Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obrovská bublina ve Velkém Magellanově oblaku

Obrovská bublina ve Velkém Magellanově oblaku

Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X záření
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X záření
Tento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000 světelných roků. Nacházejí se zde četné nové hvězdy, z nichž některé jsou velmi hmotné, a které vznikly v otevřené hvězdokupě NGC 1929, která je součástí mlhoviny N44.

Velmi hmotné hvězdy jsou zdrojem intenzivního záření, urychlují hmotu na vysoké rychlosti a ve svém vývoji spějí k explozi v podobě supernov. Hvězdný vítr a rázové vlny supernov vytvářejí uvnitř oblaku okolního plynu obrovské dutiny nazývané superbubliny. Rentgenové záření registrované družicí NASA s názvem Chandra X-ray Observatory je zobrazeno modrou barvou a vyznačuje horké oblasti vytvořené právě hvězdným větrem a rázovou vlnou, zatímco data získaná družicí Spitzer Space Telescope v infračerveném oboru (na snímku zobrazena červenou barvou) vyznačují oblasti, kde byl nalezen prach a studený plyn. Záření ve viditelném světle registroval dalekohled Max-Planck-ESO v Chile (průměr 2,2 m). Toto záření je zobrazeno žlutě a vzniká v místech, kde ultrafialové záření mladých horkých hvězd zahřálo plyn v mlhovině natolik, že začal svítit.

Dlouhodobým problémem v astrofyzice vysokých energií bylo, že některé superbubliny v LMC, včetně mlhoviny N44, produkují mnohem více rentgenového záření, než bylo očekáváno na základě modelů jejich struktury. Výzkum pomocí družice Chandra ukázal, že zde existují dva nezávislé intenzivní zdroje rentgenového záření: rázové vlny supernovy narážející do stěny dutin a horký plyn vypařující se ze stěny těchto dutin. Pozorování nepřinesla žádné důkazy existence zvýšeného množství prvků těžších než vodík a hélium v těchto dutinách, tudíž byl přijat tento předpoklad vysvětlující silné zdroje rentgenového záření. Je to vůbec poprvé, co získaná data byla dostatečná k rozlišení dvou odlišných zdrojů rentgenového záření vytvářeného superbublinami.

Výzkum mlhoviny N44 a dalších superbublin ve Velkém Magellanově oblaku pomocí družice Chandra realizoval tým astronomů, jehož vedoucím byla Anne E. Jaskot (University of Michigan, Ann Arbor). Spoluautory výzkumu byli Dave Strickland z Johns Hopkins University in Baltimore, Maryland, Sally Oey z University of Michigan, You-Hua Chu z University of Illinois a Guillermo Garcia-Segura z Instituto de Astronomia-UNAM in Ensenada, Mexico.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra, Spitzerův dalekohled, ESO, Velké Magellanovo mračno, Supernova


29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »