustav. Nyní jsme na počátku zkoumání těchto dat."

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Jupiterem

Další informace »